Hebrews 11

1 Bench’ohoÅííhíí da’aá¹ii begolá¹e’go bígózįgo, Åa’íí hadíí doo hit’įį dahíí da’aá¹ii át’éégo bígózį, áí odlÄ’ golzeego ágolzee. 2 Doo áníidá’ bádaayáŠn’íí daabi’odlÄ’ golį́į́híí bighÄ nÅt’éégo baa ch’iá¹ii lę́k’e. 3 Ni’gosdzáŠBik’ehgo’ihi’á¹aÅ biyati’ bik’ehgo ádaalzaago nohwi’odlÄ’ golį́į́híí bighÄ bádaagonlzį, áík’ehgo dant’éhéta hit’iiníí doo hit’įį dahíí bee ádaaszaa. 4 Bi’odlÄ’ golį́į́híí bighÄ Abel, Cain bitisgo nÅt’éhi Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ yaa nainé’, Abel baa nainé’íí Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ yaa nagolá¹i’go, Da’áígee ándzaa, á¹ii lę́k’e; áí bee Abel daztsÄÄ ndi t’ah nohwich’į’ yaÅti’. 5 Bi’odlÄ’ golį́į́híí bighÄ Ãnoch da’itsaahíí doo yígodoÅsįįŠdahíí bighÄ yaaká’yú onábi’doltįį; doo hak’i nádaach’ot’įį da, Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ onábiÅtįįhíí bighÄ; doo hwahá nábidi’dilteeh dadá’ Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ yiÅ goyiÅshǫ́ǫ́go baa ch’iá¹ii lę́k’e. 6 Ko’odlÄ’ da’ádįhyúgo Bik’ehgo’ihiá¹aÅ doo hagot’éégo biÅ goch’inÅshǫ́ǫ́ da: hadíŠBik’ehgo’ihi’á¹aÅ bich’į’ nsháh nzįyúgo da’aá¹ii Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ golį́į́go yosdlÄÄdgo zhą́ yich’į’ nigháh, Åa’íí hadíŠnzhÇ«Ç«go haintaahíí nÅt’éégo ágot’eehíí bíyéé áídoliiÅgo yosdlÄÄdgo zhą́ yich’į’ nigháh. 7 Bi’odlÄ’ golį́į́híí bighÄ Noah hagot’éégo godegháhíí doo hwahá yígoÅsįįh dahíí Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ biÅ ch’į’á¹ah ágolaago tsídolyiz, áík’ehgo bichÄgháshé hasdáyiá¹iiÅhat’į́į́híí bighÄ tsina’eeÅíí áyíílaa; áí bee ni’gosdzáŠbiká’ ná¹ee nchÇ«’go ádaat’eehíí ch’í’á¹ah áyíílaa, Åa’íí ko’odlÄ‘híí bighÄ nÅt’éégo ách’it’ééhíí bíyéé silįį. 8 Bi’odlÄ’ golį́į́híí bighÄ Abraham Åa’ ni’ nágost’ÄÄyú bíyéé doleeÅyú obi’dol’a’dá’ bikísk’eh adzaago oyáá, hayú deyaa shįhíí doo yígóÅsį da ndi. 9 Bi’odlÄ’ golį́į́híi bighÄ ni’ baa got’ÄÄ n’yú dét’įhézhį’ Isaac Åa’íí Jacob biÅgo gowÄlgai yee daagolį́į́, ni’ doo yídaagoÅsíni n’íí yiká’ daagolį́į́híí k’ehgo; Abraham baa det’ÄÄ n’íí da’áí Isaac Åa’íí Jacob baa daadest’ÄÄ: 10 Abraham bádįhyú yaaká’yú kįh nagozá¹ilíí bitőááhgo iztÅ‘ini golííníí yiká déz’įį, áí kįh nagozá¹ilíí bik’ehgo’ihi’á¹aÅ nagoshchįįgo ágólaa. 11 Bi’odlÄ’ golį́į́híí bighÄ Sarah ndi binawod gozlį́į́go hiltsÄÄ silįį, áídí’ biÅ Åegodzaahíí bitisyú ch’ígóyáá ndi bi’ime’ gozlįį, hadíŠbaa yidin’ą́ą́híí ya’oÅííhíí bighÄ. 12 Ãík’ehgo ná¹ee daÅa’á hastiin silįįgo k’azhą́ datsaahi ga’ánolį ndi bits’ą́’dí’ hadaaÅishchiiníí yáá biyi’ ts’iÅsÇ«Ç«sé Åa’íí tábÄhyú sáí dahdijahíí ga’áhoÅÄÄgo daagozlįį, doo nách’oÅtag at’éé dayú. 13 Ãí dawa t’ah da’odlÄÄgo nanezna’, baa daadest’aaníí doo hwahá begolá¹e’ da ndi bi’odlÄ’ bee Åzaadzhį’ daayo’įįgo yaa biÅ daagozhǫ́ǫ́go begolá¹e’go yídaagoÅsį lę́k’e, áík’ehgo gádaaná¹iid, Ni’gosdzáŠbiká’ nahiikai ndi ná¹ee doo bígózini daandlįį, dá nakai nt’éhi. 14 Ãgádaaá¹iihíí bee nÅt’éégo ndaagoléehíí yiká hadaantaago bígózį. 15 Ni’ yits’ą́’ dahdikai n’íí dá yaa natsídaakees nt’ééyúgo t’ÄÄzhį’ nakáhgo bá ch’í’otÄÄ doleeÅ ni’. 16 Ãídá’ k’adíí yaaká’zhį’go ndaagoléehíí hádaat’įį: áí bighÄ Bik’ehgodaahi’á¹aÅ biÅdi’á¹iigo Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ doo bik’e ádaayándzį da, akú kįh gozá¹ilíí bá iÅch’į’golaahíí bighÄ. 17 Bi’odlÄ’ golį́į́híí bighÄ Abraham, da’aá¹ii bi’odlÄ’ bighÄ nabídineztÄÄdá’, Isaac Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ yaa yinÅtį́į́, Abraham bee det’ÄÄ n’íí biye’ daÅa’áhi Bik’ehgo’ihi’á¹aÅyá yiziÅhee nkegonyaa, 18 ÃÅ yaa yaÅti’go Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ Abraham gáyiÅná¹iid, Isaac binkááyú nits’ą́’dí’ handóot’įįÅ: 19 Abraham Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ ná¹ee daztsÄÄ ndi náhi’á¹aago ánáidléh yígóÅsį, áík’ehgo biye’ daztsÄÄdí’ nábi’dihil’á¹a’ ngonolįgo baa naltį́į́. 20 Bi’odlÄ’ golį́į́híí bighÄ Isaac, Jacob Åa’íí Esau bich’į’ ágoá¹e’íí yee yá oskÄÄdgo, Nohwiyaa gozhǫ́ǫ́ le’, yiÅná¹iid. 21 Bi’odlÄ’ golį́į́híí bighÄ Jacob datsaahdá’ Joseph biye’ke naki da’aÅ‘ango yá da’oskÄÄd; Åa’íí bigish bik’izhį’ hayaa at’éédá’ Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ yoskÄÄd. 22 Bi’odlÄ’ golį́į́híí bighÄ Joseph datsaahdá’ Israel hat’i’íí dahdekáh doleeÅíí t’ah bidáhdá’ yígóÅsįgo yaa nagolá¹i’ lę́k’e; Åa’íí bits’in hago ádolá¹iiÅíí yee yángon’ą́ą́ lę́k’e. 23 Daabi’odlÄ’ golį́į́híí bighÄ, Moses gozlįįdá’ bitaa hik’e bą́ą́ biÅgo mé’ dénzhonéhi nlįįhíí bighÄ nadaayinőį’go taagi daahitÄÄ; nant’án yengon’ááníí doo yédaaldzid da lę́k’e. 24 Bi’odlÄ’ golį́į́híí bighÄ Moses báyáŠsilįįgo, Pháraoh bitsi’híí bizhaazhé biÅ idi’á¹iigo doo hat’į́į́ da lę́k’e; 25 NchÇ«’go ágot’eehíí begonedlįįhíí dét’įh itah at’éhi k’ihzhį’ nayiné’ lę́k’e, ná¹ee Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ bíyééhíí biniidaagonÅt’éézhį’go itah nágodin’ą́ą́ lę́k’e; 26 Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ bits’ą́’dí’ bich’į’ nahi’á¹iiÅíí yiká déz’įįgo, Christ bighÄ bik’edaach’iá¹iihíí Egypt biyi’gee hágoÅdzil goz’aaníí yitisgo ilį́į́go yaa natsekees. 27 Bi’odlÄ’ golį́į́híí bighÄ Egyptdí’ halwod, nant’án hashkee ndi doo yénáldzid da: doo ch’o’įį dahíí yo’įįhíí k’ehgo nyeehíí yich’į’ dahnldÇ«h. 28 Bi’odlÄ’ golį́į́híí bighÄ Moses bik’ehgo dáádítį́híí yiká’ diÅ yíÅta’, Åa’íí bitisâhagowáh golzéhi ágolzaa, chÄgháshé dantsé nakaihíí naiÅtseedíí nliiníí Israel hat’i’ihíí bichÄgháshé dantsé nakaihíí doo naiÅtseed da doleeÅhíí bighÄ. 29 Daabi’odlÄ’ golį́į́híí bighÄ Israel hat’i’íí túsikaaníí Red Sea holzéhi hanaayú nanádnÅsą́ą́, ni’gosgÄÄhíí k’ehgo ndi ch’ínánÅsą́ą́, ná¹ee Egyptdí’ daagolííníí aÅdó’ hanaadnkáh daanzį ndi ÄÄÅ odaaz’eel. 30 Daabi’odlÄ’ golį́į́híí bighÄ Israel hat’i’i kįh gozá¹ilíí Jériko golzeegee binaad tséé histÅ‘iníí Åedn’aahíí daÅa’á jįįgo daÅahn ÅenadiÅséh gosts’idiskÄÄzhį’, áík’ehgo gosts’idiskÄÄhíí bijįį ÄÄÅ nandéeh lę́k’e. 31 Ráhab, isdzán nant’į’ nagháhi n’íí, bi’odlÄ’ golį́į́híí bighÄ anadaal’izi baa n’áázhgo nzhónígo yich’į’ ádzaago, doo da’odlÄÄ dahíi natseedgee doo itah zesdįį da lę́k’e. 32 Nt’é baa nanagoshá¹i’ doleeÅ? Gídeon, Bárak, Sámson, Jéphthah, David, Samuel aÅdó’, Åa’íí Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ binkááyú nada’iziidi n’íí biÅgo dawa baa nagoshá¹i’ hasht’į́į́ ndihíí doo bínel’ÄÄ da: 33 Ãí daabi’odlÄ’ golį́į́híí bighÄ Åahgo ná¹ee hat’i’i daayisnaa, dábik’ehyú ádaaszaa, bángot’ÄÄ n’íí bich’į’ begolzaa, ndóícho bizé’ bá iÅch’į’ ágolzaa, 34 KÇ«’ doo sidog dago bá álzaa, bésh be’idiltÅishé doo bee naztseed da, doo nadaalwod da ndi nadaalwod daasilįį, nagonlkaadgee k’a’ádaat’ee daasilįį, Åa’íí yiÅ nadaagonÅkaadíí bik’e dahtsídnkįį. 35 Isdzáné bits’ą́’ nanezna’ n’íí bá nádaabi’dihilá¹a’go baa na’á¹il; Åa’ihíí dahazhį’ ihi’á¹aahíí yenaadiikáhíí itisgo nÅt’éégo yídaagoÅsįhíí bighÄ doo daazhógo benádaadichiid hádaat’įį dago goyéégo bich’į’ godest’ÄÄgo naztseed: 36 Åa’ihíí baa daach’odloh, Åa’íí dá habída’ch’iÅtsaas nt’éé, Åa’ii Åídaach’istÅ‘Ç«Ç«, Åa’íí ha’ádaach’ist’e’: 37 Åa’ihíí daach’oÅné’, Åa’ihíí iÅk’ídaabidich’iish, Åa’ihíí nabídaadi’nestÄÄd, Åa’ihíí bésh be’idiltÅshé bee naztseed; Åa’ihíí dibeÅį́į́ hik’e gantőízé bikágé bidiyágé yee nakai lę́k’e; tédaat’iyégo, nyéé’i daidits’ago, Åa’íí biniidaagodeszaago; 38 Ãí ná¹eehíí ni’gosdzáŠbiká’ ná¹eehíí bitisgo da’ilį́į́: da’igolį́į́yú Åa’íí dziÅyú, dziÅ bini’i’áÅyú Åa’íí Åeyi’ da’o’áÅyú nakai lę́k’e. 39 Ãí dawa daabi’odlÄ’ golį́į́híí bighÄ nÅt’éégo baa na’goá¹i’ ndi baa det’ÄÄ n’íí doo hwahá begolá¹e’ da lę́k’e: 40 Néé Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ nohwádįhyú itisgo nÅt’éhi yaa nohwá nagoshchįį, da’ádaandįhyúgo áí doo hadaabi’dilá¹e’ da.