Menu

Los Hechos 9

WBT

1 Ajta aêɨÌɨn É¨Ì Saulo, ayén auj tihuáêaneechejcaêa tɨ huáêucuiêini aêɨÌmej É¨Ì mej ráêatzaahuateêecaêa aêɨÌjna É¨Ì tavástaraêa. AêɨÌj pu jɨÌn aêɨÌjna u aêutéeseij aêɨÌjna tɨ tihuáêaêaijteêecaêa u teyujtaêa. 2 Aj pu êi raatáhuaviiriêi tɨ aêɨÌɨn raatapíjteêen É¨Ì yuêuxari É¨Ì tɨ jɨÌn u aêuteárute u teyujtaêa ajta jáêahuaêa tɨ ayén téjaêarájtehuaa tɨjɨÌn Damasco. Tɨ puaêa nuêu aêuun huajáêuteuni É¨Ì teɨte É¨Ì mej nuêu ráêatzaahuateêecaêa É¨Ì niuucari É¨Ì mej jɨÌn rɨÌêɨ titeejúêucaa É¨Ì Dios jemi, aj pu nuêu i huaêiráviêitɨj huaêanajɨÌêɨcɨêexɨêɨn, tɨÌêij nuêu i huáêaviêitɨn u Jerusalén. 3 TɨÌêɨj ari aêuun vejliêi auméêecaa aêájna Damasco, jíyeêitzi jɨÌn pu jeíhua jairanéeriêicɨ jáêaraa. Júteêe veêecáane aêájna aêu tɨ aêutéveecaêa aêɨÌjna É¨Ì Saulo. 4 Tɨêɨquí aêɨÌɨn eêerájve á chuaataêa. Tiêitɨj pu huánamuajriêi tɨ ayén tiraataêixaa tɨjɨÌn: âSaulo, Saulo, ¿aêiné êeen jɨÌn piyen aêij puaêa neruure? 5 Aj pu êi ayén tiraataêíhuaêuriêi aêɨÌjna É¨Ì Saulo tɨjɨÌn: â¿Aêataani pej púêeen, nevástaraêa? Aj pu êi ayén tiuêutánamuajre tɨjɨÌn: âNee nu neêɨÌn púêeen i nej iêi Jesús, i pej aêij puaêa neruure. 6 Aj pu êi tavástaraêa ayén tiuêutaniú tɨjɨÌn: âÃjchesi, aricu u chajtaêa. Aa mú muajaêutáêixaateêesin aêij pej yeêí huárɨni. 7 Majta meêɨÌn É¨Ì mej jamuan áêujujhuaêaneêe, aêúu mú aêutéêuucaêa, camu chéêe avéêeniuucaêa. Tiêitɨj mú xaa huánamuajriêi, aru camu jaêatɨj áêa aêuséij. 8 Aêuu pu êi ájchee aêɨÌjna É¨Ì Saulo. TɨÌêɨj mé úuneerecaêa, capu chéêe atáneericaêa. MatɨÌêɨj mi raêanavíêiraêa É¨Ì muájcaêareêaraêan jetze, meyaêuvíêitɨ u Damasco. 9 Ayee pu áêatee aêachú cumu huaíca xɨcaj tɨ aracúuniêi, ajta tɨ caí tiêitɨÌj huácuaa; ayée pu cheêatá naêa áêatee huaíca xɨcaj tɨ caí yéêecareêe. 10 Seɨj pu aêutéveecaêa aêujna Damasco, jaêatɨ tɨ ajta téêatzaahuateêecaêa. Ayee pu ántehuaacaêa tɨjɨÌn Ananias. Aj pu êi tavástaraêa huataseíjre jemin aêɨÌjna É¨Ì Ananias. Ayee pu tiraatajé tɨjɨÌn: âAnanias. Aj pu êi ayén tiuêutaniú tɨjɨÌn: âYeêe nej huatéjvee, nevástaraêa. 11 Aj pu êi ayén tiraataêixaa aêɨÌjna É¨Ì tavástaraêa tɨjɨÌn: âAricu, aêájna cáayeraêa jetze tɨ ayén téjaêarájtehuaa tɨjɨÌn tɨ huataújjeêiye. Patáêaj hui peêuun tiuêutaêíhuaêun É¨Ì Judás tɨ éêeche tɨ puaêa aêuun aêutácatii aêɨÌjna É¨Ì jaêatɨ tɨ ayén ántehuaa tɨjɨÌn Saulo. Tarso pu hui éêemeêecan aêɨÌjna É¨Ì jaêatɨ. AêɨÌɨ pu rahuauhuau É¨Ì Dios jemi. 12 Jaêatɨ pu nuêu huataseíjre aêɨÌjna jemi É¨Ì Saulo. Tevij pu huataseíjre tɨ ayén ántehuaa tɨjɨÌn Ananias. Ajta ayén tiúêuseijre tɨ aêɨÌɨn Ananias nuêu raêavéêemuarɨej aêán muêúutzeêen tɨ ij ajtahuaêa atáneere. âAyee pu tiraataêixaa É¨Ì tavástaraêa. 13 Aj pu êi ayén tiraataêixaa aêɨÌjna É¨Ì Ananias: âCasiêi, nevástaraêa. MuêiitÉ¨Ì mú meri naatáêixaa aêij tɨ tiêitɨÌj ruure aêɨÌjna É¨Ì jaêatɨ. Jéêecan pu nuêu aêij puaêa huáêaruure aêɨÌmej É¨Ì mej muáêatzaahuateêe aêuun mej aêuchéjme aêujna Jerusalén. 14 Ajta íjii, aêɨÌɨme É¨Ì mej tíêaijta u teyujtaêa, aêɨÌɨ mú nuêu raatáêa tɨ aêɨÌɨn yé tanén, tɨÌêij huaêiráviêitɨn huaêanajɨÌêɨcɨêexɨêɨn aêɨÌmej É¨Ì mej muanáêamiche múêeetzi. 15 Ajtahuaêa pu ayén tiraataêaíj É¨Ì tavástaraêa tɨjɨÌn: âAricu. Nee nu hui raêavéêehuau neêɨÌjna É¨Ì jaêatɨ tɨÌêij aêɨÌɨn neetzi jetze meêecan tihuaêutáêixaateêen aêɨÌmej É¨Ì mej seɨÌj chuéjraêa japua éêeche, ajta É¨Ì huaêarey. AêɨÌɨ pu hui ajta neetzi jetze meêecan tihuaêutáêixaateêesin É¨Ì mej meêuun aêuchéjme aêujna u Israél. 16 Ayej xaa neêu, nee nu raataseíjrateêesin neêɨÌjna É¨Ì Saulo É¨Ì tɨ ayén tiúêujxeêeveêe tɨ jeíhua rajpuaíitzi áêaraêani neetzi jetze meêecan. âAyee pu tiraataêixaa É¨Ì tavástaraêa. 17 Aj pu êi áêuraa aêɨÌjna É¨Ì Ananias. Aêuu pu aêaráêa Judás tɨ éêeche. Aj pu êi aêuun aêuteájrupi u chiêita. Ajta áêiyen raêavéêemuarɨej aêán muêúutzeêen aêɨÌjna É¨Ì Saulo. Aj pu êi ayén raatateújte tɨjɨÌn: âNeêihuaaraêa, Saulo. AêɨÌɨ pu hui ayén tinaataêaíj É¨Ì tavástaraêa, aêɨÌjna É¨Ì Jesús tɨ múêeetzi jemi aêutaseíjre patɨÌêɨj yé veêetaméêeca. Ayee pu tinaataêaíj pej pi pajtáhuaêa atáneere, ajta pej peêɨÌjna jetze aráêacaêanen É¨Ì xɨéjniuêucareêaraêan É¨Ì Dios. âAyee pu tiraataêixaa aêɨÌjna É¨Ì Ananias. 18 JɨÌmeêen puêu ayén tiraataêixaa, aitácuurixɨ É¨Ì jɨêɨseáaraêan jetze É¨Ì tiêitɨÌj naviiraêan tɨ huatéehua. Aj puêi ajtahuaêa atáneerecaêa. Tɨêɨquí aêɨÌɨn ájchee aêɨÌjna É¨Ì Saulo. Tɨêɨquí huámuaɨêɨvijhuacaêa. 19 Aj pu êi xaa tiúêucuaa. Ajta ruêuhuatácaêanistiêiriêi. Aêuu pu huateájturaa huáêa jamuan É¨Ì mej téêatzaahuateêe huaêapua, huaíca xɨcaj, aêujna u Damasco. 20 Aj pu êi aêutéjche tɨ tihuaêutáêixaateêen u huaêatéyujtaêa. Ayee pu tihuáêamuaêatehuaêa tɨ nuêu yaujraêan púêeen É¨Ì Dios aêɨÌjna É¨Ì Jesús. 21 Naíjmiêi É¨Ì mej ráanamuajriêi, aêɨÌɨ mú aêij yáêuseijracaêa jéêecan. Ayee mú tíêixajtacaêa tɨjɨÌn: â¿Ni caí aêɨÌɨn púêeen É¨Ì tɨ aêij puaêa huáêuruu aêánna Jerusalén aêɨÌmej É¨Ì mej ranáêamicheêe meêɨÌjna É¨Ì Jesús? ¿Ajta ni caí aêɨÌjna pu jɨÌn mú aêuvéêemej tɨÌêij amɨÌn huaêiráviêitɨn huaêanajɨÌêɨcɨêexɨêɨn tɨÌêij huaêutátuiireêen É¨Ì mej tíêaijta aêujna teyujtaêa aêánna Jerusalén? âAyee mú tiúêurixaateêecaa. 22 Máàj puêu jaítzeêe ruêuhuatácaêanistiêiriêi tɨÌêij aêɨÌɨn ayén tihuaêutáêixaateêen É¨Ì teɨte. Jéêecan pu huaêutéemuaêitɨ aêɨÌmej É¨Ì juriiyu É¨Ì mej Damasco éêeche aêɨÌjna jɨmeêe tɨ ayén tiraataxájtacaêa tɨjɨÌn: â¡Jee, ayej tiêayajna, aêɨÌjna É¨Ì Jesús, aêii pu aêɨÌɨn púêeen É¨Ì tɨ Dios án yáêujra É¨Ì É¨puari japua! 23 Aêatzu áêateeviêica, aj mú mi raaxɨÌêepɨêɨntare aêɨÌɨme É¨Ì mej Israél jetze ajtémeêecan mej mi raajéêica meêɨÌjna É¨Ì Saulo. 24 Nain tújcaêari tzajtaêa, majta nain tɨÌcaêari tzajtaêa, aêúu mú eêitéteêecaêa tɨ éêepueerta aêu tɨ eêiránineêi É¨Ì juye. Ajta, aêɨÌɨ pu ráamuaêareeriêi aêɨÌjna É¨Ì Saulo tɨjɨÌn maraatéviêira. 25 Majta meêɨÌn É¨Ì seica, É¨Ì mej téêatzaahuateêe, aêɨÌɨ mú raêateájra sicɨÌri jetze tɨ veêée. MatɨÌêɨj mi raêacájtuaa tɨÌcaêɨmua aêatzaj cumu jáêitaêa tɨÌcaêa meêɨÌjna É¨Ì Saulo É¨Ì jaxuêu jetze. Aj pu êi áêuraa. 26 Tɨêɨquí aêuun aêaráêa u Jerusalén. AêɨÌɨ pu raxɨÌêeveêecaêa tɨ huaêajtéjaahuateêen aêɨÌmej É¨Ì mej téêatzaahuateêe. Mɨ majta, camu raxɨÌêeveêecaêa aêiné méjtziɨɨneêecaêa. Camu aêatzu ráêatzaahuateêecaêa tɨ aêɨÌɨn ayén téêatzaahuateêe aêɨÌjna É¨Ì Saulo. 27 Capu amɨÌn aêij, aêɨÌɨ pu É¨Ì Bernabé, aêɨÌɨ pu raêancuréêeviêitɨ. Aj pu êi yaêuvíêitɨ aêɨÌmej jemi É¨Ì mej tamuáamuataêa japuan huaêapua aráêase. Ajta huaêutáêixa tɨ nuêu aêɨÌɨn Saulo, aêɨÌjna huaseíj É¨Ì tavástaraêa tɨÌêɨj nuêu á aêumeêeca juye jetze, ajta Saulo pu huaêutáêixa tzáahuatiêiraêa jɨmeêe aêɨÌmej É¨Ì mej Damasco éêeche. AêɨÌɨ pu tihuaúêixaa Jesús jetze meêecan. 28 AêɨÌj pu jɨÌn, aêuun aêuteájturaa aêɨÌjna É¨Ì Saulo aêánna Jerusalén. Ajta aêɨÌɨme huáêa jamuan áêucheêecaneêe. Tihuáêaêixaateêecaêa Jesús jetze meêecan tzáahuatiêiraêa jɨmeêe. 29 Seica pu ajta jamuan tiuêuxájtacaêa. Aêii mú aêɨÌɨn púêeen É¨Ì mej tíêixaxaêa huaêaniuuca jɨmeêe É¨Ì griego. Jéihua mú tiúêurixaateêecaa meêɨÌjna jɨmeêe. AêɨÌɨ mú ráêateseêecaêa mej raajéêica. 30 MatɨÌêɨj aêɨÌɨme É¨Ì mej ihuáamuaêameêen púêeen É¨Ì mej téêatzaahuateêe, matɨÌêɨj meêɨÌn ráamuaêareeriêi, aj mú mi yaêuvíêitɨ meêɨÌjna É¨Ì Saulo aêujna jáêahuaêa tɨ ayén téjaêarájtehuaa tɨjɨÌn Cesarea. MatɨÌêɨj mi raataêítecaêa aêuun pújmeêen chajtaêa tɨ ayén téjaêarájtehuaa tɨjɨÌn Tarso. 31 TɨÌj naêa aêu tɨ naêa mej aêuchéjme É¨Ì mej téêatzaahuateêe, aêujna jáêahuaêa tɨ ajtémeêecan aêujna Judea, ajta aêujna Galilea, ajta aêujna Samaaria, naímiêi mú rɨÌêɨ titeechéejmeêecaa temuaêa naa. Jéêecan mú rucáêanejcaêa É¨Ì ru tzajtaêa. Majta meêɨÌjna jetze aráujcaêanejcaêa É¨Ì xɨéjniuêucareêaraêan É¨Ì Dios É¨Ì tɨ rɨÌêɨ tihuaêutáêa. Metíêitziɨɨneêecaêa aêɨÌjna jɨmeêe tɨ puaêa tiêitɨj jɨÌn maêutéêɨtzen É¨Ì Dios jemi. Majta huatámuêiirecaêa jeíhua. 32 Ajta aêɨÌjna É¨Ì Pedro, aêɨÌɨ pu áêucheêecaneêe huaêamuáare É¨Ì Ã­êihuaamuaêameêen É¨Ì tavástaraêa. AêɨÌmej pu ajta u jaêuvéêemuaarecaêa É¨Ì seica É¨Ì mej téêatzaahuateêecaêa. Aêuu mú éêechejcaêa, chajtaêa tɨ ayén téjaêarájtehuaa tɨjɨÌn Lida. 33 SeɨÌj pu huáteu aêujna, teáataêa tɨ ayén ántehuaa tɨjɨÌn Eneas. Puêuri áêateeviêica aráhuaica nineêiraêa tɨ huácaêatii É¨Ì utaatzi japua. Cɨyáaxaraêacaêa aêɨÌjna É¨Ì jaêatɨ. 34 Aj pu êi ayén tiraataêixaa aêɨÌjna É¨Ì Pedro tɨjɨÌn: â¡Eneas! Jesús É¨Ì tɨ Dios án yáêujra ɨpuari japua, aêɨÌɨ pu hui tíêimuahuaateêen. Ãjchesi, patáêaj rɨÌêɨ ráaruuren mɨ áêutaatzi. JɨÌmeêen puêu ayén tiuêutaxájtacaêa, aj pu êi ájchee É¨Ì Eneas. 35 Majta meêɨÌn É¨Ì mej aêuun huachéejmeêecaa aêujna Lida, majta meêújna u Sarón, naímiêi mú raaseíj. Majta jéjcuacan jɨÌn tiuêumuáêaj. Meráêantzaahua micu meêɨÌjna É¨Ì tavástaraêa. 36 Seɨj tɨ nuêu ajta téêatzaahuateêe, aêujna jáêahuaêa pu aêutéveecaêa chajtaêa tɨ ayén téjaêarájtehuaa tɨjɨÌn Jope. êÆÌitaêa aêɨÌjna É¨Ì jaêatɨ. Ayee pu ántehuaa tɨjɨÌn Tabita. Tabita, ayée pu huataújmuaêa huaêaniuuca jɨmeêe É¨Ì griego tɨjɨÌn Doorca. AêɨÌɨ pu ayén rɨjca tiêitɨ jɨmeêe tɨ iêi xɨÌêepɨêɨn. Jéihua pu huaêatévaêɨrihuaêa É¨Ì mej caí aêij tíêijviicuaêiracaêa. 37 TɨÌêɨj Pedro auj aêuun aêutéveecaêa aêujna u Lida, tijcuíêinecaêa aêɨÌjna É¨Ì Doorca. Tɨêɨquí huamɨÌêɨ. Seica mú racáêɨiriêi meêɨÌjna É¨Ì mɨêɨchi. MatɨÌêɨj mi ruêuteájtuaa aêánna taêamuájca tɨ aitéêasi É¨Ì cuaartu. 38 A pu vejliêi pɨÌtejáêarɨcɨ u Lida, aêujna jáêahuaêa Jope. Ajta aêúu pu aêutéveecaêa aêɨÌjna É¨Ì Pedro aêujna u Lida. Aêiné aêɨÌɨme É¨Ì mej téêatzaahuateêecaêa muêuri ramuaêareerecaêa tɨ aêuun aêutéveecaêa, aêɨÌɨ mú huaêutaêítecaêa huaêapuaca mej mi yaêutáêixaateêen aêij tɨ tiêitɨj huarɨÌj. Ayee mú tíêijree tɨjɨÌn: âPatáêaj hui caêanacan áêuraêani aêujna Jope. 39 Tɨêɨquí Pedro áêuraa huáêa jamuan. TɨÌêɨj aêuun aêaráêa, aêɨÌɨ mú yaêuvíêitɨ aêánna tɨ auucáêa É¨Ì mɨêɨchi É¨Ì cuaartu tzajtaêa. Majta meêɨÌn mé êuuca É¨Ì mej muaêantiújjɨɨmuajtarecaêa aêɨÌjna jɨmeêe mej huácuii É¨Ì huáêacɨnaêajmuaêa, aêɨÌɨ mú jemin aêatavéejmeêecaa. Maújyeinecaêa. MatɨÌêɨj mi tiraataseíjra tiêitɨÌj cɨÌɨxuri, majta síicuêuri, tiêitɨÌj tɨ tíêitaahuacareêe aêɨÌjna É¨Ì Doorca tɨÌêɨj aúcheêe ruuricaêa. 40 Aj pu êi Pedro huaêutaêaíj mej huirácɨɨne. Aj pu êi títunutacaêa. Tɨêɨquí raatéjhuau É¨Ì Dios jemi. PÉ¨Ì pu ancuréêevee tɨÌêij raaseíj aêɨÌjna É¨Ì mɨêɨchi. Aj pu êi ayén tiraataêixaa tɨjɨÌn: â¡Tabita, ajchesi! Aj pu êi atáneerecaêa. TɨÌêɨj i raaseíj aêɨÌjna É¨Ì Pedro. Aj pu êi aêujyeíjxɨ caama japua. 41 Ajta áêiyen Pedro pu rajvíêi muájcaêareêaraêan jetze. Aj pu êi raêajjáj. Tɨêɨquí aêɨÌɨn Pedro, huaêutajé aêɨÌmej É¨Ì Ã­êihuaamuaêameêen, ajta aêɨÌmej mé êuuca É¨Ì mej antiújjɨɨmuajtarecaêa. AêɨÌj pu huaêutaseíjra É¨Ì tɨ huamɨÌêɨ. Puêuri ruuricaêa aêɨÌjna. 42 Majta áêiyen nainjapua ráamuaêareeriêi aêɨÌɨme É¨Ì mej meêuun aêuchéjmeêecaa aêujna Jope. MuêiitÉ¨Ì mú ráêantzaahua meêɨÌjna É¨Ì tavástaraêa. 43 Ajta aêɨÌɨn É¨Ì Pedro, aêatzu pu aêuun aêuteájturaa aêujna u Jope. Seɨj pu jemi áêucatii tɨ navij tíêihuaêaca. Simón pu ántehuaacaêa aêɨÌjna É¨Ì jaêatɨ.

Everything we make is available for free because of a generous community of supporters.

Donate