Hebrews 10

1 Ãdįhyú nÅt’éégo goz’aaníí Jews bich’į’ begoz’aaníí doo da’aá¹ii begoz’ÄÄ da, bichagosh’oh k’a’at’éégo zhą́, áí bichÄ hadíí dáÅenágodáhgee yeda’okÄÄhíí nadaiÅtseedgo Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ yaa nádaayihi’á¹iiÅíí begoz’aaníí doo hadaadeszaago ádaabole’ at’éé da. 2 Ãgádzaayúgo doo dayúweh baa hi’né’ da doleeÅ ni’; da’okÄÄhíí daÅahÅdigee hadaadeszaayúgo binchÇ«’íí ádįhgo yídaagoÅsį doleeÅ ni’. 3 Ãídá’ áí yeda’okÄÄhíí nadaiÅtseedgo Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ baa nádaahi’á¹iiÅíí dáÅenágodáhgee ná¹ee binchÇ«’íí yénádaalá¹iihgo ádaabiÅsį. 4 Dóoli Åa’íí gantőízé bidiÅ konchÇ«’íí doo yó’iiné’ át’éé da. 5 Ãí bighÄ Christ ni’gosdzáŠbiká’ nyáádá’ gáná¹iid, Ye’okÄÄhíí natseedgo naa hi’á¹iiÅíí Åa’íí dant’éhéta ye’okÄÄhgo naa hi’á¹iiÅíí doo háÅt’įį da, áídá’ shits’í shá ánlaa: 6 Didlidgo nich’į’ nihi’á¹iiÅíí, Åa’íí konchÇ«’híí bighÄ na’itseedgo naa hi’á¹iiÅíí doo baa niÅ gozhǫ́ǫ́ da, ná¹iid. 7 Ãík’ehgo gádéá¹iid, Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ, hadíí háÅt’iiníí ÅashÅéhgo niyáá (naltsoos yisdisíí biyi’ shaa k’e’eshchįįhíí k’ehgo.) 8 Gáná¹iid, Begoz’aaníí bik’ehgo na’itseedgo naa hi’á¹iiÅíí, dant’éhéta ye’okÄÄhgo naa hi’á¹iiÅíí, didlidgo nich’į’ nihi’á¹iiÅíí, Åa’íí konchÇ«’híí bighÄ naa hi’á¹iiÅíí doo háÅt’įį da, doo baa niÅ gozhǫ́ǫ́ da, ná¹iid bikédí’go 9 Gánádo’á¹iid, Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ, hadíí háÅt’iiníí ÅashÅéhgo niyáá. Iké’yú nohwá ngot’ááníí begodigháhíí bighÄ Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ hik’e Jews daanliiníí biÅgo dantsé Åángot’ÄÄ n’íí k’ihzhį’ ngoden’ą́ą́. 10 Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ bik’ehgo Jesus Christ daÅahÅdigee dawa Åayiilaago bits’íhíí Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ yaa ídeltįįhíí bee hadaanohwidezlaa. 11 OkÄÄh yedaabik’ehi daÅa’á ntį́į́gee dawa jįį Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ bich’į’ zhiá¹Ã©Ã©go na’idziidi nada’iziidgo nadaazį, dáhant’é nadaiÅtseedgo bidiÅíí yeda’okÄÄh; da’ágádaat’įį ndi konchÇ«’íí doo yó’iiné’ át’éé da: 12 Ãídá’ Christ daÅahÅdigee Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ ya’ídeltį́į́: nohwinchÇ«’íí yá daztsÄÄhíí bikédí’go dahazhį’ Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ dihe’nazhiá¹Ã©Ã©go dahnezdaa; 13 Kodí’ godezt’i’go bik’edaaná¹iihíí bikeÅtőááhzhį’ nni’á¹ilzhį’ yiba’ sidaa. 14 DaÅahÅdi Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ ya’ídeltįįhíí bee ná¹ee hadaadeszaahíí dángonyáázhį’ dázhǫ́ nÅt’éégo áyíílaa. 15 Holy Spirit áí nohwiÅ ch’í’á¹ah ágóÅsį, gáná¹iidgo, 16 Ãí yoÅkaaÅíí bikédí’go díí ngot’aaníí ná¹ee biŠádaashÅe’ doleeÅ, á¹ii, Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ; begosiőááníí bijíí biyi’ odaahishá¹iiÅ, Åa’íí biini’ biká’ ádaagoshÅe’ doleeÅ; 17 BinchÇ«’ n’íí Åa’íí doo bik’ehyú ádaat’ee da n’íí doo dayúweh bínáshá¹iih da doleeÅ. 18 KonchÇ«’híí bighÄ kaa nágodet’ÄÄyúgo doo dayúweh konchÇ«’híí bighÄ be’okÄÄhíí Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ baa ch’iné’ da. 19 Ãí bighÄ shik’ííyú, itisgo godiyįhgo goz’ÄÄ yuá¹e’ doo daasiite’ dago Jesus bidiÅíí biláhyú ha’áhiikáh le’, 20 Da’denbáálíí iÅk’índlaadgo binkááyú Jesus nohwá ch’ígót’i’i ágólaa, áníidégo Åa’íí hiá¹Ã¡hi, da’denbáálíí dishá¹iigo Jesus bits’í dishá¹iigo ádishá¹ii; 21 Ãídí’ Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ bichÄgháshé bi’okÄÄh yebi k’ehi da’tiséyú sitíni nohwá silįį; 22 Ãík’ehgo nohwijíí diÅ biká’ hista’go nchÇ«’go ánáhiit’įįŠn’íí nohwá nádilkÇ«Ç«dgo, Åa’íí tú nzhóni nohwits’í bee tánásgizgo, halÄÄ nohwijíí dawa bee doo nohwiÅ nagoki dago da’ohiidlÄÄgo Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ aÅhánégo bit’ah daahÇ«dleeh. 23 HalÄÄ doo nohwiini’ nakigo da yaaká’yú dahazhį’ ihi’á¹aahíí ndaahóndliihíí nÅdzilgo daahóntÄ‘go dayúweh baa nadaagohiilá¹i’ le’; hadíŠnohwá ngon’ááníí da’aá¹iigo aá¹Ã­Ã­; 24 Åaa daanohwiini’ le’, ÅiÅ daanjÇ«Ç« doleeÅgo Åa’íí nÅt’éégo ánádaahitt’įįŠdoleeÅgo iÅdag yádaahiilti’ le’: 25 Ha’ánázéhyú íÅa’ánáhiit’įįhíí doo t’ÄÄzhį’ bits’ą́’ shiijééd da le’, ná¹ee Åa’ ágádaat’įįhíí k’ehgo; áídá’ iÅdag yádaahiilti’ le’: aÅhánédí’ goldohgo bídaagonoÅsįdá’ dayúweh iÅdag yádaaÅti’. 26 Da’aá¹ii ágot’eehíí bídaagosiilzįįdá’ nchÇ«’go bídaagonlzį ndi be’áhiidzaayúgo nohwinchÇ«’híí bighÄ doo dayúweh nohwaa nágodit’áhgo goz’ÄÄ da, 27 Ãídá’ bee kaa yá’iti’íí dázhǫ́ bégódzidi, Åa’íí Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ bihashke’ kÇ«’ k’ehgo diltÅi’i bik’edaaná¹iihíí daabidiÅidíí zhą́ nohwá goz’ÄÄ. 28 HadíŠBik’ehgo’ihi’á¹aÅ yegos’aaníí Moses binkááyú ni’né’i doo yikísk’eh at’éé da n’íí, ná¹ee naki dagohíí taagita binadzahgee ánágót’įįd yaa nadaagolá¹i’ lę́k’eyúgo, doo hadíŠyaa ch’oba’ dago zesdįį lę́k’e: 29 Ãík’ehgo hadíŠBik’ehgo’ihi’á¹aÅ biYe’ doo nt’é dago áyíÅsįgo yiká’ nayaahíí, Åa’íí diÅ bee Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ ná¹ee yángon’ááníí nÅdzilgo alzaahíí, diÅ bee hadelzaahíí, doo yidnÅsį́ dahíi, Åa’íí Holy Spirit bits’ą́’dí’ iÅgoch’oba’íí begoz’aaníí nchÇ«’go áiÅá¹iihíí, ná¹ee Moses binkááyú begoz’aaníí doo yikísk’eh at’éé dahíí bighÄ zesdįįhíí bitisgo goyéégo bich’į’ godigháhgo bágoz’ÄÄ shį daanohsį née? 30 Gáná¹iidíí bídaagonlzį, Goyéégo koch’į’ godish’aahi ánsht’ee, shíí ík’enash’né’ ndi at’éé, á¹ii, Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ. Gánádo’á¹iid, Ná¹ee Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ bíyééhíí yaa yaÅti’go yándaago’a’ doleeÅ. 31 Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ hiá¹Ã¡hi bilák’e ch’intÅizhyúgo négódzid. 32 BínádaaÅá¹iih, doo áníidá’ Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ bits’ą́’dí’go nohwijíí yuá¹e’ odaadezdlaadá’ góyéégo nohwich’į’ nagowaago nohwiniigodelzaa ndi bich’į’ dahdaanoÅdÇ«h ni’; 33 Åahgee ná¹ee daanohwineőį́į́gee daanihóch’íid Åa’íí góyéégo nohwich’į’ nagowaa ni’; Åahgee biniidaagonÅt’ééhíí bich’odaahá¹iihgo nohwíí aÅdó’ nohwiniigonÅt’éé ni’. 34 Ha’ásítį́į́dá’ shaa tídaaht’ii ni’, Åa’íí nohwíyéé n’íí nohwaa hayi’á¹Ã­Ã­Å ndi nohwiÅ daagozhǫ́ǫ́ ni’, yaaká’yú nohwíyééhíí itisgo nÅt’éhíí, Åa’íí doo ngonel’ÄÄ dahíí gólį́į́go bídaagonoÅsįhíí bighÄ. 35 Ãí bighÄ Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ bada’oÅííhíí doo bits’ą́’zhį’go ánáhá¹e’ da, daahonohtÄ‘yúgo nzhooníí nohwich’į’ nanáhi’á¹iiÅ. 36 Nohwíni’k’eh ádaanoÅsį le’, áík’ehgo Bik’ehgo’ihi’á¹aŠáá¹Ã­Ã­híí ádaahdzaadá’ nohwa’det’aaníí nohwíyéé doleeÅ. 37 Dét’įhégo hadíŠhígháhíí dogaaÅ, dáhah dogaaÅ. 38 HadíŠdábik’ehyú át’ééhíí odlą́ zhą́ yee hiá¹aa doo, áídá’ ná¹ee t’ÄÄzhį’ at’ééhíí shiyi’siziiníí doo baa biÅ gozhǫ́ǫ́ da doleeÅ. 39 Ndi néé t’ÄÄzhį’ ádaat’eego ch’a’ondéh zhiá¹Ã©Ã©híí doo itah daandlįį da, áídá’ hadíí da’odlÄÄgo biyi’siziiníí hasdákáh zhiá¹Ã©Ã©híí itah daandlįį.