LUKE 13

1 Ãíná’ Åa’ ná¹ee áígee daÅa’at’ééhíí Jesus yiÅ nadaagolá¹i’go gádaayiÅá¹ii, Åa’ ná¹ee Gálileegé’ hikaihi Pílate nabistseedgo bidiÅíí Åa’íí Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ yaa dainé’íí bidiÅíí biÅ nanádisgeed lę́’e. 2 Jesus gádaabiÅá¹ii, Ya’ áí ná¹ee Gálileegé’ daagolííníí ná¹ee Åa’ihíí Gálileegé’ daagolííníí bitisgo binchÇ«’ ye’ádaat’eehíí bighÄ biniidaagodeszaa daanoÅsį née? 3 Dah, nohwiÅdishá¹ii: áíná’ nohwíí daanohwinchÇ«’ doo bich’ą́’zhį’ ádaaÅá¹e’ dayúgo, nohwíí aÅdó’ áí k’ehgo nanoÅá¹e’. 4 Dagohíí Åah ná¹ee tsebiits’ádah hilt’éhi Silóamgee tséé iÅk’ehistÅ‘ini ná¹eezgo nadn’áhi biká’ nágo’go nabistseed n’íí, ya’ áí Åa’ihíí Jerúsalemgee daagolííníí bitisgo binchÇ«’ ye’ádaat’eehíí bighÄ adzaa daanoÅsį née? 5 Dah, nohwiÅdishá¹ii: áíná’ nohwíí daanohwinchÇ«’ doo bich’ą́’zhį’ ádaaÅá¹e’ dayúgo, nohwíí aÅdó’ áík’ehgo nanoÅá¹e’. 6 Jesus iÅch’ígót’aahgo na’goá¹i’íí yee yaa nanágolá¹i’go gáá¹Ã­Ã­, Åa’ ná¹ee bidasts’aa hentííníí biyi’gee ch’il fig holzéhi o’áá lę́’e; áík’ehgo ná¹eehŠáí fig o’áhi bah dahnándahíí yiká déz’įįgo nyáá ndi doo Åa’ da lÄÄ. 7 Ná¹ee bidasts’aa hentííníí bá yaa nádéz’iiníí gáyiÅá¹ii, Kú díőįį, díí fig sikaadíí bah dahnándahíí biká nádísht’įįgo taagi Åegodzaa, t’ah doo Åa’ nádish’aa da: k’íÅk’é; hat’íí bighÄ o’áá doleeÅ, doo bah dahná’ndah daná’? 8 Ãík’ehgo gáá¹Ã­Ã­, Shinant’a’, ch’ík’eh da’áík’ehgo o’áágo Åenágodáhgo nzhÇ«Ç«, áík’ehgo dahat’íhíta bich’į’ int’aaníí biÅ k’enádishdlee: 9 Ãík’ehgo bah dahnisdeeyúgo nÅt’éé: dahyúgohíí k’ídÅk’i. 10 Jews daagodnÅsiníí bijįį Jesus Åa’ Jews ha’ánáÅséh goz’ÄÄ yuá¹e’ iÅch’ígó’aah lę́’e. 11 Ãígee Åa’ isdzán spirit nchÇ«’i kah naghaago ábíÅsini biyi’ golį́į́go tsebiits’ádah biÅ Åegodzaahi itah lę́’e, áŠhayaa isk’idgo doo iÅk’ídídÇ«Ç«hi da. 12 Jesus yiÅtsÄÄgo yich’į’ áá¹Ã­Ã­go gáyiÅá¹ii, Isdzán, kah naná¹aahíí bich’ą́’ ni’doltįį. 13 Yiká ndelá¹iigo dagoshch’į’ isdzánhíí iÅk’ínádezdÇ«Ç«d, áík’ehgo Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ náshilziihgo bich’į’ ahénsį, á¹ii lę́’e. 14 Ãígee Jews ha’ánáÅséh yebik’ehÅ hashkee, Jesus Jews daagodnÅsiníí bijįį ná’ilziihíí bighÄ, áík’ehgo ná¹ee daÅa’at’ééhíí yich’į’ hadziigo gáá¹Ã­Ã­, GostáŠiskÄÄzhį’ na’iziidíí bee goz’ÄÄ: áí gostáŠiskaaníí biyi’ nádaanohwidilziihyú nohoÅkáh, doo godilziníí bijįį da. 15 Jesus hananádziigo áí ná¹eehíí gáyiÅá¹ii, Ni, nzhÇ«Ç« ádÅőíni, nohwíí daÅa’á noÅtįįgo godilziníí bijįį nohwimagashi dagohíí nohwitúlgayé dahastÅ‘ooníí k’eda’oÅ‘adgo túyú daadoÅÇ«Ç«z góya’? 16 Díí isdzánihíí, Abraham bich’ą́’gé’ bi’dishchíni, Satan dahbihestÅ‘Ç«Ç«go tsebííts’ádah biÅ Åegodzaahi, godilziníí bijįįshÄ’ doo k’e’it’ad da née? 17 Ãgáná¹iidná’ ná¹ee Jesus yich’į’ daagot’iiníí ádaa yádaaniidzįį: áíná’ ná¹ee Åa’ihíí dawa biÅ daagozhǫ́ǫ́, Jesus dázhǫ́ nÅt’éégo adzaahíí bighÄ. 18 Ãígé’ Jesus gáá¹Ã­Ã­, Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ bilaÅtőáhgee begoz’aaníí hago’at’ééhíí? Hat’íí biÅ Åísht’a nshné’ baa nagoshá¹i’? 19 Ná¹ee Åa’ mústard biyigé dázhǫ́ aÅch’ísę́hi náidn’ÄÄgo bikíyaayú k’eidnláá; áí ch’il dázhǫ́ nchaahi silįįgo bich’ádaaz’aahíí biyi’yú dlǫ́’ yúdahyú nada’iá¹iihíí bit’oh ádaagozlaahíí k’ehgo Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ bilaÅtőáhgee begoz’aaníí át’éé. 20 Ãígé’ gánádo’á¹iid, Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ bilaÅtőáhgee begoz’aaníí hat’íí biÅ Åísht’a nshné’go baa nagoshá¹i’? 21 Isdzán ik’áán taadn ha’oką́ą́go báŠbenilzooÅé yiÅ ná’ist’oodgo ÄÄÅ dahÅdilzooÅíí k’ehgo Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ bilaÅtőáhgee begoz’aaníí át’éé. 22 Jesus Jerúsalemyú higaaÅgo kįh nagozá¹ilyú Åa’íí daagotahyú iÅch’ígó’aah lę́’e. 23 Åa’ bich’į’ gáná¹iid, ShiNant’a’, ya’ ná¹ee da’ayą́hágo hasdáhikáh doleeÅ née? GáyiÅná¹iid, 24 ÃgoÅch’óshígo ch’ígót’i’ ch’ínoÅkáh bich’į’ dahdaanoÅdÇ«h: Åą́ą́go ha’akáh hádaat’įį doleeÅ ndi ch’éh ádaat’įį doleeÅ, nohwiÅdishá¹ii. 25 BigowÄ golííníí nádidáhgo dáádítį́h nohwich’ą́’ da’ditįįhná’ da’dáÅyú nasozįįgo dáádítį́híí ÅdaanoÅts’įgo gádaadoÅá¹iiÅ, Nohwinant’a’, Nohwinant’a’, nohwá ch’í’íÅtįįh; nohwich’į’ hadziigo gádaanohwiÅdoá¹iiÅ, Hagé’ naÅkaihi shį, shíí doo nohwídaagonsį da: 26 Ãíná’ gánádaadoÅ’á¹iiÅ, Niá¹Ã¡Ã¡Å da’iidÄÄ ni’, nohwida’itinyú iÅch’ígon’aah ni’. 27 Ãíná’ gánohwiÅdidoá¹iiÅ, Hagé’ noÅkaihi shį doo nohwídaagonsį da, nohwiÅdishá¹ii; yúwehzhį’ noÅkáh, daanohwigha nchÇ«’go ádaaÅt’íni. 28 Abraham, Isaac, Jacob, Åa’íí dawa Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ binkááyú nada’iziidi n’íí Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ bilaÅtőáhgee goz’ÄÄ yuá¹e’ naháztÄÄgo daaőįįgo, áíná’ nohwíí nohwich’ą́’ da’detÄÄgo, daaÅchag Åa’íí nohwiwoo’ ÅídaadoÅk’ash doo. 29 Ná¹ee ha’i’áh biyaadé’go, Åa’íí o’i’áh biyaadé’go, yúdaazhidé’go, Åa’íí hayaadé’go nihikáhgo, Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ bilaÅtőáhgee goz’ÄÄ yuá¹e’ dahnaháztÄÄ doo. 30 Ná¹ee Åa’ iké’yú daanlįį n’íí da’iÅtsé doleeÅ; Åa’ da’iÅtsé daanlįį n’íí iké’yú doleeÅ. 31 Da’áí bijįį Åa’ Phárisees daanlínihi baa hikaigo Jesus gádaayiÅá¹ii, Kogé’ dahná¹Ã¡h; Hérod niziÅhee hát’į́į́. 32 Jesus gábiÅá¹ii, Ti’i, áí ba’íí k’ehgo nlíni gádaadoÅá¹ii, Díí jįį Åa’íí iskÄÄ shíí ch’iidn ná¹ee biyi’gé’ ch’ínihisood, Åa’íí ná’isziih; nakiskÄÄgo áníita shinasdziid ÄÄÅ ashÅeh. 33 Da’ágát’éé ndi díí jįį Åa’íí iskÄÄ Åa’íí nakiskÄÄgo da’áí k’ehgo hishgaaÅ: Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ binkááyú na’iziidi Jerúsalemyú zhą́ datsaah dábik’eh. 34 Jerúsalem, Jerúsalem Ålíni, Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ binkááyú nada’iziidi natsíÅÅtseedíí, Åa’íí nich’į’ daahi’aadíí tséé bee nabida’tsisíÅÅá¹e’íí; tazhik’áné bi’aadíí bit’ats’in bitőááh yuá¹e’ bizhaazhé onáyiá¹iÅíí k’ehgo nichÄgháshé doo aÅch’ídn Åináhishá¹iiÅ hasht’į́į́ ndi doo hádaaÅt’į́į́ da ni’! 35 Nikįhíí yó’agodot’ÄÄ: da’aá¹iigo gádaanohwiÅdishá¹ii, Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ bizhi’ yee higaaÅÅ ba’ahégosini at’éé, daadoÅá¹iihíí bijįį zhą́ nadaashoÅtséh.