Los Hechos 18

1 Ajta áêiyen Pablo huirájraa aêujna Atenas. Tɨêɨquí aêuun aêaráêa chajtaêa tɨ ayén téjaêarájtehuaa tɨjɨÌn Corinto. 2 Aêuu pu yáêuteu seɨÌj tɨ Israél jetze ajtémeêecan tɨ ayén ántehuaa tɨjɨÌn Aquila. Aêuu pu éêemeêecan aêujna seɨÌj chuéjraêa japua tɨ ayén téjaêarájtehuaa tɨjɨÌn Ponto. Aêɨjna É¨Ì Aquila, ajta aêɨÌjna É¨Ì É¨Ìraêaraêan tɨ ayén ántehuaa tɨjɨÌn Priscila, aêɨÌɨ mú meêuun eêeráacɨ aêujna jáêahuaêa seɨÌj chuéjraêa japua tɨ ayén téjaêarájtehuaa tɨjɨÌn Italia, aêiné ayée pu tiúêuxeêeveêecaêa mej nuêu áêucɨɨne meêújna aêɨÌjna jɨmeêe É¨Ì huaêarey É¨Ì romanos tɨ ayén á tejaêutaêítecaêa mej áêucɨɨne naímiêi É¨Ì mej Israél jetze ajtémeêecan. Ajta aêɨÌɨn É¨Ì Pablo, aêɨÌɨ pu u huajaêuvéêemuaarecaêa. 3 Pablo pu racúêuneêepuacaêa É¨Ì navij chiêiraêa. Ayee mú cheêatá menaêa tíêimuarɨêecaêa aêɨÌmej, aêɨÌjna É¨Ì Aquila, ajta aêɨÌjna É¨Ì Priscila. AêɨÌj pu jɨÌn aêuteájturaa huáêa jamuan, ajta tíêimuarɨêecaêa huáêa jamuan aêɨÌjna É¨Ì Pablo. 4 Nain xɨcájraêa jetze matɨÌj puaêa ruseêupi, aêúu pu aêuteáruêipicheêe huáêa teyujtaêa, tihuáêaêixaateêecaêa tɨÌêij ayén éeniêicɨêe huaêantimuáêitɨn aêɨÌmej É¨Ì mej Israél jetze ajtémeêecan, majta É¨Ì mej seɨj chuéjraêa japua éêemeêecan. 5 MatɨÌêɨj mi huiráacɨ aêujna u Macedonia aêɨÌjna É¨Ì Silas, ajta aêɨÌjna É¨Ì Timoteo. MatɨÌêɨj mi meêuun aêaráêa aêu tɨ aêutéveecaêa É¨Ì Pablo, tɨ ajta jɨÌn antiújmuaêareerecaêa nain jɨmeêe tɨ tihuaêutáêixaateêen É¨Ì yuêuxari jetze. Naa teêehuauritɨéecan jɨmeêe, aêɨÌɨ pu tihuáêaêixaateêecaêa aêɨÌmej É¨Ì mej Israél jetze ajtémeêecan, aêɨÌjna jɨmeêe tɨ Jesús aêɨÌɨn púêeen É¨Ì tevi tɨ Dios án yáêujra É¨Ì É¨puari japua, aêɨÌjna mej rachúêeveêecaêa. 6 Majta meêɨÌn, camu aêatzu raxɨÌêeveêecaêa mej ráanamua. AêɨÌj mú jɨÌn autéjhuii mej aêij puaêa tirájeeve. Aj pu i Pablo tiuêutécaêatzɨjxɨ É¨Ì tiúêujcɨɨxu mej mi ráamuaêaree tɨjɨÌn maêutéêɨtzee É¨Ì Dios jemi. Ayee pu tihuaêutáêixaa tɨjɨÌn: âMúêeen xu púêeeneêe xáêajuêun tɨÌêij múêejmi jetze rájveti É¨Ì puaíjtzi. Nee nu hui raêaráêaste tɨ tinaaêíjca. Ijii tɨ yú aucaêitÉ¨Ì aêame, huáêa jemi nu aêuméêe naêame É¨Ì mej seɨj chuéjraêa japua éêemeêecan. âAyee pu tihuaêutáêixaa. 7 Aj pu i huirájraa u huaêatéyujtaêa. Aa pu aêaráêa áa tɨ éêeche jaêatɨ tɨ ayén ántehuaa tɨjɨÌn Justo. AêɨÌɨ pu ranáêamicheêe É¨Ì Dios, ajta aêuun éêechejcaêa aêájna vejliêi aêu tɨ aêutéjvee É¨Ì teyuu. 8 Ajta aêɨÌɨn É¨Ì Crispo, É¨Ì tɨ tíêaijta u teyujtaêa, aêɨÌɨ pu ráêantzaahua É¨Ì tavástaraêa, majta miyen cheêatá menaêa naímiêi tɨ huáêa jamuan éêechejcaêa aêɨÌjna É¨Ì Crispo. Majta seica É¨Ì mej Corinto aêuchéjmeêecaa, matɨÌêɨj ráanamuajriêi É¨Ì niuucari, jeíhua mú ráêantzaahua. MatɨÌêɨj mi huámuaɨêɨvijhuacaêa. 9 Aj pu i tɨÌcaêɨmua, tɨÌêɨj aêɨÌɨn Pablo tíêimaaracaêa, aêɨÌɨ pu raaseíj É¨Ì tavástaraêa. Ayee pu tiraataêixaa tɨjɨÌn: âCapej tíêitziɨɨneêe. Paúcheêe pej hui tihuáêaêixaateêe puaêamé. Capej tépuaapuaêaren. 10 Nee nu múêeetzi jamuan yé huatéjvee. Capu jaêatɨ timuaêantiúêuuniêira. Capu ajta jaêatɨ puaíjtzi muaatáêasin. Jéihua nu hui titeɨÌtestemuaêa íiye chajtaêa. âAyee pu tiraataêixaa É¨Ì tavástaraêa. 11 AêɨÌj pu jɨÌn Pablo ayén aêuun éêetee seɨÌj nineêiraêa japuan jáêitaêa aêujna Corinto. Tihuáêamuaêatejcaa aêɨÌjna jɨmeêe É¨Ì niuucari tɨ jetzen ráêaxa É¨Ì Dios. 12 Aru tɨÌêɨj aêɨÌɨn Galión aêuun tíêivaɨreêecaêa tajtuhuan jɨmeêe aêujna tɨ ayén téjaêarájtehuaa tɨjɨÌn Acaya, aêɨÌɨme É¨Ì mej Israél jetze ajtémeêecan, aêɨÌɨ mú autéjhuii mej tiníniuêucacun meêɨÌjna jemi É¨Ì Pablo. MatɨÌêɨj mi yaêujáj jueesi jemi. 13 Aj mú mi miyen tiraataêixaa É¨Ì tajtuhuan tɨjɨÌn: âAêijna i teáataêa, aêɨÌɨ pu hui huáêamuaêitɨjcaêa É¨Ì teɨte mej mi miyen seɨcɨé tíêijnaêamicheêen É¨Ì Dios. Aru capu hui ayén tihuaêatáêaca É¨Ì tayeêirá mej miyen rɨjca. 14 Puêuri tɨÌn tiuêutaxáatacheêe aêɨÌjna É¨Ì Pablo, tɨÌêɨj aêɨÌɨn Galión, ayén tihuaêutáêixaa aêɨÌmej É¨Ì mej Israél jetze ajtémeêecan tɨjɨÌn: âCasiêi múêeen, mɨ sej Israél jetze ajtémeêecan, tɨ puaêa hui amɨÌn tiêitɨÌj aêij puaêa huáruu tɨ caí xɨÌêepɨêɨn, naêari tiêitɨÌj huajéêica tɨ huápɨêɨ ruxeêeveêe, aj nu xaa niyen téjaêamuanamuáaracheêen. MÉ¨Ì ajta caí aêiné aêii puêu jɨÌn tiêixa áêamuayeêira, ¿aêiquí huataújmuaêa aêɨÌjna? ¿Ni caí niuucari púêeen aêɨÌjna? Ayee pu hui tiraavíjteêe rujɨÌɨmuaêa sej múêeen siyen raêantipuáêajteêen, aêiné canu nee raxɨÌêeveêe nej raaxɨÌêepɨêɨntareêen neêíjna i niuucari. âAyee pu tihuaêutáêixaa. 16 TɨÌêɨj i huaêirájtuaa á puaêacɨé aêujna aêu mej eêetiújseêɨrihuaêa É¨Ì jueesi. 17 Aj mú mi meêɨÌn É¨Ì mej iêi griego, naímiêi mú rajvíêi meêɨÌjna É¨Ì Sóstenes É¨Ì tɨ tíêaijta u teyujtaêa. MatɨÌêɨj mi raatéevajxɨ aêujna jemi É¨Ì tajtuhuan. Mɨ ajta aêɨÌjna É¨Ì Galión, capu jetzen ruxeêeveêe jáêaraa aêɨÌjna jɨmeêe. 18 Aúcheêe aêatzu áêatee aêujna Corinto aêɨÌjna É¨Ì Pablo. Tɨêɨquí huaêutateújte É¨Ì ruêihuaamuaêa. Ajta áêiyen baarcu jetze ateájraa, ajta áêuraa jamuan aêɨÌjna É¨Ì Priscila, ajta aêɨÌjna É¨Ì Aquila. MatɨÌêɨj antácɨɨne aêujna jáêahuaêa seɨÌj chuéjraêa japua tɨ ayén téjaêarájtehuaa tɨjɨÌn Siria. TɨÌêɨj caí xɨ u eêerájraa aêujna u Cencrea, aj mú mi racaaye tɨ i raêaráêasten tiêitɨ jɨmeêe tɨ aêɨÌɨn aêɨÌjna jɨÌn teêataújratziiriêi. 19 MatɨÌêɨj mi meêuun aêaráêa aêujna chajtaêa tɨ ayén téjaêarájtehuaa tɨjɨÌn Ãfeso. Aêuu pu huajaêutéhuii É¨Ì Pablo aêɨÌjna É¨Ì Priscila, ajta aêɨÌjna É¨Ì Aquila. Aj pu i aêuun aêuréêene aêujna teyujtaêa. Tihuaêutáêixaa aêɨÌmej É¨Ì mej Israél jetze ajtémeêecan É¨Ì mej tiújseêɨrihuaêa aêujna. 20 AêɨÌɨ mú raatajé tɨ nuêu jaítzeêe áêateeviêin. Mɨ ajta caí, capu ahuaújcaêane. 21 Aj pu i huaêutateújte. Ayen tɨjɨÌn: âJaêanáj nuêirén yé tanéjsin tɨ puaêa Dios naatáêan. Aj pu i ajteájraa É¨Ì baarcu jetze. Tɨêɨquí aêuun Ãfeso áêuraa. 22 TɨÌêɨj aêuun aêutanee, chajtaêa tɨ ayén téjaêarájtehuaa tɨjɨÌn Cesarea. Amuacaícan pu aêánna aêujnéj u Jerusalén. TɨÌêɨj i huaêutateújte É¨Ì mej tiújseɨj u teyujtaêa. Ajta áêiyen, aêɨÌɨn aêuun aêucáane aêujna Antioquía. 23 Aêuu pu aêatzu áêatee aêujna. Aj pu êi u eêerájraa. Aa pu aêatánee aêu tɨ eêechájtaêajmee sexuêijméêe aêu mej aêuchéjmeêecaa É¨Ì teɨte, seɨÌj chuéjraêa japua tɨ ayén téjaêarájtehuaa tɨjɨÌn Galacia, ajtahuaêa seɨj tɨ ayén téjaêarájtehuaa tɨjɨÌn Frigia. AêɨÌɨ pu caêaníjraêa huaêatáêacareêe naíjmiêica É¨Ì mej téêatzaahuateêe. 24 AêɨÌjna xɨcáaraêa jetze, seɨj pu á eêiréêene tɨ Israél jetze ajtémeêecan. Ayee pu ántehuaa tɨjɨÌn Apolos. Aêuu pu éêeche aêujna chajtaêana jetze tɨ ayén téjaêarájtehuaa tɨjɨÌn Alejandria. Jéêecan pu raayɨÌêɨtɨhuaêa tɨ tihuaêutáêixaateêen É¨Ì niuucari jɨmeêe. Ajta temuaêa tiraayɨÌêɨtɨhuaêa aêij tɨ yeêí huataújmuaêa É¨Ì tɨ téêeyuêusiêi É¨Ì yuêuxari jetze. 25 Naa pu tiúêumuaêatejcaa aêij tɨ tíêijxeêeveêecaêa É¨Ì tavástaraêa. Tiuêutaxájtacaêa aêujcaêanéecan jɨmeêe, ajta tɨ temuaêa naa rɨÌêɨ tiuêutániuuni aêɨÌjna jɨmeêe É¨Ì Jesús. Ajta aêɨÌj puêu muaêareerecaêa aêɨÌjna É¨Ì tɨ jɨÌn Juan huaêutámuaɨêɨhuacaêa. 26 AêɨÌɨ pu aêɨÌjna jɨÌn aêutéjche tɨ tihuaêutáêixaateêen u teyujtaêa aêujcaêanéecan jɨmeêe. MatɨÌêɨj meêɨÌn ráanamuajriêi aêɨÌjna É¨Ì Priscila, ajta aêɨÌjna É¨Ì Aquila, aêɨÌɨ mú raatáêinee tɨ huajaêuvéêemuaare aêujna aêu mej éêeche. Aêuu mú ráêitɨiriêi jaítzeêe aêij tɨ tíêijxeêeveêe É¨Ì tavástaraêa. 27 Ajta tɨÌêɨj ari áêuyeêimɨêɨcaêa aêujna jáêahuaêa Acaya aêɨÌjna É¨Ì Apolo, aêɨÌɨ mú ihuáamuaêameêen caêaníjraêa raatáêa. Aj mú mi tihuajaêutaêítiêiriêi É¨Ì ruêihuaamuaêa É¨Ì mej aêuun éêeche mej nuêu naa temuaêa tiraêancuréêeviêitɨn. TɨÌêɨj aêɨÌɨn Apolos aêuun aêaráêa aêujna Acaya, jéêecan pu huaêutévaɨ tɨ Dios huaêutáêa ruxɨÌêeviêiraêa jɨmeêe mej ráêantzaahuateêen. 28 Aêujcaêanéecan jɨmeêe pu huaêutéemuaêitɨ É¨Ì teɨte aêɨÌmej tzajtaêa É¨Ì mej Israél jetze ajtémeêecan. Aêɨjna yuêuxari jetze pu tíhuaêutaseíjrate tɨ Jesús aêɨÌɨn púêeen É¨Ì tɨ nuêu Dios án yáêujra É¨Ì É¨puari japua.