JOHN 8

1 Jesus dziÅ Olives golzeeyú óyáá. 2 Dázhǫ́ t’ahbį da’ch’okÄÄh goz’ÄÄyú nádzáá lę́k’e, akú ná¹ee dawa baa íÅa’adzaa; áík’ehgo nezdaago biÅch’ídaago’aah. 3 Begoz’aaníí ye’ik’eda’iÅchíhi hik’e Phárisees daanlíni biÅgo isdzán Åa’ baa yiÅ hikai, áŠnant’į’ naghaago bígozįįd lę́k’e; áík’ehgo isdzánhíí iÅá¹Ã­’zhį’ ndaist’e’dá’, 4 Jesus gádaayiÅá¹ii, IÅch’ígó’aahíí, díí isdzánhíí nant’į’ naghaago, da’aá¹ii ánát’įįÅgo bígozįįd. 5 Ãgádaat’iiníí biÅ ndaats’inoÅá¹e’ le’gá, á¹iigo Moses nohwee ngon’ą́ą́ ni’, begoz’áni biyi’: nihíí áná¹iiyúgo nt’é Åá¹ii? 6 Nayídaantaahgo ágádaayiÅá¹ii, dáhagot’éégo izadaahilt’e’ daanzigo. Jesus hayaa adzaago bigan yee Åeezh yiyi’yú k’e’eshchįį lę́k’e, doo yidezts’ÄÄ da hik’ehgo. 7 Dayúweh nahódaadiÅkidgo Jesus hizį’go gádaabiÅá¹ii, Nohwitahyú Åa’ binchÇ«’ da’ádįhíí ntsé idoÅá¹e’. 8 Ãígee hayaa ánádzaago bigan yee Åeezh yiyi’yú k’ená’eshchįį lę́k’e. 9 Ná¹ee díí daidezts’ÄÄdá’ binchÇ«’ daagolííníí yídaagoÅsįįdgo, báyáÅdí’ áníi nagháhííyú onáhezkai: áík’ehgo Jesus dasahn ch’íÅtÅizh, isdzán bádįhgee siziiníí biÅgo. 10 Jesus hadag adzaago isdzán zhą́ sizįįgo yiÅtsÄÄgo yich’į’ hadzii, Isdzán, ná¹ee nchÇ«’ daaniÅá¹iihíí hayú okai? Ya’ doo Åa’ ná¹ee niÅ ch’ígonyį́į́ da? 11 Isdzánhíí gábiÅá¹ii, SheBik’ehÅ, doo hadíŠda. Jesus gánábiÅdo’á¹iid, Shíí ndi doo niÅ ch’ígonoshheeh at’éé da: ti’i, nchÇ«’íí bee ánáo’á¹e’ hela’. 12 Åah Jesus ná¹ee gánádaayiÅdo’á¹iid, Shíí ni’gosdzáŠbiká’ ná¹ee begot’iiníí nshÅįį: dahadíŠshiké’ higaaÅÅ doo chagoÅheeÅyú higaaÅ da doleeÅ, áídá’ ihi’á¹aa be’idindláádíí bíyéé doleeÅ. 13 Phárisees daanlíni gádaabiÅá¹ii, Dani zhą́ ádaa nagolá¹Ã­’; ádaa nagolá¹Ã­’íí doo da’aá¹ii da. 14 Jesus gábiÅá¹ii, Dashíí ádaa nagoshá¹i’ ndihíí ádaa nagoshá¹i’íí da’aá¹ii: hadí’ níyááhíí Åa’íí hayú déyááhíí bígonsįhíí bighÄ; áídá’ nohwihíí hadí’ níyááhíí Åa’íí hayú déyááhíí doo bídaagonoÅsį da. 15 Nohwihíí ná¹ee k’ehgo zhą́ aayádaaÅti’; shihíí doo hadíŠbaa yashti’ da. 16 Ãídá’ shíí aayashti’yúgo, aayashti’íí da’aá¹iihi: shíí doo dasahn aayashti’ dahíí bighÄ, shíí Åa’íí shiTaa shinÅ‘a’Å biÅgo aayáhiilti’. 17 BedaagosoÅ‘aaníí biyi’ ná¹ee naki dáÅeÅt’éégo yaa nadaagolá¹i’yúgo da’aá¹ii golzeego dahgoz’ÄÄ. 18 Dashíí ádaa nagoshá¹i’, Åa’íí shiTaa shinÅ‘a’Å aÅdó’ shaa nagolá¹i’. 19 Ãík’ehgo gádaabiÅá¹ii, NiTaahíí hayú? Jesus gánádaabiÅdo’á¹iid, Shíí doo shídaagonoÅsį da, shiTaa ndi doo bídaagonoÅsį da: shídaagonoÅsįyúgo shiTaa aÅdó’ bídaagonoÅsį doleeÅ ni’. 20 Jesus zhaali iÅch’į’nihi’á¹iiÅ goz’ÄÄ yuá¹e’ aá¹Ã­Ã­, da’ch’okÄÄh goz’ÄÄ yuá¹e’ iÅch’ígó’aahgo: áídá’ doo hadíŠbiÅtsood da lÄÄ: bidizi’deehíí doo hwahá biká’ ngowáh dahíí bighÄ. 21 Jesus gánádaabiÅdo’á¹iid, Shíí dahdisháh, ch’éh shiká daadeh’įį doleeÅgo t’ah nchÇ«’go ánádaaht’įįÅgo nanohá¹e’ doleeÅ: hayú déyááyú doo nohkáh át’éé da. 22 Jews daanlíni gádaaá¹ii, Hayú déyááyú doo nohkáh át’éé da, á¹iihííshÄ’, dabíí ádiziÅdeego aá¹ii née? 23 Ãídí’ gádaayiÅá¹ii, Nohwíí yáá bitőááhdí’ nahkai; shihíí yaaká’dí’ nashaa: nohwíí díí ni’gosdzáŠbiká’ ná¹ee daanohÅįį; shihíí doo ni’gosdzáŠbiká’ ná¹ee nshÅįį da. 24 Ãí bighÄ, T’ah nchÇ«’go ánádaaht’įįÅgo nanohá¹e’, daanohwiÅdishá¹ii: áŠnshÅiiníí doo daahohdlÄÄ dayúgo, t’ah nchÇ«’go ánádaaht’įįÅgo nanohá¹e’ doleeÅ. 25 Ãík’ehgo gánádaabiÅdo’á¹iid, HadíŠlą́ą́ ánt’įį? Jesus gádaabiÅá¹ii, Dantsé nohwiÅ nagosisá¹i’dá’ ánsht’ee daanohwiÅdishá¹ii n’íí, da’áŠánsht’ee. 26 T’ah Åą́ą́go nohwich’į’ hasdziih godziih, Åą́ą́go nohwaa yádaashti’ doleeÅ: áídá’ shinÅ‘a’Å da’aá¹iigo, áŠshiÅ nagosá¹i’íí zhą́ ni’gosdzáŠbiká’ ná¹ee baa biÅ nagoshá¹i’. 27 Jesus biTaa baa yaÅti’íí doo yídaagoÅsį da. 28 Jesus gánádaabiÅdo’á¹iid, Shíí, ná¹ee k’ehgo Niyááhíí, dahdaashoÅteehdá’, áŠnshÅįįhíí bídaagonoÅsį ndi at’éé, dashíí shínik’ehgo doo nt’é áshÅe’ da; áídá’ shiTaa shiÅ ch’ígon’ááníí bee yashti’. 29 ShinÅ‘a’Å t’ah biÅ nshÅįį: shiTaa doo hwahá dasahndi yó’oshiÅt’e’ da; dábik’ehn dá biÅ bik’ehyú ánásht’įįÅ. 30 Ãgáá¹Ã­Ã­go yaÅti’gee Åą́ą́go daabosdlÄÄd. 31 Jews daanlíni Jesus daayosdlÄÄdíí gádaayiÅá¹ii, Shiyati’íí dayúweh bikísk’eh ádaanoht’eeyúgo da’aá¹ii shiké’ hikaahíí daanohÅįį; 32 Ãík’ehgo da’aá¹ii ágot’eehíí bídaagonoÅsį doleeÅ, áídí’ da’aá¹ii ágot’eehíí ch’ídaanohwiá¹Ã­Ã­Å. 33 GádaayiÅá¹ii, Abraham hat’i’íí daandlíni ádaant’ee, doo hadíŠbi’isna’ daasiidlįį da: áídá’ hagot’éégo áná¹Ã­hi, Ch’ídaanohwide’á¹iiÅ, ná¹iihíí? 34 Jesus gádaabiÅá¹ii, Da’aá¹ii, da’aá¹iigo gádaanohwiÅdishá¹ii, DahadíŠnchÇ«’go ánát’įįÅíí nchÇ«’íí yisna’ nlįį. 35 Isna’ nliiníí doo dahazhį’ binant’a’ bigowÄ yuá¹e’ golį́į́ da: áídá’ biye’híí zhą́ dahazhį’ bigowÄ yuá¹e’ golį́į́. 36 Ãík’ehgo Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ biYe’ ch’ídaanohwizá¹ilyúgo, da’aá¹iigo ch’ídaanohwi’des’á¹il. 37 Abraham hat’i’i daanohÅįįgo nohwígonsį; da’ágát’éé ndi daashizoÅhee hádaaht’įį, shiyati’íí doo hak’i nohwiyi’ bá goz’ÄÄ dahíí bighÄ. 38 Shíí shiTaa bits’ą́’dí’ bígoÅ’ÄÄhíí bee nohwich’į’ yashti’: nohwihíí nohwitaa bits’ą́’dí’ bídaagonoÅ’ÄÄhíí ánádaaht’įįÅ. 39 Ãídí’ gádaabiÅá¹ii, Abraham bits’ą́’dí’ daadihe’á¹a’. Jesus gádaabiÅá¹ii, Abraham bichÄgháshé daanohÅįįyúgo Abraham at’ííníí k’ehgo ánádaaht’įįŠdoleeÅ ni’. 40 Ãídá’ k’adíí daashizoÅhee hádaaht’įį, shíí da’aá¹ii ágot’eehíí Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ bits’ą́’dí’ disiits’áni baa nohwiÅ nagoshá¹i’: díí doo Abraham ye’at’éé da ni’. 41 Nohwíí nohwitaa ánát’įįÅíí k’ehgo ádaaht’įį. Ãídí’ gádaabiÅá¹ii, Néé nant’į’ na’ildeehíí doo bits’ą́’dí’ daagosiidlįį da; néé nohwiTaa daÅa’á, áí Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ. 42 Jesus gádaabiÅá¹ii, Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ daanohwiTaa nlįįyúgo, nohwiÅ daanshÇ«Ç« doleeÅ ni’: Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ bits’ą́’dí’go niyááhíí bighÄ; doo dashínik’eh niyáá da, Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ shinÅ‘a’. 43 Nt’é bighÄ‘shiyati’íí doo bídaagonoÅsį da? Shiyati’íí doo ídaayeÅts’ÄÄ hádaaht’įį dahíí bighÄ. 44 Daanohwitaa, ch’iidn nant’án, áŠhat’i’íí daanohÅįį, áík’ehgo nohwitaa nchÇ«’go hat’į́į́híí k’ehgo ádaaht’įį: dantsé godeyaadí’ ná¹ee naiÅtseedi nlįį, bíí Åa’íí da’aá¹ii ágot’eehíí doo naÅinÅtÅ‘og da, da’aá¹ii ágot’eehíí doo Åa’ biyi’ golį́į́ dahíí bighÄ. Åé’iÅchoogo yaÅti’dá’ dabíí ye’at’éhi yee yaÅti’: Åé’iÅchóhi nlįįgo, Åé’ichoohíí bitaa nlįį. 45 Ãídá’ shíí da’aá¹ii ádishá¹iihíí bighÄ doo daashohdlÄÄ da. 46 HadíŠÅa’ dénchÇ«’go ánásht’įįÅíí ch’íshinoh’áah? Ãídá’ da’aá¹ii ádishá¹iiyúgo, nt’é bighÄ doo daashohdlÄÄ da? 47 DahadíŠBik’ehgo’ihi’á¹aÅ bíyééhíí Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ biyati’íí yídésts’ÄÄ: Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ doo bíyéé daanohÅįį dahíí bighÄ doo ídaayeÅts’ÄÄ da. 48 Jews daanlíni gádaabiÅá¹ii, Samáritan Ålíni, ch’iidn niyi’ golíni, daaniÅn’á¹iihíí da’aá¹ii ádaan’á¹ii shį ya’? 49 Jesus gáá¹Ã­Ã­, Ch’iidn doo shiyi’ golį́į́ da; áídá’ shiTaa diniÅsį, nohwihíí doo daashidinoÅsį da. 50 Ná¹ee daashidnÅsiníí doo biká désh’įį da: daÅa’áÅhíí zhą́ áí yiká déz’įį, áŠaayánáltih doleeÅ. 51 Da’aá¹ii, da’aá¹iigo gádaanohwiÅdishá¹ii, DahadíŠshiyati’ yikísk’eh at’ééhíí, da’itsaahíí doo yo’įį da doleeÅ. 52 Jews daanlíni gánádaabiÅdo’á¹iid, K’adíí nídaagosiilzįįd, ch’iidn niyi’ golį́į́híí. Abraham daztsÄÄ, Åa’íí Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ binkááyú nada’iziidíí nanezna’; áídá’ ni áná¹ii, DahadíŠshiyati’ yikísk’eh at’ééhíí da’itsaahíí doo yolįh at’éé da, ná¹ii. 53 Ya’ ni nohwitaa Abraham daztsÄÄ n’íí bitisgo áÅt’éhi née? Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ binkááyú nada’iziidíí nanezna’ n’íí aÅdó’: hadíŠlą́ą́ ánsht’ee Ånzį? 54 Jesus gábiÅá¹ii, Shíí ádiÅdinszįyúgo, ádiÅdinszįhíí doo nt’é da: shidi’dilzįhíí shiTaa at’éé; áŠBik’ehgo’ihi’á¹aÅ daahohiikÄÄhÅ, daabiÅdohá¹ii: 55 Ãídá’ nohwíí áŠdoo bídaagonoÅsį da; shíí zhą́ áŠbígonsį: Doo áŠbígonsį da, dishá¹iiyúgo, nohwíí k’ehgo Åé’ishchóhi yishÅeeh: áídá’ shíí áŠda’aá¹iigo bígonsį, biyati’íí bikísk’eh ánsht’ee. 56 Nohwitaa Abraham n’íí shee hayiÅkaahíí yiÅtséhgo biÅ gozhǫ́ǫ́ ni’: áí yiÅtsÄÄdá’ biÅ gozhǫ́ǫ́ ni’. 57 Jews daanlíni gádaabiÅá¹ii, Doo hwahá ashdladin niÅ Åégódáh dadá’, hagot’éégo Abraham hí’į́į́ láÅ? 58 Jesus gádaabiÅá¹ii, Da’aá¹ii, da’aá¹iigo gádaanohwiÅdishá¹ii, Abraham dabíntségo shíí ánsht’ee. 59 Ãík’ehgo tséé nádaayiheslaago daaboÅá¹e’ nt’éégo Jesus bits’ÄÄ Ådest’įįdgo, da’ch’okÄÄh goz’ÄÄdí’ ná¹ee biyi’dí’ ch’ínádzaa.