San Mateo 21

1 Aj mú mi meêuun aêaráêa aêájna jáêahuaêa vejliêi u Jerusalén aêu tɨ aêuchájtaêajme tɨ ayén téjaêarájtehuaa tɨjɨÌn Betfagé. Aêuu pu éêechajtaêa jɨrí jetze mej miyen ratamuáêamua tɨjɨÌn Aceituunajemi. Aj pu i Jesús huaêapuaca huataêítecaêa. 2 Ayen tɨjɨÌn: âSericu, setáêaj aêatanén aêájna vejliêi chajtaêa tɨ éêeseijreêe. SetɨÌêɨj aêuteárute seêújna, aêuun xu hui yéêeteuni É¨Ì puuruêu tɨ ajtatápiêi jamuan É¨Ì yaujraêan. Setáêaj ráêijxɨjta. Seajta mú huájeêerajápuan neetzi jemi. 3 TÉ¨Ì puaêa jaêatÉ¨Ì ayén tejáêamuaêihuaêura aêɨÌjna jɨmeêe, aj xu si siyen tiraataêixaateêen tɨ jɨÌmeêen yee tavástaraêa pu nuêu raxɨÌêeveêe, seajtáhuaêa xu caêanacan raatátuiireêesin. 4 Ayee pu tiujuêurɨÌj tɨ ij ayén teêaraúrasten aêij tɨ ajmíêi tiuêutaxájtacaêa aêɨÌjna tɨ Dios jetze meêecan tíêixaxaêataêa. Ayen tɨjɨÌn: 5 Patáêaj piyen tihuaêutáêixaateêen aêɨÌmej É¨Ì mej aêuchéjme aêúu tɨ huatacáêa aêɨÌjna É¨Ì chajtaêa u Sión tɨ jɨÌmeêen yee: “Casiêi múêeen, puêuri mú aêuvéêemej múêejmi jemi aêɨÌjna É¨Ì aêamua Rey. Capu aêij tíêijviicuaêi. Ajta aveêecaí puuruêu japua tɨ cɨÌlieen tɨ yaujraêan púêeen seɨÌj É¨Ì mej japuan tíêitɨêɨcɨca." 6 Majta meêɨÌn É¨Ì mej huaêapua, aj mú mi aêucɨÌj. Majta miyen huarɨÌj aêij tɨ Jesús tíhuaêutaêaíj. 7 Aj mú yeêeráaja É¨Ì Jesús jemi meêɨÌjna É¨Ì puuruêu, majta É¨Ì yaujraêan. MatɨÌêɨj mi raêitéechejte É¨Ì puuruêu rucɨɨxu jɨmeêe. Aj pu i Jesús avéêeyeijxɨ japuan É¨Ì puuruêu tɨ cɨÌlieen. 8 Majta meêɨÌn É¨Ì teɨte, jeíhua mú ajteáxɨɨrecaêa. Majta cɨÌɨxuri teêepíijraa juye jetze. Majta seica, piêista teêentiveíchixɨêɨ, aêɨÌɨ mú majta aêapíijraa meêájna juye jetze. 9 Majta meêɨÌn É¨Ì mej anáatéêee huajúêucaa, majta meêɨÌn É¨Ì mej cujtaêan huajúêucaa, aêɨÌɨ mú huatajíjhuaxɨ tɨjɨÌn: âAyee tu hui tíêimuahuavii pej tuêirájtuaani mɨ pej iêi huáacɨxaêaraêan aêɨÌjna É¨Ì rey, É¨Ì David teecan. Dios pu rɨÌêɨ tiraateájtuaa temuaêa naa aêíjna tɨ yé véêeme niuucajtzeêen É¨Ì tavástaraêa. Chéêe aêɨÌɨn tuêirájtuaani aêɨÌjna tɨ aêuun éêeseijreêe u ta japua. 10 Aj pu i Jesús aêuteájrupi u Jerusalén. TɨÌêɨj aêuteájrupi, aj mú mi tiúurɨêɨtzii naíjmiêi É¨Ì mej aêuun aêuchéjmeêecaa. Jéihua mú tíêiruêixaateêecaêa. Miyen tɨjɨÌn: â¿Aêataani púêeen amɨÌjna? 11 Majta meêɨÌn É¨Ì teɨte, ayée mú tihuaêutáêixaa tɨjɨÌn: âAêii pu aêɨÌɨn púêeen É¨Ì Jesús tɨ Nazarét éêemeêecan, tɨ ajta Dios jetze meêecan tíêixaxaêa. 12 Ajta áêiyen, Jesús aêuteájrupi u teyujtaêa tɨ eêeráyaujtaêa. Aj pu i huaêutamuári naíjmiêica aêɨÌmej É¨Ì mej meêuun tíêituêaracareêe, ajta aêɨÌmej É¨Ì mej meêuun tíêinanaavecareêe. Tihuaêameesa pÉ¨Ì pu téêejhuaêaxɨ aêɨÌmej É¨Ì mej japuan tumin huáêapuataêatiêiracareêe, ajta tihuáêɨpua aêɨÌmej É¨Ì mej cucuiêise túêaaracareêe. 13 Ayee pu tihuaêutáêixaa tɨjɨÌn: âAyee pu téêeyuêusiêi É¨Ì yuêuxari jetze tɨ Dios ayén tiraataxájtacaêa tɨ jɨÌmeêen yee, ayée pu nuêu tejaêarajtehuaá aêame É¨Ì chiêiraêan tɨjɨÌn: “Chiêi mej tzajtaêan tíêixaxaêa É¨Ì Dios jemi.” MÉ¨Ì seajta múêeen, ayée xu seɨcɨé raruure É¨Ì chiêij tɨÌj teástaêa aêu mej tzajtaêan éêeruêavaêataca É¨Ì nahuaêari. âAyee pu tihuaêutáêixaa. 14 Majta seica meêuun eêeréêeteêecaa aêujna teyujtaêa. Seica mú muaêarácucuêun, majta seica, tzareêe mú huaêɨÌɨcajme. AêɨÌɨ mú eêiréêene É¨Ì Jesús jemi. Ajta aêɨÌɨn tihuáêuhuaa. 15 Majta meêɨÌn É¨Ì mej tíêaijta teyujtaêa, majta É¨Ì mej tiúêujmuaêate É¨Ì yuêuxari jetze, matɨÌêɨj raaseíj aêij tɨ Jesús huarɨÌj mej mi miyen rɨÌêɨ teêutaseíj É¨Ì teɨte, matɨÌêɨj majta huaêuseíj É¨Ì tɨêɨríi É¨Ì mej rujíjhuaveêecaa tɨjɨÌn: “Tichéêe nuêu rɨÌêɨ tiraateájtuaani temɨÌjna tɨ David teecan jetze airáane”, jéêecan mú huataníniuêucacucaêa. 16 MatɨÌêɨj mi miyen tiraataêíhuaêuriêi meêɨÌjna É¨Ì Jesús tɨjɨÌn: â¿Ni tzaa pecaí tíêinamua aêij mej tiêixa amɨÌɨme mɨ tɨêɨríi? Aj pu i Jesús ayén tiuêutaniú tɨjɨÌn: âAa niêijtá neêu. ¿Ni tzaa secaí siyen raêujíjve É¨Ì yuêuxari jetze tɨ ayén téêeyuêusiêi? Ayen tɨjɨÌn: AêɨÌɨ mú nuêu majta rɨÌêɨ tiratáêaca aêɨÌmej É¨Ì tɨêɨríi, majta aêɨÌɨme É¨Ì uneecaêise. AêɨÌɨ mú Dios jetze araújcaêane mej mi miyen huárɨni. 17 Aj pu i Jesús huaêutátuaa. Ajta iyáêuraa. Aêuu pu aêaráêa chajtaêa tɨ ayén téjaêarájtehuaa tɨjɨÌn Betania. Aêuu pu huatáxaêai. 18 Yee ruijmuaêa yee tɨÌêɨj ajtahuaêa pɨÌêájve, puêuri íêicuatacaêa aêɨÌjna É¨Ì Jesús. 19 AêɨÌɨ pu huaréj huaseíj tɨ eêetávee aêájna vejliêi juye jetze. Aj pu i aêuréêene aêu tɨ eêetávee aêɨÌjna É¨Ì huaréj. Capu aêatzu tacaêacaa sino téxamuaêicaa puêu. Aj pu i Jesús ayén tiraatáêixaa aêɨÌjna É¨Ì huaréj tɨjɨÌn: âCapej chéêe jaêanáj tacaêan. JɨÌmeêen puêu ayén tiuêutaxájtacaêa, aj pu i huatéehua aêɨÌjna É¨Ì huaréj. 20 Majta meêɨÌn É¨Ì mej Jesús jamuan áêujujhuaêaneêe, matɨÌêɨj raaseíj, jéêecan mú aêij teêutaseíj. Ayee mú tiraataêíhuaêuriêi tɨjɨÌn: â¿Aêiné tíêirɨêɨri tɨ ayén caêanacan huatéehuan amɨÌjna mɨ huaréj? 21 Aj pu i Jesús ayén tihuaêutáêixaa tɨjɨÌn: âAyej xaa neêu huarɨÌj. Ayee nu tejáêamuaêixaateêe. TÉ¨Ì puaêa siyen téêatzaahuateêe tɨ ij ayén tejaêuréêenen aêij tɨ tejamuáêamitɨejteêe, ajta tɨ puaêa caí aêij áêamuaêase sej caí aêij huárɨni ayée xu cheêatá senaêa raayɨÌêɨtɨhuaêa xáêaraêani sej siyen raruuren semɨÌjna mɨ huaréj netɨÌj neri ráaruu. Seajta siyen raayɨÌêɨtɨhuaêa xáêaraêani sej siyen raataêaíjteêen semɨÌjna mɨ jɨrí tɨjɨÌn: “Tíchesi yee, ateájraêa á jaataêa, jáêahuaêa É¨Ì mar jetze.” Aj pu i xaa ayén tejaêuréêenejsin, tɨ ayén huárɨni É¨Ì jɨrí. 22 ‘SetɨÌj senaêa sej siyen tíêijhuavii É¨Ì Dios, tɨ puaêa siyen téêatzaahuateêe, aj xu xaa raêancuréêasin. 23 Aj pu i Jesús aêuteájrupi teyujtaêa aêu tɨ eêeráyaujtaêa TɨÌêɨj aêɨÌɨn tihuáêumuaêaten É¨Ì teɨte, aêɨÌɨme É¨Ì mej tíêaijta u teyujtaêa, majta É¨Ì vaujsi, aêɨÌɨ mú eêiréêene É¨Ì Jesús jemi. Ayee mú tiraataêíhuaêuriêi tɨjɨÌn: â¿Tiêitájni hui jɨÌn petiêitéjvee pej pi piyen rɨcɨ? ¿Aêataani muaatáêa pej piyen huárɨni? 24 Jesús pu ayén tiuêutaniú tɨjɨÌn: âNicheêe seɨÌj tejámuaataêíhuaêu. TÉ¨Ì puaêa siyen tinaatáêixaateêen seêɨÌjna jɨmeêe, aj nu xaa niyen tejámuaatáêixaateêesin tiêitɨÌj É¨Ì nej jɨÌn tiêitéjvee nej ni niyen rɨcɨ. 25 AêɨÌjna É¨Ì tɨ jɨÌn tiêitéveecaêa aêɨÌjna É¨Ì Juan tɨ ij huáêumuaɨêɨhua É¨Ì teɨte, ¿aêuné jetze aêuvéêemej? ¿Ni u ta japua, Dios tɨ éêeseijreêe, naêari íiyen chaanaca japua, huáêa tzajtaêa É¨Ì teɨte? MatɨÌêɨj mi tiêitiúrixaa rujɨÌɨmuaêa. Miyen tɨjɨÌn: âTÉ¨Ì puaêa tiyen tiraataêixaateêen yee Dios pu yaêutaêítecaêa, aêɨÌɨ pu ayén titaatáêixaateêesin yee aêiné êeen jɨÌn tecaí ráêatzaahuateêe teêɨÌjna. 26 MÉ¨Ì teajta iteen, capu hui rɨêɨrí tej tiyen raataxáj yee teteca mú yaêutaêítecaêa aêiné tehuáêatziɨɨneêe É¨Ì teɨte. Naíjmiêi mú miyen ráêatzaahuateêe tɨ aêɨÌɨn Juan tíêixaxaêataêa É¨Ì Dios jetze meêecan. 27 Aj mú mi miyen tiraatáêixaa meêɨÌjna É¨Ì Jesús. Miyen tɨjɨÌn: âCatu ramuaêaree. Ajta aêɨÌɨn É¨Ì Jesús, ayée pu tihuaêutáêixaa tɨjɨÌn: âCanu neajta inee amuaatáêixaateêesin tiêitɨÌj É¨Ì nej jɨÌn tiêitéjvee nej ni niyen rɨcɨ. 28 Ajta Jesús pu ayén tihuaêutáêixaa tɨjɨÌn: âCasiêi, aêiné tejamuáêamitɨejteêe aêíjna jɨmeêe i niuucari. JaêatÉ¨Ì pu huaêapuaca tiyaúumuaêa. Aj pu i eêiréêene É¨Ì seɨÌj jemi. Ayee pu tiraataêítecaêa tɨjɨÌn: “Niyauj, aricu patáêaj tejaêumuárɨêen íjii aêu nej uuva áêuuhuii." 29 Aj pu i aêɨÌɨn yaujraêan ayén tiraatáêixaa tɨjɨÌn: “Canu niyen rɨni.” MÉ¨Ì ajta aêɨÌɨn, seɨcɨé pu tiuêumuáêaj. Aj pu i xaa u áêume tɨ tejaêumuárɨêen. 30 Ajta áêiyen, aêɨÌɨn yaêupuáaraêan eêiréêene É¨Ì seɨÌj jemi. Ayee pu cheêatá tiraataêaíj aêɨÌjna tɨÌj ajta ari É¨Ì seɨÌj tiuêutaêaíj É¨Ì taêamuájca. Ajta aêɨÌɨn yaujraêan, ayée pu tiraatáêixaa tɨjɨÌn: “Aa niêijtá, ayée nu rɨni.” MÉ¨Ì ajta caí, capu. Capu áêume tɨ tejaêumuárɨêen. 31 ‘Nichéêe aêatzu tejámuaataêíhuaêu. AêɨÌɨme É¨Ì mej huaêapua, ¿aêataani ayén huarɨÌj aêij tɨ tíêijxeêeveêecaêa É¨Ì yaêupuáaraêan? Ayee mú tiraatáêixaa tɨjɨÌn: âAêɨÌjna, É¨Ì taêamuájca. Aj pu i Jesús ayén tihuaêutáêixaa tɨjɨÌn: âAyee nu tejáêamuaêixaateêe tzáahuatiêiraêa jɨmeêe, aêɨÌɨme É¨Ì mej huáêajijveêe É¨Ì gobierno jetze meêecan, majta aêɨÌɨme É¨Ì êuuca É¨Ì mej huataúraêan tumin jɨmeêe, aêɨÌɨ mú áêamuamuaêitɨn meêɨÌjna jɨmeêe mej mi aêuun aêuteárute Dios tɨ éêeseijreêe. 32 ‘Ayee puêu tíêeen, aêiné ayée pu hui êeen jɨÌn mú aêuvéêemej aêɨÌjna É¨Ì Juan tɨ i ayén tejámuaatáêixaateêen aêij sej yeêí huárɨni É¨Ì Dios jemi. MÉ¨Ì seajta múêeen, caxu ráêantzaahuate. Majta meêɨÌn É¨Ì mej huáêajijveêe, majta aêɨÌɨme É¨Ì êuuca É¨Ì mej huataúraêa tumin jɨmeêe, aêɨÌɨ mú xaa ráêantzaahuate. Múêeen xu ráamuaêareeriêi seêɨÌjna. Capu amɨÌn aêij, aúcheêe pu caí tiêitɨÌj aêamua jetze tásiseiiri sej si seɨcɨé tiúêumuaêati, sej si ráêantzaahuateêen. 33 ‘Xáanamuajriêi seɨÌj i niuucari. JaêatÉ¨Ì tɨ nuêu ayén uuva huáhuii. Ajta raaréêana tejcuá jɨmeêe. Aj pu êi tiêitɨÌj atéêijche tɨ tzajtaêan rámɨêɨye jáêaraêaraêan É¨Ì uuva. Ajta nuêu tiêitɨÌj ájtaahuacaêa mej japuan huaêíxɨêereêen mej mi raaseíj nainjapua aêutÉ¨Ì jaêuêástɨme mej tíêimɨjhuaca. ‘Ayee pu aêɨÌjna jɨÌn huarɨÌj, aj pu i huaêutáneɨÌjte É¨Ì chuej mej mi tiraanájchiteêen caj jeêicáca. Aj pu i áêuraa aêɨÌjna É¨Ì jaêatɨ seɨÌj chuéjraêa japua. 34 ‘TɨÌêɨj nuêu tejaêuréêene matɨÌêɨj puaêa rajuêuraca aêɨÌjna É¨Ì uuva, seica pu huataêítecaêa aêɨÌmej É¨Ì mej tíêijvaɨreêe mej mi huaêutáhuavii aêachú tɨ caj tíêijcɨêɨti aêɨÌjna tɨ tíchuej. 35 Majta meêɨÌn É¨Ì chuej mej huataújneɨj, aêɨÌɨ mú huaêuvíviêi aêɨÌmej É¨Ì mej huataêítiêihuacaêa. SeɨÌj mú huatéevajxɨ. Majta seɨÌj mú huajéêica, majta É¨Ì seɨj, meraateátuêasixɨ tetej jɨmeêe. Camu tiêitɨÌj huaêutáêa. 36 ‘Ajta nuêu aêɨÌɨn É¨Ì tɨ tíêiraêaijteêecaêa, seica pu ajtahuaêa huataêáitecaêa. Muêuri jaítzeêe iêi muêiicáa. Majta meêɨÌn É¨Ì chuej mej huataújneɨj, ayée mú cheêatá menaêa huáêuruu aêɨÌmej É¨Ì mej huataêítiêihuacaêa. 37 ‘Yee pu nuêu teuuméêeca. Tɨêɨj jí, aêɨÌɨ huataêítecaêa aêɨÌjna É¨Ì ruyauj. Ayee pu tiuêumuáêaj tɨjɨÌn: “Meráêantzaahuateêesin sein." 38 ‘Majta meêɨÌn É¨Ì chuej mej huataújneɨj, matɨÌêɨj raaseíj meêɨÌjna É¨Ì yaujraêan, ayée mú tiraaxɨÌêepɨêɨntare rujɨÌɨmuaêa tɨjɨÌn: “Aêii pu aêɨÌɨn púêeen, É¨Ì tɨ nain tíêijcɨêɨti. Cheêeré, tichéêe raajéêica tɨ ij téjmi taêáa áêaraêani." 39 Aj mú nuêu mi rajvíêi meêɨÌjna É¨Ì yaujraêan. MatɨÌêɨj mi ruêirájrɨe á puaêacɨé. Majta raajéêica. 40 ‘Meêecui ariêicu, ¿aêiné tejamuáêamitɨejteêe múêejmi? TɨÌêɨj mú aêuvéêemeêen aêɨÌjna É¨Ì Ã¡êaraêan É¨Ì chuej, ¿aêiné tiêitɨÌj huáêaruuren aêɨÌmej É¨Ì chuej mej huataújneɨj? 41 Ayee mú tiraatáêixaa tɨjɨÌn: âAêɨÌɨ pu caí huaêacuêuvée huaêantipuáêajteêesin aêɨÌmej É¨Ì mej aêij puaêa tíêiteteɨte. Ajta, aêɨÌɨ pu hui seica huataniɨÌjteêesin É¨Ì chuej. Majta meêɨÌn, ayée mú xaa raatáêasin É¨Ì tɨ ráacɨêɨti tɨÌêɨj aêájna tejaêuréêenen matɨÌêɨj puaêa tíêijuêuraca. 42 Aj pu i Jesús ayén tihuaêutáêixaa tɨjɨÌn: â¿Ni secaí jaêanáj raêujíjve É¨Ì yuêuxari jetze seêíjna i niuucari tɨ ayén jɨÌmeêen yee: Aêíjna i tetej i mej raatéêuu, ájcaêi mej yaêuhuáêaxɨ É¨Ì mej chiêij taêahuaca; ayén pu teêirájraa tɨ aêɨÌɨn púêeeneêe jáêaraa tɨ iêi esquineero? Tavástaraêa pu ayén ráaruu, ajta rɨÌêɨ teêutéevatzɨ É¨Ì tatzajtaêa. 43 ‘AêɨÌj pu jɨÌn, ayée nu tejáêamuaêixaateêe, Dios pu amuáêariêira aêɨÌjna tɨ tejaêamuacɨêɨtíicheêe júteêe tɨ éêemeêecan É¨Ì Dios jemi. AêɨÌɨ pu huaêutáêasin seica É¨Ì mej miyen rɨni aêij tɨ tiraavíjteêe. AêɨÌɨ mú raêaráêastijreêesin xaa neêu. 44 Ajta aêíin i tetej, tɨ puaêa jaêatÉ¨Ì japuan tíveti, aêɨÌjna É¨Ì jaêatɨ huaténaêaxɨjsin aêíjna i tetej japua. Naêari caí, tɨ puaêa aêíin tetej án éêejveti japuan seɨÌj É¨Ì tevi, aj pu i aêíin raêiráxayeepeêesin É¨Ì tevi. âAyee pu tihuaêutáêixaa aêɨÌjna É¨Ì Jesús. 45 Majta meêɨÌn É¨Ì mej tíêaijta teyujtaêa, majta aêɨÌɨme É¨Ì fariseos, matɨÌêɨj ráanamuajriêi aêij tɨ Jesús tíêixajtacaêa niuucari jɨmeêe, aj mú mi ráamuaêareeriêi tɨ aêɨÌɨn aêɨÌmej téxajtaêajmeêe. 46 MatɨÌêɨj mi ráahuau aêij mé yeêí huárɨni mej mi raatéeviêi. MÉ¨Ì majta, camu miyen huarɨÌj aêiné mehuáêatziɨɨneêecaêa aêɨÌmej É¨Ì teɨte É¨Ì mej meêuun eêetiújseɨreêecaêa. AêɨÌɨme É¨Ì teɨte, naímiêi mú miyen ramuaêareerecaêa tɨ Jesús aêɨÌɨn púêeeneêe seɨÌj tɨ Dios jetze meêecan tíêixaxaêa.