LUKE 12

1 Díí bee ánágot’įįÅná’ ná¹ee doo náhóltag dayú daÅa’adzaago dázhǫ́ daaÅiÅjizhná’ Jesus bitsiÅke’yu iÅtsé gáyiÅá¹ii nkegonyaa, Phárisees daanlíni binchÇ«’íí báŠbenilzooÅé ga’at’éhi baa daagonoÅsÄÄ, áí ná¹ee binadzahgee nzhóni ádaadil’íni at’éé. 2 K’ad dawahá biÅ Åe’izkaad n’íí ch’í’á¹ah ádolá¹iiÅ; Åa’íí k’ad dawahá nanl’į’ n’íí bígózįhgo ádolá¹iiÅ. 3 Ãík’ehgo godiÅhiÅyú hat’íí daadoÅá¹ii n’íí got’įįzhį’ didots’įįÅ; kįh biyi’ yuá¹e’ datÄÄnégo hat’íí daadoÅá¹ii n’íí kįh biká’gé’ didots’įįÅ. 4 Shit’ekéhíí, gádaanohwiÅdishá¹ii, Hayíí kits’í nadaiÅtseedná’, bikédé’go doo hago ádaaá¹Ã©h dahíí doo bédaaÅdzid da. 5 Shíí nohwiÅ nadaagoshá¹i’ hadÅ bédaaÅdzid: ich’izishiiníí bikédé’go ch’iidn bikÇ«’ diltÅi’ yuyaa kaa o’iÅkaadíí áŠbédaaÅdzid; gánohwiÅdishá¹ii, áŠbédaaÅdzid. 6 Ya’ dlÇ«’dichiné ashdla’i zhaali Åichí’é naki izlįįgo nahiá¹iih gá? Da’ágát’éé ndi Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ daÅa’á ndi doo yaa yiá¹ah da. 7 Nohwitsizíl dawa aÅk’iná’ hotagi at’éé. Ãík’ehgo doo nédaaÅdzid da: dlÇ«’dichiné doo aÅch’ídé bitisgo da’inoÅįį da. 8 GánádaanohwiÅdish’á¹ii, DahadÅ ná¹ee binadzahgee, ÃÅ bígonsį, shiÅá¹iihÅ, shíí ná¹ee k’ehgo Niyááhíí Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ binal’a’á yaaká’yú daagolííníí binadzahgee ágádiÅdishá¹iiÅ: 9 Ãíná’ hadÅ ná¹ee binadzahgee, ÃÅ doo bígonsį da, shiÅá¹iihÅ, Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ binal’a’á yaaká’yú daagolííníí binadzahgee, Doo yígóÅsį da, biÅdidishá¹iiÅ. 10 DahadÅ shíí, ná¹ee k’ehgo Niyááhíí, nchÇ«’go shaa yaÅti’ ndi binchÇ«’íí bá da’izlíné ánádolá¹iiÅ; áíná’ dahadÅ Holy Spirit nchÇ«’go yaa yaÅti’Å binchÇ«’íí doo bá da’izlíné ánálá¹e’ at’éé da. 11 Jews ha’ánáÅséhíí, Åa’íí nadaant’aahíí, Åa’íí aasiá¹ilíí binadzahgee ndaanohwidel’aago, hago’at’éégo shÄ’ hasdziih, dagohíí hat’ííshÄ’ dishá¹ii gádnii, doo daanoÅsį da: 12 Holy Spirit da’áí bik’ehen’ą́ą́gee biyi’ hat’íí daadoÅá¹iihíí nohwiÅ ch’ígó’aah ndi at’éé. 13 Ná¹ee daÅa’at’ééhíí Åa’ Jesus yich’į’ hadziigo gáá¹Ã­Ã­, IÅch’ígó’aahíí, shik’isn hat’íí nohwíyéé doleeÅíí Åahzhį’ shaa no’né’, biÅná¹ii. 14 Jesus gábiÅá¹ii, Dawahá nanohwíÅÅtÅ‘ogíí hadÅ nohwá iÅch’į’ishÅe’go hashiÅtį́į́? 15 Ãígé’ Jesus gánádo’á¹iid, DaagonoÅsÄÄ le’, dawahá dayúwehégo ádáhádaaÅt’iiníí baa daagonoÅsÄÄ: kíyééhíí Åą́ą́ ndi doo áí bee ch’ihiá¹aa da. 16 IÅch’ígót’aahgo na’goá¹i’íí yee yich’į’ hadziigo gáyiÅá¹ii, Ná¹ee ízisgo it’iiníí Åą́ą́go na’inÅt’į́h: 17 Dabíí gáÅdi’á¹ii, Hago áshá¹Ã©h, shinest’đíí doo hayú bá nágost’ÄÄ da. 18 Ãígé’ gánádi’á¹ii, Hago áshá¹Ã©híí bígonsį: dawahá bá gowÄ shíyééhíí nanágohishá¹iiÅgo nchaago ánágoshdléhgo, shinest’đíí Åa’íí dawahá shíyééhíí ákóá¹e’ oshá¹iiÅ. 19 Shiyi’siziiníí gábiÅdishá¹ii, Shiyi’siziiníí, dawahá á¹Ã­yééhíí da’kwíí Åegodzaayú dábik’ehyú iÅk’eyíhiá¹il; áík’ehgo hanányoÅ, ináá, ídlą́ą́, niÅ gozhǫ́ǫ́ le’. 20 Ãíná’ Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ gábiÅná¹iid, Doo gonyą́ą́ da; díí tőé’ niyi’siziiníí níhókeed: dawahá á¹Ã­yééhíí iÅk’ehiá¹ilíí hadÅ bíyéé doleeŠáíná’? 21 HadÅ dabízhą́ nzhooníí zhą́ ádáhát’į́į́go iÅk’eyihiá¹ilná’ Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ binadzahgee doo nzhÇ«Ç« da, áŠná¹eehŠágát’éé. 22 Jesus bitsiÅke’yu gáyiÅná¹iid, Ãí bighÄ gánohwiÅdishá¹ii, Nohwi’ihi’á¹a’íí doo baa daanohwiÅ goyéé’ da le’, hat’ííshÄ’ hishÄÄ doleeÅ, daanoÅsįgo; dagohíí nohwits’í doo baa daanohwiÅ goyéé’ da le’, hat’ííshÄ’ ágoshdle’, daanoÅsįgo. 23 Ki’ihi’á¹a’íí idáŠbitisgo ilíni at’éé, kits’íhíí diyágé bitisgo ilíni at’éé. 24 Gaagé baa natsídaaÅkees: doo k’eda’dilee da, doo náda’igeesh da; doo hayú binon’iÅk’edaayihiá¹iiÅíí bá gowÄ goz’ÄÄ da; da’ágát’éé ndi Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ bá da’diiné’: nohwíí dlÇ«’ bitisgo da’inoÅįį! 25 Nohwitahyú hadÅ daahoÅá¹eezíí yaa natsekeesíí zhą́ bee ayą́hágo ndi hadag ÅdiÅséhgo ádidle’ gá? 26 Ãík’ehgo ágát’éhi dé’iyą́há ndi ch’éh ádaaÅe’ná’, hat’íí bighÄ Åa’ihíí baa daanohwiÅ goyéé’? 27 TÅ‘oh dénzhónéhíí baa natsídaaÅkees, hago’at’éégo nadaanse’íí: doo nada’iziid da, doo da’itÅ‘ool da; da’ágát’éé ndi Sólomon ízisgo at’éé lę́’e ndi, doo díí tÅ‘oh dénzhóné ga’at’éégo ík’e’isdlaa da, nohwiÅdishá¹ii. 28 Ãík’ehgo tÅ‘oh díí jįį noÅseeÅíí, áígé’ iskÄÄ daadidlidíí ndi Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ nÅt’éégo bik’e’isÅaaná’; áí tÅ‘ohíí bitisgo Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ nohwik’e’isÅaa, nohwíí nohwi’odlÄ’ ayą́háhi. 29 Ãík’ehgo hat’íí da’iidÄÄ shįhíí dagohíí hat’íí da’iidlÄÄ shįhíí zhą́ doo baa natsídaaÅkees da, doo nohwiini’ hą́h da le’. 30 Ni’gosdzáŠbiká’ ná¹ee iÅtah at’éégo hadaazt’i’íí áí zhą́ itisgo hádaat’įį: áíná’ hat’íí bídn daanoÅiiníí Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ nohwiTaa nohwá yígóÅsį. 31 Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ bilaÅtőáhgee begoz’aaníí itisgo biká hádaaÅt’įį, áígé’ díí dawahá aÅdó’ nohwíyéé doleeÅ. 32 Doo nédaaÅdzid da, doo hwoigo shiké’ hoÅkah dahíí, Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ nohwiTaa bilaÅtőáhgee daanliiníí itah daanoÅįįgo nohwá ngon’ą́ą́, áí biÅ goyiÅshǫ́ǫ́. 33 Dawahá nohwíyééhíí nohwaa nahiá¹iiÅ le’, tédaat’iyéhíí baa daanoÅné’; bestso bizis doo sÄ‘i hileeh dahíí nádaadoÅ‘aah, yaaká’zhį’ ilínihíí doo édį́įhi nádaadoÅ‘aah, ákú da’in’įįhíí doo keda’in’įįh dayú, Åa’ihíí doolé doo nohwich’ą́’ da’iyÄÄ dayú. 34 Dahayú nohwiÅ ilíni siá¹ilyú áí zhą́ baa natsídaaÅkees doo. 35 Ãk’eda’ soÅdlaago t’aÅkoná’ nohwikÇ«’ daadiltÅi’ le’, 36 Ná¹ee binant’a’ ni’i’á¹Ã©hgee k’ad nadáhgo yiba’ naháztÄÄhíí k’ehgo ádaanoÅt’ee le’; nadzáágo dáádítį́h ÅyínÅts’įgo dagoshch’į’ yá ch’ída’itįįh doleeÅ. 37 Nadaal’a’á binant’a’ nadzááná’ daadéz’įįhíí biyaa gozhǫ́ǫ́ doleeÅ: da’aá¹ii gánohwiÅdishá¹ii, ík’e’idleego, DinoÅbįh, yiÅá¹iigo yich’į’ iikaah. 38 K’ad tőé’ís’ahzhį’ godeyaayú, dagohíí hadiyeskÄÄyú biká daadéőįįgo nadzááyúgo, áí nadaal’a’á biyaa gozhǫ́ǫ́ doo. 39 Díí bídaagonoÅsį, ná¹ee bigowÄ golííníí da’os’ah in’įįhíí hígháhgo yígóÅsįyúgo yiká déz’įį doleeÅ ni’, áík’ehgo bigowÄ doo ch’í’nódzį́į́s át’éé da. 40 Nohwíí aÅdó’ t’aÅkoná’ iÅch’į’daanoÅt’ee, shíí ná¹ee k’ehgo Niyááhíí dahagee nánshdáh, doo ndaashoÅíí dagee. 41 Peter gábiÅá¹ii, SheBik’ehÅ, iÅch’ígót’aahgo na’goá¹i’íí bee yáÅÅti’íí, ya’ nohwíí zhą́ nohwá áná¹ii née, dagohíí dawa bá áná¹ii née? 42 Jesus gáá¹Ã­Ã­, HadÅ begondlįįgo na’iziidíí góyáni, binant’a’ bigowÄhíí yebik’ehgo nbiÅtį́į́ n’íí, dahagee idáŠnana’á¹Ã­Ã­hghee idáŠnayiá¹iih. 43 Na’iziidíí binant’a’ ábiÅá¹iiyú át’į́į́go binant’a’ nadzááyúgo, áŠbiyaa gozhǫ́ǫ́ doleeÅ. 44 Da’aá¹iigo gádaanohwiÅdishá¹ii, nant’án hat’íí bíyééhíí dawa yebik’ehgo na’iziidíí nbíÅteeh doo. 45 Ãíná’ áí na’iziidíí, Shinant’a’ doo dáhah nadáh da, idiÅdi’á¹iiyúgo; isdzáné Åa’íí ná¹ee nada’iziidíí nadainÅkaad nkegonyaayúgo, iyÄÄ Åa’íí idlÄÄgo biÅ nágodezyizyúgo; 46 Ãí na’iziidi binant’a’ doo yiká déz’įį dagee, doo nyoÅíí dagee nadáhgo nbihiÅgeesh, áígé’ hayíí doo da’odlÄÄ dahíí bich’į’zhiá¹Ã©Ã©go nilteeh. 47 Ãí na’iziidi binant’a’ hat’íí áile’ hábit’iiníí yígóÅsį ndi doo hwaa ágádzaa da, doo hwaa iÅch’į’ádidlaa dahíí nábi’diltsas. 48 Ãíná’ na’iziidi binant’a’ hat’íí áile’ hábit’iiníí doo yígóÅsį dahíí, nábi’diltsas dábik’ehyú adzaayúgo ndi, dét’įh Åbi’diltsas doleeÅ. HadÅ Åą́ą́go baa hi’né’íí, áŠÅą́ą́go bínádokiÅ; hadÅ ná¹ee Åą́ą́go yá’Åné’yúgo, áŠÅą́ą́go yíná’dókeed doo. 49 Shíí kÇ«’ ni’gosdzáŠbiká’zhį’ nkedinshá¹iiÅgo niyáá: aÅk’iná’ diltÅi’ le’ láÅ! 50 Shíí baptize áshidilá¹e’; áí dáhah hadó’ begolá¹e’! 51 Ya’ ni’gosdzáŠbiká’zhį’ iÅch’į’gont’ééhíí nkeniiné’ daanoÅsį née? Dah, nohwiÅdishá¹ii; ná¹ee iÅk’ídaashá¹ilyú níyáá: 52 Kodé’ godezt’i’go ashdla’i kįh daÅa’á biyi’ daagolį́į́yúgo, taagi yich’į’ nakiÅt’éé doleeÅ, dagohíí naki yich’į’ taÅt’éé doo. 53 Ná¹eehÅ biye’ yiÅ nanágonÅkaad doo, biye’Å bitaa yiÅ nanágonÅkaad doo aÅdó’; Åa’íí isdzán bi’isdzÄ’ yiÅ nanágonÅkaad doo, bi’isdzÄ’Å bimaa yiÅ nanágonÅkaad doo aÅdó’; isdzán yá’iyéhÅ yiÅ nanágonÅkaad doo, isdzán bá’iyéhÅ yiÅ nanágonÅkaad doo aÅdó’. 54 Jesus ná¹ee daÅa’at’ééhíí yich’į’ hadziigo gáná¹iid, O’i’áh biyaayú yaak’os dahnanÅse’go daaőįįyúgo dagoshch’į’ gádaadoÅá¹ii, NagoÅtįį lÄÄ; áík’ehgo da’ágánágot’įįÅ. 55 Hayaagé’go Åch’iidyúgo, Gozdog doleeÅ lÄÄ, daadoÅá¹ii; áík’ehgo ágánágot’įįÅ. 56 Nohwíí ná¹ee nzhóni ádaagonoőíni, yaak’os Åa’íí ni’gosdzáŠhago ágoá¹Ã©híí bídaagonoÅsįná’, hat’íí bighÄ k’ad ágoá¹Ã©híí doo bídaagonoÅsį da? 57 Hat’íí bighÄ doo dánohwíí nohwi’at’e’ hago’at’éé shįhíí bídaagonoÅsį dashÄ’? 58 HadÅ naa dahgoz’aaníí nant’án yaa biÅ hi’ashyú dagoshch’į’ biÅ iÅk’ínágonÅdǫ́ǫh; dahyúgohíí aayánáltihíí yaa nidoÅt’eeÅgo at’éé, áík’ehgo aayánáltihíí aasitíni yaa niÅtéehgo, aasitiiníí ha’ániÅt’e’. 59 Doo ch’ínánódáh át’éé da, dá ÄÄÅ na’íÅá¹ilgo zhą́, niÅdishá¹ii.