SAN LUCAS 11
WBT1 Aiba èerité Jesús ìyaca áibalé, yá isutáca yáawawa Dios Ãicha. Idécanáami isutáca Dios Ãicha, néese abéeri yéewáidacalé Ãimaca irÃ: ââWáiwacali, péewáida wÃa wasutáanápiná Dios Ãicha cà ide iyúwaté Juan el Bautista yéewáidáanáté yéewáidacalénáiwa nasutáanápináté Dios. 2 Jesús Ãimaca nalÃ: ââPisutácué Dios Ãicha, yá cà icué pÃimaca pisutácawa: ‘PÃa, Wáaniri Dios chènunÃiséeri, pimà aca macái wenà iwica yà aca picà aluÃniná. Pimà aca péenáiwaná yà anà aca caquialéta yái èerica pidà bacatáipináta picùaca macáita. Pimà aca èeri mìnanái namà nica cà ide iyúwa piwà wáaná chái èeri irìcu cà ide iyúwa neebáidáaná pità acái, nÃara ìyéeyéica chènuniré. 3 Pìa wayáapiná wamáapuèrica èeri imanùbaca. 4 Pimà aca piwà wawa wabáyawaná Ãicha, wÃacáiná nacái wamà acaca wawà wawa nabáyawaná Ãicha cawinácaalà imà nÃiyéica walà báawéeri. Picá pimà aca áibanái yáalimáidaca wÃa ipÃchaná wamà nica wabáyawanáwa, néese piwasà a wÃa báawéeri Satanás Ãicha’, cà icué pÃimaca Dios irÃwa", Ãimaca yái Jesúsca. 5 Jesús Ãima nacái yéewáidacalénái irÃwa: ââPéemìacué comparación: Aiba asìali idènìaca yà acawéerináwa, yá yà anà aca icapèe néré catá bamuchúami. Yá isutáca Ãicha mamáalà acata: ‘PÃa nùacawéeriná, pìa nuchà ba máisiba pan yácáiná áiba nùacawéeriná idéca yà anà aca nucapèe néré, idéca yà acawa déecuÃse. Canáca nulà nuèripiná iyáapiná’, Ãimaca irÃ. 7 Néese yái ìyéerica capìi irìcu cà mita Ãima irÃ: ‘Picá pisà iwica nulà wawà si. Nudéca nubà lìaca capìi inùma. Nuénibe nadéca nacùacawa, waimácaténá Ãná cà mita núalimá numichà acawa nùacaténá pirà quirÃnamatani’, cà mita cà i Ãima irÃ. 8 Néese núumacué pirÃ, éwita cà micáanÃta imichà awa yà acaténá irÃni yà acawéerinácáanÃtani, cà icáanÃta yà aca irà macáita yái imáapuèrica, isutácáiná Ãicha mamáalà acata cachà inÃiri iyú. 9 Cà ita nacái núumacué pirÃ: Pisutácué mamáalà acata Dios Ãicha, yásà imà nicuéca pirÃwani. Cà ide iyúwa comparación Ãimáaná, picutácué mamáalà acatani, yásà pìanà acuécani. Pimáidacué mamáalà acata capìi inùma néeni, yásà yà acùacuéca pirÃwani. 10 Yácáiná cawinácaalà isutéerica mamáalà acata, yeedápináca irÃwani. Cawinácaalà icutéerica mamáalà acatani, yà anà apinácani. Cawinácaalà imáidéerica mamáalà acata capìi inùma néeni, nà acùaca irÃni. Cà ita nacái cawinácaalà isutéerica mamáalà acata Dios Ãicha, Dios imà nica irÃwa cà ide iyúwa isutáaná. 11 “Péemìacué comparación: PidènìacaalÃcué pìiriwa, cà mitacué pìa irà Ãba isutácaalà pÃicha pan iyáapináwa. Cà mitacué pìa iyáapiná à api isutácaalà pÃicha cubái. 12 Cà mitacué pìa iyáapiná chália isutácaalà pÃicha cawámai yéewé. 13 Ewitacué báawéeyéicáanÃta Ãiwitáiseca pÃa, cà icáanÃta cáininácuéca piicáca péenibewa, pÃalimácué nacái pìaca nalà cayábéeri wawà si. Néeni, ¿cà mitasicué pÃalÃawa cayábáaná Ãiwitáise yái Wáaniri Dios chènunÃiséerica? ¡Iná iwà wacutácué pÃalÃacawa Dios ibà nùanápiná nalà EspÃritu Santo, cawinácaalà isutéeyéica Dios Ãichani! ââÃimaca yái Jesúsca. 14 Aiba èerité Jesús yúucaca demonio asìali Ãicha. Yái demonio matà acáica imà nicaté asìali. Néese demonio yà acadénáamiwa asìali Ãicha, yáta asìali yáalimá ità anÃca à niwa. NÃái wenà iwica ìyéeyéica néeni náináidacawa manuÃsÃwata naicáidaca Jesús irà ìwalÃise yái imà nÃináca. 15 Quéwa abénaméeyéi náimaca: “Yái asìali Jesúsca idènìaca Beelzebú Ãiwitáise, yái demonio Ãiwacalináca. Iná yéewa Jesús yúucaca demonio wenà iwica Ãicha Beelzebú Ãiwitáise iyú”, náimaca Jesús ìwali. 16 Aibanái nawà wa náalimáidaca naicáwa Jesús asáisà idènìacaalà Dios Ãiwitáise, Ãná nasutáca Ãicha imà nÃinápiná yái cà mÃirica wenà iwica idé imà nica. 17 Yá Jesús yáalÃacawa náináidáanáwa nawà wáaná náalimáidaca naicáwani. Yá Ãimaca nalÃ: “Péemìacué comparación: Wenà iwicanái ipéliacaalà Ãipunitawáaca, yásà nà asu cáli imáalà acawa. Néese à niwa áibanái néenánái napéliacaalà náipunitawáaca, cà mita náalimá nà yaca abéeri capìi irìcu. 18 Cà ita nacái Satanás yà asu demonionái napéliacaalà náipunitawáacatá, néese cà mita yáalimá cachà ini Satanás quirÃnamatá. Cà icuéca núumaca pirà pÃimacáinácué nùwali núucáanása demonio wenà iwica Ãicha Beelzebú Ãiwitáise iyú, yái demonio Ãiwacalináca. 19 Quéwa picháawà acaalÃcué nuináwaná ìwali mamáalà acata núucáanása demonio wenà iwica Ãicha Beelzebú Ãiwitáise iyú, néese iwà wacutácué picà lidaca nulà cawinácaalà ichà ini iyú péewáidacalénáicué yúucaca demonio wenà iwica Ãicha. PÃalÃacawa cà mita náuca demonio Beelzebú Ãiwitáise iyú. Iná péewáidacalénái nadéca náasáidaca cà mitacué picà lida nuináwaná ìwali báisÃiri iyú. 20 Nudéca núucaca demonio wenà iwica Ãicha Dios Ãiwitáise iyú. Iná nudéca núasáidacuéca pirà Dios icùaná abéechúanaméeyéi wenà iwica pèewibà a. 21 “Núucaca demonio wenà iwica Ãicha nuÃwitáise iyúwa, cachà inicáiná núa Satanás Ãicha. Péemìacué comparación: Cachà inicaalà asìali, idènìacaalà cayába icáapisà iwa, yásà icùaca icapèewa cachà inÃiri iyú, yà asu nacáiwa ìyéerica icapèe irìcu, ipÃchaná cayéedéeri yà anà aca imelùdacaténá Ãichani. Quéwa cawà wanáta áiba asìali yà anà aca cachà inÃirica capìi Ãiwacali Ãicha, néese imawènìadaca Ãichawa capìi Ãiwacali, yásà imelùdaca Ãicha icáapisà imi, yà asumi nacái yà acaténá yáapichéeyéi irÃwani. Cà ita nacái Satanás idacùaca wenà iwica Ãiwitáise, cachà inÃiri iyú ipÃchaná namusúacawa Ãicha. Quéwa núata iwasà aca wenà iwica Satanás Ãicha cachà inicáiná núa Satanás Ãicha. 23 “PÃacué cà mÃiyéica abédanama Ãiwitáise núapicha, piùwidecuéca pimà nica núa; cà mitacué piyúudà a nùwacáidaca wenà iwica Dios irÃpiná, néese piyúudà acuéca Satanás iméerà idacaténá wenà iwica Dios Ãicha meedá”, Ãimaca yái Jesúsca. 24 Jesús Ãimaca nalÃ: “Demonio yà acaalÃwa wenà iwica Ãicha, yásà demonio iméerà acawa chuìri cáli Ãinata, yá icutáca iyamáacatáipináwa. Cà micaalà demonio yà anà a iyamáacatáipináwa, néese Ãimaca Ãináidacawa irÃwa: ‘Nuèpùacawa à niwa nucapèe néréwa yáara wenà iwicaca nùacatáisecatéwa Ãicha’, Ãimaca irÃwa yái demonioca. 25 Néese demonio yèepùacawa à niwa, yásà demonio yà anà aca wenà iwica cáiwitáiséeri cà ide iyúwa cayábéeri capìi natunuérica, nachùnièrica nacái cayába. 26 Néese demonio yà aca ìwacáidaca yáapichawa siete namanùbaca demonio máinÃiyéi báawaca Ãicha. Néese macáita nawà lùacawa wenà iwica iwà walìculé nadacùacaténá Ãiwitáise. Yásà namà nica wenà iwica irà báawéeri máinà Ãicha yái idà báanéerica demonio imà nÃiricaté irà quéechacáwa”, Ãimaca yái Jesúsca. 27 Idècunità acá Jesús icà lidaca nalÃni, yá abéechúa inanái úumaca cachà inÃiri iyú: ââ¡CasÃimáica pìwali úara inanáica imà aquéechúacaté pimusúaca piicá èeri, úara idà winèechúacaté pÃa! ââúumaca. 28 Quéwa Jesús Ãimaca ulÃ: ââ¡BáisÃta, quéwa cachà ini yáwanái casÃimáica uÃcha nÃa, cawinácaalà wenà iwica yeebáidéeyéica Dios ità acái, namà nica nacái cà ide iyúwa Ãimáaná! ââÃimaca yái Jesúsca. 29 Néeseté manùba wenà iwica nà wacáidáyacacawa mamáalà acata Jesús itéese. Yá Jesús idà baca icà lidaca nalÃni: “Báawaca náiwitáise nÃái wenà iwicaca ìyéeyéica siùcade; nasutáca nuÃcha numà nÃinápiná naicá yái cà mÃirica wenà iwica idé imà nica. Cà mita quéwa numà nipiná nalà cà iri wawà si. Numà acacáita naicáca numà nÃinápiná cà ide iyúwaté profeta Jonás ìyáaná. 30 Cà ide iyúwaté NÃnive ìyacà lená mìnanáimi náalÃanáwa Dios ibà nùacaté nà atalé profeta Jonás, cà ita nacái numà acapiná wenà iwica náalÃacawa nùwali, núa asìali Dios néeséerica, numà nipinácáiná cà ide iyúwaté profeta Jonás ìyáanáté. 31 Aiba èeriwa, Dios yùuwichà idapiná báawéeyéi wenà iwica, yásà nÃái wenà iwicaca ìyéeyéica siùcade nabà lùapináwa Dios Ãipunita yéewacaténá Dios icà lidaca naináwaná ìwali, cà inácaalà báawéeri namà nÃiricaté. Néese Sur yà asu cáli icuèchúami cà mÃichúa israelita umichà apinácawa ucháawà acaténá naináwaná ìwali nÃái israelitaca ìyéeyéica siùca. Bà aluitécáiná ùanà aca máinà déecuÃse wà asu cáli Ãinatalépiná uémìacaténáté rey Salomón ità acái máinà cáalÃacáica, úalÃacáinátéwa Dios imà acacaté Salomón icà lidaca tà acáisi cáalÃacáiri iyú. Quéwa éwita nùyacáanÃta nèewibà a, nÃái israelitaca, núa cachà inÃirica Ãiwitáise rey Salomón ichà ini Ãicha, cà icáanÃta cà mita neebáida nutà acái. Iná cabáyawanáca Dios iicáca nÃa. 32 NÃa nacái cà mÃiyéica israelita ìyéeyéicaté NÃnive ìyacà lená irìcu namichà apinácawa èeri imáalà acaalÃwa Dios yùuwichà idapinácaalà báawéeyéi wenà iwica. Néese nÃái israelitaca ìyéeyéica siùca nabà lùapináwa Dios Ãipunita yéewacaténá Dios icà lidaca naináwaná ìwali, cà inácaalà báawéeri namà nÃiricaté. Yásà NÃnive ìyacà lená mìnanáimi nacháawà apiná israelitanái iináwaná ìwali, bà aluitécáiná NÃnive ìyacà lená mìnanáimi nawènúadaca náiwitáisewa Dios irÃpiná néemìacáináté profeta Jonás icà lidaca nalÃni Dios inùmalìcuÃse. Néese, éwita nùyacáanÃta nèewibà a siùcade, nÃái israelitaca, núa cachà inÃirica Ãiwitáise profeta Jonás ichà ini Ãicha, cà icáanÃta cà mita neebáida nutà acái. Iná máinà cabáyawanáca Dios iicáca nÃa”, Ãimaca yái Jesúsca. 33 Jesús Ãimaca nalÃ: “Péemìacué comparación: Watùcunìacaalà lámpara, cà mita wabà ani catácatalé, cà mita nacái yà alusi irìculé. Néese wamà acaca lámpara icà naca chènunibà a amalácaténá wenà iwicanái irà iwà luèyéicawa néré. 34 Pituà nacái ìyaca pirà cà ide iyúwa lámpara pituÃcáiná imà acaca piicáca. Cayábacaalà pituÃ, yásà amalánamaca piicáca. Quéwa, báawacaalà pituÃ, néese catáca piicáidaca. 35 Néese, yái pÃináidéericawa piwà walìcuÃsewa ìyaca cà ide iyúwa catuÃri Ãiwitáise. Iná picùa cayába piwà wawa, masaquèeri iyú, picá cáininá piicáca áiba wawà si Dios Ãicha, ipÃchaná catáca pÃiwitáise. 36 Amalácaalà pÃiwitáise, canásÃwacaalà catá pÃiwitáise, yásà pÃalÃaca piicáca cayábéeri báawéeri Ãichaná, cà ide iyúwa lámpara icà nacaalà pìwali”, Ãimaca yái Jesúsca. 37 Idécanáamité Jesús icà lidacani wenà iwicanái irÃ, yá abéeri fariseo imáidaca Jesús iyáacaténá iyáacaléwa. Ináté Jesús iwà lùacawa fariseo icapèe irìculé, yá yáawinacawa mesa iwéré. 38 Yái fariseo Ãináidacawa manuÃsÃwata iicáidaca Jesús irà iicácáiná Jesús cà mita imà ni culto nacáiri Ãibacaténá icáapiwa éeréeri iyú, iyúwa fariseonái Ãiwitáise ìyáaná ipÃchawáise iyáaca iyáacaléwa. 39 Quéwa Wáiwacali Ãimaca irÃ: ââPÃacué fariseoca, pimà nicuéca madécaná wawà si éeréeri iyú cà ide iyúwaté pìawirináimi yéewáidáanácué pÃa, yá macái wenà iwica nayúunáidaca masacà acuéca pÃiwitáise. Péemìacué comparación: Cà icuéca pÃade iyúwa bacà a, quÃrápieli nacái wáibéeyéica Ãinatabà a. Quéwa máinà báawaca pÃiwitáise piwà walìcuÃsewa cà ide iyúwa bacà a ipuniéchúacawa casaquèeri iyú, peedácáinácué pirÃwa manùba wawà si piyéede iyúwa, iyú nacái yái báawéerica pimà nÃiricuéca. 40 ¡PÃacué cà mÃiyéica yáalÃawa! ¿Cà mitacué pÃalÃawa Dios yáalimá iicáca piwà walìculéwa cà ide iyúwa iicáaná nacái macái wawà si wenà iwica yáaliméerica iicáca ituà iyúwa? 41 Quéwa, iwà wacutácué masacà aca pimà nica pÃiwitáisewa piwà walìcuÃsewa quéechacáwa yéewanápinácué pìaca catúulécanéeyéi irà cayábéeri ofrenda Dios irÃpiná. Masacà acaalÃcué pimà nica pÃiwitáisewa, yásà masacà aca Dios iicácué macáita yái pimà nÃiricuéca. 42 “¡Dios yùuwichà idapinácué pÃawa, pÃacué fariseoca! Pimà acacuéca bà nacalé ofrenda iyú Dios irà abéerinama néená nÃái diéyéica imanùbaca pibà nacaleca púubéeyéica, nÃái menta ibáiná, ruda ibáiná nacái, macái bà nacalé Ãiwitáaná nacái, cà ide iyúwaté Dios ichùulìanácué pimà acaca irà nÃa ofrenda iyú sacerdotenái iyáapiná. Quéwa, cà mitacué picùa wenà iwicanái machacà nÃiri iyú, cà mitacué nacái cáininá piicáca Dios. MáinÃcué iwà wacutá cà i pimà nica, quéwa picácué piyamáida pimà aca pìasu cawènÃiriwa Dios irÃpiná ofrenda iyú. 43 “¡Dios yùuwichà idapinácué pÃawa, pÃacué fariseoca!, iwà wéeyéica máinà yáawinacawa macái wenà iwica yà acuésemi chènunibèeri yà alubáisi Ãinata néewáidacà alu irìcu pimà nicaténácué culto, yéewacaténácué naicáca pÃa iyúwa máinÃiyéica cachà inica. CasÃimáicuéca piwà wa nacái natà idacáinácué pÃa máinà cáimiétaquéeri iyú bamuchúamibà a yà calé áibanái wenà iwica naicácaténácué natà idaca pÃa. 44 “¡Dios yùuwichà idapinácué pÃawa! Péemìacué comparación: Cà icuéca pÃade iyúwa cà liculìi cà mÃiyéi wenà iwica yáalÃawa alénácaalà cà liculìi ìyaca, néese wenà iwica nà ipìnaca cà liculìi Ãinatabà a, quéwa cà mita náalÃawa nà ipìnaca casaquèeri Ãinatabà a. Cà ita nacái áibanái néemìaca péewáidáanácué nÃa quéwa cà mita náalÃawa casacà acuéca pÃiwitáise”, Ãimaca yái Jesúsca. 45 Iná abéeri yéewáidéeri wenà iwica templo irìcu Ãimaca Jesús irÃ: ââPÃa, yéewáidéerica wenà iwica, picà lidacáiná cà iri tà acáisi fariseonái irÃ, Ãná pità anÃca pìyaca wà wali nacái báawéeri iyú, wÃa yéewáidéeyéica wenà iwica templo irìcu ââÃimaca. 46 Quéwa Jesús Ãimaca: ââ¡Dios yùuwichà idapinácué pÃa nacái, pÃacué yéewáidéeyéica wenà iwica templo irìcu! Péemìacué comparación: Cà icuéca pÃade iyúwa náiwacanánái ichùulièyéica wenà iwica iwáacutáidaca máinà imiéri wawà si, néese cà mita nayúudà a iwáacutáidacani, ibatà a nacáapi ipùata achúméerÃina iyúpináta, cà mita nayúudà a iwáacutáidacani. Cà ita nacái pichùulìacuéca wenà iwica namà nÃinápiná madécaná cà ulenéeri wawà si pÃimacáinácué Dios iwà wacasa cà i namà nica, néese cà mitacué pimà ni cà ide iyúwa pichùulìaná áibanái imà nica. 47 “¡Dios yùuwichà idapinácué pÃawa!, pÃacué imà nÃiyéica cayábanaméeyéi iicácanáwa capìi profetanáimi yà asu cà liculìimi iwicáubà a, piwà wacáinásacué piwà walica nÃa, Dios yà asu wenà iwica profetanáimica pìawirináimi inuéyéicaté. 48 Iná pÃasáidacuéca abédanama pÃiwitáise pìawirináimi yáapichawa, cayábaca piicácuéca yái namà nÃiricaté; nanúacáináté profetanái, néese cayábacuéca pimà nica profetanáimi yà asu cà liculìimi. 49 “Iná Dios Ãimaca cáalÃacáiri iyú: ‘Nubà nùapiná profetanái, apóstolnái nacái nacà lidacaténá nutà acái israelitanái irÃ. Néese israelitanái namà nipiná báawéeri abénaméeyéi irÃ, nanúapiná nacái áibanái néená’, cà ité Ãimaca yái Diosca. 50 Yácáiná Dios yùuwichà idapinácué pÃawa, pÃacué israelitaca ìyéeyéica siùca ìwalÃise yái pìawirináimicué inúanácaté Dios yà asu wenà iwica profetanái, Dios idà bacatáisecaté èeriquéi à ta siùca nacáide. 51 Yáara idà báanéerica nanúacaté Ãipidenéericaté Abel. Néese nanúacaté áibanái manùbéeyéi. Yáara nanuéricaté namáalà idáaná canánama Ãipidenáté ZacarÃas, yái profeta nanuéricaté templo ibà acháwalená irìcu, bamuchúamibà a náicha altar, templo nacái. Iná núumacué pirÃ, Dios yùuwichà idapinácué pÃawa, pÃacué israelitaca ìyéeyéica siùca ìwalÃise yái pìawirináimicué inúanácaté profetanái, icà lidéeyéicaté tà acáisi Dios inùmalìcuÃse. 52 “¡Dios yùuwichà idapinácué pÃawa, pÃacué yéewáidéeyéica wenà iwica templo irìcu! Péemìacué comparación: Cà icuéca pÃade iyúwa wenà iwica iyéeduèyéica capìi yà asu llave, néese cà mita nawà lùawa capìi irìculé, cà mita nacái nabatà a áibanái iwà lùacawa. Cà ita nacái pÃacué: Ewitacué pÃalÃacáanÃtawa cà inácaalà Dios ità acái Ãimáaná, cà icáanÃta cà mitacué piwènúada pÃiwitáisewa peebáidacaténáni, cà mita nacái pibatà a áibanái yeebáidacani”, Ãimaca yái Jesúsca. 53 Idécanáami cà i Jesús Ãimaca nalÃ, yá calúaca nÃa báawanama, nÃái yéewáidéeyéica wenà iwica templo irìcu, nÃa nacái fariseoca. Néese nadà baca nasutáca néemìawa Jesús manùba wawà si ìwali nasà iwicacaténá irà wawà si. 54 Náalimáidaca naicáwani Ãimáanápiná áiba wawà si báawéeri yéewanápiná nacháawà aca iináwaná ìwali ità acái ìwalÃisewa.
