ACTS 9

1 Saul, Jesus daayokÄÄhíí nagontÅ‘og yá hát’į́į́go Åa’íí naotseed yo’á¹Ã­Ã­go okÄÄh yebik’ehi da’tiséyú sitíni yaa nyáá, 2 Ãígee gáyiÅá¹ii, Damáscusgee Jews ha’ánáÅséhíí bich’į’ naltsoos shá áÅle’, áík’ehgo ná¹ee Åa’íí isdzáné hayíí Jesus yikísk’eh daahikahíí Åa’ baa niyááyúgo ÅídaashtÅ‘Ç«Ç«go Jerúsalemyú shinaghadokah. 3 Ãígé’ Saul Damáscus golzeehíí bit’ahyú higaaÅgo, dahį́ko yaaká’gé’ bich’į’ nke’idindláád lę́’e: 4 Ãígee hayaa nágo’ná’ yati’ yidezts’ÄÄ lę́’e, gáá¹Ã­Ã­go, Saul, Saul, hat’íí lÄÄ bighÄ shiniigonÅt’éégo áshiÅÅsį? 5 Saul gáá¹Ã­Ã­, HadŠáÅt’įį, shiNant’a’? Ãígé’ nohweBik’ehÅ gábiÅá¹ii, ShiniigonÅt’éégo áshiÅÅsinihíí shíí ásht’į́į́, Jesus honszéhi: tsįdik’iihíí bee níts’i’ishgo’yúgo dayúweh t’ÄÄzhį’ hóÅtaÅyúgo dayúweh dáni ídída’nÅá¹i’. 6 Saul biÅ díyagot’eego ditÅidgo gáá¹Ã­Ã­, SheBik’ehÅ, hat’íí áshÅéhgo hánt’įį? Jesus gábiÅá¹ii, Nádndáhgo kįh gozá¹ilyú Åá¹Ã¡h, ákú hat’íí ánléhíí baa niÅ na’goá¹i’ ndi at’éé. 7 Ná¹ee yiÅ hikah n’íí doo hadaadzii dago nazįįná’ yati’ daidits’ag ndi doo hadÅ daayo’įį da lę́’e. 8 Saul ni’gé’ nádiidzaago biá¹Ã¡Ã¡ iÅch’ą́’ágolaa ndi doo go’į́į́ da lę́’e: áík’ehgo bigan daach’otÄ‘go Damáscusyú odaach’izlÇ«Ç«z. 9 Doo go’į́į́ dago taagi be’iskÄÄ, dáshiá¹Ã¡’ Åa’íí dádibá’. 10 Damáscusgee ná¹ee Jesus yokÄÄhÅ Ananías holzéhi golį́į́ lę́’e; áŠJesus biÅ ch’í’á¹ah ágólaago, Ananías, biÅá¹ii. Ananías gáá¹Ã­Ã­, Kú sídáá, sheBik’ehÅ. 11 Jesus gábiÅá¹ii, Nádndáhgo kįh bigizhyú itín Ts’ígodezdÇ«h golzeegee Åá¹Ã¡h, áígee ná¹ee Saul holzéhi, Társusgé’ gólíni, Judas golį́į́gee biká na’íÅÅkid: áígee áŠokÄÄh lÄÄ. 12 Ãígee ná¹ee Ananías holzéhi ha’ayáágo, go’į́į́ nádleeh doleeÅhíí bighÄ ndelá¹iigo Saul biÅ ch’í’á¹ah ágolzaa lę́’e. 13 Ananías gábiÅá¹ii, SheBik’ehÅ, áŠná¹eehÅ Jerúsalemgee ná¹ee daanokÄÄhíí nyeego yiniidaagodezlaahíí baat’ínsį ni’: 14 K’adíí áŠkú hígháhgo hayíí nizhi’íí yeda’okÄÄhíí ÅídaiÅtÅ‘o’go baa godet’ÄÄ lę́’e, okÄÄh yebik’ehi itisyú nadaandeehi ádaaá¹iigo. 15 Jesus gábiÅá¹ii, Ti’i: áŠich’ą́’níÅtíni at’éé, shá na’iziidgo doo Jews daanlįį dahíí, ízisgo nadaant’aahíí, Åa’íí Israel hat’i’íí shizhi’íí yídaagoÅsį áiléh doleeÅgo: 16 Shíí shighÄ hago’at’éégo biniidaagonÅt’éé doleeÅíí baa biÅ ch’í’á¹ah ágoshÅe’. 17 Ãík’ehgo Ananías dahiyaago kįh yuá¹e’ ha’ayáá; Saul yiká’ ndelá¹iiná’ gáá¹Ã­Ã­, Shik’isÅ, Saul, Jesus nohweBik’ehÅ, itínyú yushdé’ híá¹Ã¡Ã¡Åná’ nich’į’ ch’í’á¹ah ádelzaahÅ, gon’į́į́ nándleeh doleeÅgo, Åa’íí Holy Spirit bee nagodet’aago nich’į’ shides’a’. 18 Dagoshch’į’ biá¹Ã¡Ã¡ biká’ siÅtsooz silįį lę́’e n’íí yó’ózhóódgo go’įį násdlį́į́. Ãígé’ nádiidzaago baptize ábi’delzaa. 19 Ãígé’ iyÄÄgo nalwod nasdlį́į́. Damáscusgee Jesus daayokÄÄhíí yiÅ naháztÄÄgo da’kwííshį behiskÄÄ. 20 Dagoshch į’ Jews ha’ánáÅséh nagozá¹il yuá¹e’ Saul, Christ Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ biYe’ nlįį, á¹iigo yaa nagolá¹i’. 21 Ná¹ee daabidezts’Äđíí dawa biÅ díyadaagot’eego gádaaá¹ii, DíÅshÄ’ ná¹eehÅ Jerúsalemgee ná¹ee Jesus bizhi’ daayozhíígo da’okÄÄhíí naistseedŠát’į́į́; áí bighÄ kú Åyáá ni’, ÅídaiÅtÅ‘o’go okÄÄh yebik’ehi itisyú nadaandeehi yich’į’ yiÅ dikáhgo? 22 Ãíná’ Saul dayúweh nÅdzilgo yaÅti’go Jesus da’aá¹ii Christ nlįį lą́ą́, á¹iigo Jews Damáscusgee daagolííníí doo bich’į’ hanádaasdzii dago áyíílaa. 23 Åą́ą́go hiskaaníí bikédé’go Jews daanliiníí Saul daiziÅheego ndaagoshchįį: 24 Ãíná’ ndaagoshchiiníí Saul yígoÅsįįd ni’: daabiziÅhee hádaat’įįgo dajįį biigha, datőé’ biigha kįh gozá¹ilíí biá¹aayú Åeda’diltőį́hgee dááda’ditį́híí nzhógo yiá¹Ã¡daadéz’įį; 25 Ãíná’ Jesus daayokÄÄhíí tőé’yú Åeda’diltőį́híí bitis yuyaa gódah ch’ídaabíleeh, táts’aa yiyi’ dahsdaago. 26 Saul Jerúsalemyú Åyááná’ Jesus daayokÄÄhíí yedigháh hát’į́į́ ndi bédaaldzid lę́’e, da’aá¹ii Jesus yokÄÄhÅ silįį ndi doo daabodlÄÄ dahíí bighÄ. 27 Ãíná’ Bárnabas Saul édeidiltįįgo nadaal’a’á yaa yiÅ n’áázhgo gáá¹Ã­Ã­go yaa nagolá¹i’, DíŠná¹eehÅ higaaÅyú Jesus yo’įįgo bich’į’ yaÅti’ ni’, Åa’íí Damáscusgee doo biini’ hą́h dago Jesus yá sizįįgo yaa yaÅti’ ni’. 28 Ãígé’ Jerúsalemyú da’adzaayú yiÅ nkedikai. 29 Ãígee doo biini’ hą́h dago Jesus yá sizįįgo yaa yaÅti’, Jews daanliiníí Greek biyati’ yee yádaaÅti’íí yich’į’ yaÅti’go yiÅ Åahadaadit’áhná’ daabiziÅhee hádaat’įį lę́’e. 30 Ãí odlÄ’ bee iÅk’ííyú yídaagoÅsįįdná’ Caesaréayú yiÅ hikai, áígé’ Társusyú onádaabis’a’. 31 Ãík’ehgo Jesus daayokÄÄhgo ha’ánáÅséhíí Judéayú, Gálileeyú, Samáriayú daagolííníí biÅ nkenádaagodez’ÄÄgo hadag bá nádaagodeyaa lę́’e, áí Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ daidnÅsįgo dayúweh bá daagowáhgo, Åa’íí Holy Spirit bidag ádaat’eego, dázhǫ́ Åą́ą́ silįį. 32 Peter gotah anádaaÅgo Jesus daayokÄÄhíí Lýdda golzeeyú daagolííníí aÅdó’ yaa nyáá. 33 Ãkú ná¹ee Enéas holzéhi yaa nyáá, di’ilhíí bighÄ sitįįgo tsebíí Åegodzaahi. 34 Peter gáyiÅá¹ii, Enéas, Jesus Christ nánilziih: nádndáhgo nitsesk’eh iÅch’į’ nándle’. Ãígé’ dagoshch’į’ Enéas nádiidzaa. 35 Ãík’ehgo Lýddagee daagolííníí Åa’íí Sárongee daagolííníí daayiÅtsÄÄgo Jesus yich’į’ dahaskai. 36 Ãígé’ Jóppa golzeegee isdzán Jesus yokÄÄhÅ gólį́į́, Tábitha holzéhi. Tábitha golzeeyú Dórcas golzeego ágolzee: áŠnÅt’éégo at’éhi, tédaat’iyéhíí yich’oá¹Ã­hi. 37 Ãíná’ áŠyóíyahgo Ådezgaa’go daztsÄÄ, áígé’ bits’í tádaizgizgo ik’éhéyú kįh dahnágost’ÄÄ yuá¹e’ ndaistįį lę́’e. 38 Lýdda golzeehíí Jóppa dábit’ahyú goz’ÄÄ, áík’ehgo Jesus daayokÄÄhíí Peter akú naghaago yaat’ídaanzįįgo ná¹ee naki yich’į’ odais’a’ nádaayokÄÄhyú, Doo nt’áhgo da, dák’ad akú Åá¹Ã¡h, daabiÅá¹iigo. 39 Ãígé’ Peter dagoshch’į’ yiÅ onákaigo ik’éhéyú kįh dahnágost’ÄÄyú yiÅ okai. Ãkóá¹e’ itsaahíí Peter yit’ahgé’ daachago nazįį, íícho Åa’íí diyágé Dórcas t’ah hiá¹aaná’ áyíílaa n’íí dahdaayiá¹Ã­Ã­Ågo. 40 Ãíná’ Peter dawa ch’ínoÅkáh yiÅná¹iidgo, ch’ékainá’ Peter hishzhiizhgo oskÄÄd; áígé’ its’í siné’zhį’ déz’įįdná’ gáá¹Ã­Ã­, Tábitha, nádndáh. Ãík’ehgo ch’íÅghalgo Peter yiÅtsÄÄná’ nádiidzaago nezdaa. 41 Yich’į’ dahdidilá¹iigo náidnlÇ«Ç«s; áígé’ Jesus daayokÄÄhíí Åa’íí itsaa daanliiníí dawa yushdé’ daayiÅná¹iidgo gádaabiÅá¹ii, Kú Tábitha náhi’á¹a’. 42 Jóppagee dahot’éhé baa godidezdlaadgo Åánihi Jesus daayosdlÄÄd. 43 Jóppa golzeegee Peter, Simon ikágé yiÅdzehÅ yiÅ sikeego doo aÅch’ídé hiskÄÄ da.