LOS HECHOS 10
WBT1 Aiba asìali cà mÃiri judÃo Ãipidenéeri Cornelio ìyacaté Cesarea ìyacà lená irìcu. Yái Cornelioca, náiwacalicani nÃái romanonái yà asu úwinái yéenáca Ãipidenéeri el Italiano. 2 Yái Cornelioca yà aca Dios icà aluÃniná cáalÃacáiri iyú, macáita yéenánái yáapichawa. Imà aca nacái manùba plata ofrenda iyú iyúudà acaténá judÃonái. Isutéeri yáawawa Dios Ãicha mamáalà acata. 3 Aiba èeri cawà wanáta a las trescatáita táica, Cornelio iicáca yéenáiwanási nacáiri: Yá iicáca amaléeri iyú Dios yà asu ángel iwà lùacawa Cornelio yà atalé. Yá Ãimaca Cornelio irÃ: “¡Cornelio!” Ãimaca yái ángelca. 4 Yá Cornelio iicáidaca ángel irà manuÃsÃwata icalùni iyúwa. Yá Ãimaca ángel irÃ: “¿Cà inásica piwà wa numà nica pirÃpiná?” Ãimaca yái Cornelioca. Néese ángel Ãimaca irÃ: “Dios idéca yéemìaca yái pisutáanáca Ãicha, cayába nacái iicáca yái piyúudà anáca catúulécanéeyéi wenà iwica. 5 Siùcade pibà nùa wenà iwica Jope ìyacà lená néré namáidacaténá néese Simón áibaalà Ãipidenéeri Pedro. 6 Yái Pedroca ìyaca áiba asìali icapèe irìcu Ãipidenéeri Simón ichùnièrica pìrái Ãimamimi iwéndacaténá nÃa, idènièrica icapèewa manuÃri úni idùlepi. Yái Pedroca icà lidapiná pirÃwani cà inácaalà iwà wacutá pimà nica”, Ãimaca yái ángelca. 7 Idécanáami yà acawa yái ángel ità anÃirica yáapicha, yá Cornelio imáidaca pucháiba yà asu wenà iwicawa. Imáidaca nacái abéeri úwi Ãibaidéeri Cornelio irÃ, yèerica Dios icà aluÃniná manuÃsÃwata, Cornelio yáaliérica cayábaca Ãiwitáise imà nÃinápiná cayábéeri. 8 Cornelio icà lidaca nalÃni macáita yái ángel icà lidéericaté irÃ. Yá Cornelio ibà nùaca nÃa Jope ìyacà lená nérépiná. 9 Néese mapisáináami à niwa, cawà wanáta machacà nicaalÃté èeri, yá nà yaca mawiénita Jope ìyacà lená irÃ. Yáta hora nacái Pedro, ìyéerica Simón icapèe irìcu, yà acawa capìi ipùata sà abadéeri Ãinatalé, machacà nicaalÃté èeri. Pedro yà acawa néré isutácaténá yáawawa Dios Ãicha. 10 Máinà máapicani Ãná iwà wa iyáaca iyáacaléwa. Quéwa idècunità acá namà nica iyáapiná, Pedro iicáca yéenáiwanási nacáiri. 11 Yá iicáca capìraléeri cáli yà acùacawa, yá áiba wawà si iricùacawa chènunÃise cáli Ãinatalépiná, abéeri wawà si cà iri iyúwa manuÃri sábana idacùacanéeri ipùata báinúacanama yéenúlusi iyú. 12 Chái sábana irìcu nà yaca néeni macái cuwèesinái Ãiwitáaná, pìrái nacái, à apinái nacái, cuìpìranái nacái, macái Ãiwitáaná ìyéeyéica chái èeri irìcu. 13 Néese Pedro yéemìaca tà acáisi chènunÃise. Yá tà acáisi Ãimaca: “Pimichà awa, Pedro. Pinúa piyáawa nÃa”, Ãimaca. 14 Néese Pedro Ãimaca: “Cà mÃiri, NuÃwacali. Canácatáita nuyáa nÃái casaquèeyéica waicáca, profeta Moisés ichùulìacáináté wÃa judÃoca pinùmalìcuÃse ipÃchaná wayáaca nÃa”, Ãimaca yái Pedroca. 15 Néese tà acáisi Ãimaca irà à niwa: “Masacà acaalà Dios imà nica áiba wawà si, picá pÃima ìwali casacà acani”, Ãimaca yái tà acáisica. 16 Máisiba yà awirÃaté Pedro iicáca sábana nacáiri iricùacawa, yéemìa nacái tà acáisi. Néese sábana yèepùa imichà acawa chènuniré à niwa. 17 Pedro Ãináidacawa manuÃsÃwata iwà walìcuÃsewa cà inácaalà Ãimáaná yái yéenáiwanási nacáirica, máinÃcáiná cà ulenáca Ãichani. Idècunità acá Ãináidacawa ìwali, yá Cornelio yà asu wenà iwicanái nà anà aca capìi inùma néré. NèepunÃcawa nasutáca néemìawa alénácaalà Simón icapèe ìya. 18 Nà anà aca néré, yá namáidaca cachà ini nasutácaténá néemìawa asáisà ìyacaalà néeni áiba asìali Ãipidenéeri Simón, Ãipidenéeri nacái Pedro. 19 Idècunità acá Pedro Ãináidacawa mamáalà acata ìwali yái yéenáiwanási nacáirica, yá EspÃritu Santo Ãimaca irÃ: “Piicá, máisiba asìanáica nÃara icutá pÃa. 20 Pimichà awa, pìawa nà atalé pèepunÃináwa náapicha. Picá achúma pÃináidacawa piwà wawa, néese manuà pÃináidaca piwà wawa; nudéca nubà nùaca nÃa pìatalé”, Ãimaca yái EspÃritu Santoca. Iwà wacutácaté EspÃritu Santo ichà iniadaca Pedro iwà wa bà aluitécáiná profeta Moisés ichùulìacaté judÃonái cà mÃinápiná nèepunÃwa cà mÃiyéi judÃo yáapicha, Ãná EspÃritu Santo ichà iniadaca Pedro iwà wa. 21 Néese Pedro yà acawa nà atalé, yá Ãimaca nalÃ: ââNúaquéi picutéericuéca. ¿Cà inásicué piwà wa numà nica pirÃpiná? ââÃimaca yái Pedroca. 22 Náimaca irÃ: ââCornelio ibà nùaca wÃa, abéeri úwi Ãiwacaliná, ìyéerica machacà nÃiri iyú Dios iicá, yèeri nacái Dios icà aluÃniná. Macái judÃonái naicáca cáimiétaquéeri iyúni, yá nacái cáinináca naicácani. Dios yà asu ángel ichùulìacaté Cornelio ibà nùanápiná wenà iwica namáidacaténá pÃa, yéewacaténá pìacawa icapèe néré yéewanápiná Cornelio yéemìaca yái picà lidéeripináca irà âânáimaca. 23 Néese Pedro yeedáca yà ataléwa nÃa. Yá nayamáacawa néeni Pedro yáapicha abéeri catá. Mapisáita à niwa yá Pedro yà acawa náapicha. Abénaméeyéi Jope ìyacà lená mìnanái yeebáidéeyéica Jesús ità acái nà acawa náapicha. 24 Néese mapisáita à niwa nà anà aca Cesarea ìyacà lená néré, chái Cornelio icùacatáica nà anà aca. IpÃchawáiseté nà anà aca, yáté Cornelio imáidaca néré yéenánáiwa, yà acawéeyéiná nacáiwa cáininéeyéica Cornelio iicáca. 25 Pedro yà anà aca icapèe néré, yá Cornelio imusúacawa Ãipunita yeedácaténá yà ataléwani. Cornelio ibà lùacawa yùuluì ipùata iyúwa Pedro irà yà acaténá icà aluÃniná. 26 Quéwa Pedro imichà idacani. Yá Ãimaca irÃ: ââPimichà a pibà lùacawa. Asìalicata nacái núaquéi cà ide iyúwa pÃa ââÃimaca yái Pedroca. 27 Idècunità acá Pedro ità anÃca yáapicha, yá iwà lùacawa iicáca madécaná wenà iwica ìwacáidáyaquéeyéiwa néré, cà mÃiyéi judÃo. 28 Néese Pedro Ãimaca nalÃ: ââPÃalÃacuécawa judÃo Ãiwitáise cà mita ibatà a wà wacáidáyacacawa pÃapichacué, pÃacué cà mÃiyéica judÃo, ibatà a wawà lùanápinátawa picapèe irìculé, cà mitasa cayába cà i wamà ni. Quéwa Dios idéca yà alà aca núa cà mÃinápiná quirÃnama casacà aca nuicáca áibanái, cà mita nacái nuicá nÃa iyúwa canéeri iwèni Dios irÃpiná nÃa. 29 Iná namáidacaalÃté núa, yá nùanà aca néese aquialéta, cà mita báawa nuÃnáidacawa nuwà wawa ìwali. Iná siùcade nuwà wa núalÃacawa cà iná ìwalicaalÃcué pimáida núa ââÃimaca yái Pedroca. 30 Yá Cornelio Ãimaca irÃ: ââBáinúaca èerica néese siùcáade, chácatáicaté èeri cà ide iyúwa siùcade, nùyacaté chái nucapèe irìcuwa, imà aquéeri Ãichawa iyáacaléwa, isutéeri yáawawa Dios Ãicha táicalénama. Yáté áiba asìali mèlumèluÃri ibà le imà acaca yáawawa nuicácani. 31 Iimaca nulÃ: ‘Cornelio, Dios idéca yéemìaca yái pisutáanáca Ãicha. Cayábaca Dios iicáca yái piyúudà anáca catúulécanéeyéi wenà iwica. 32 Pibà nùa wenà iwica Jope ìyacà lená néré namáidacaténá néese áiba asìali Ãipidenéeri Simón, Ãipidenéeri nacái Pedro. Yái Pedro ìyaca áiba Simón icapèe irìcu, yáara ichùnièrica pìrái Ãimamimi iwéndacaténá nÃa, idènièrica icapèewa manuÃri úni idùlepi’, cà i Ãimaca nulÃ. 33 Iná nubà nùacaté nÃa ráunamáita nacutáca pÃa, yá pidéca pimà nica nulà cayábéeri pìanà acáiná. Siùcade macáita wà yaca chái Dios iicápiná, yá wawà waca wéemìaca macáita tà acáisi Wacuèriná Dios ichùulièrica picà lidáanápiná walÃni ââÃimaca yái Cornelioca. 34 Néeseté Pedro idà baca icà lidaca nalÃni. Yá Ãimaca nalÃ: ââSiùcade núalÃacawa báisÃiri iyú Dios cà mita iicá abéeri wenà iwica Ãiwitáaná iyúwa cayábéeri áibanái Ãicha, néese iicáca macái wenà iwica Ãiwitáaná abédanamata. 35 Néese, cayábaca Dios iicáca náiwitáise canánama, macái wenà iwica Ãiwitáaná yèeyéica icà aluÃniná, imà nÃiyéica nacái cayábéeri. 36 Dios idéca icà lidaca walà tà acáisi, wÃa Israel itaquénáinámica. Dios icà lidaca walà yái cayábéeri tà acáisica Ãiméerica Jesucristo imà acáanápiná wà yaca Dios yáapicha matuÃbanáiri iyú. Yái Jesucristo, yácata macái wenà iwicanái Iiwacali. 37 PÃalÃacuécawa cayába cà inácaalÃté ìya judÃonái yà asu cáli imanuÃca. Quéechatécáwa Juan el Bautista icà lidaca nalÃni iwà wacutáaná wenà iwicanái ibautizácawa, náasáidacaténá nawènúadacaté náiwitáisewa Dios irÃpiná. Néeseté Jesús idà bacaté yéewáidaca wenà iwica Galilea yà asu cáli Ãinata. 38 PÃalÃacué nacáiwa Dios ibà nùacaté EspÃritu Santo Jesús ìwali icùacaténá Jesús Ãiwitáise manuÃsÃwata, ichà iniadacaténáni nacái, yái Jesús Nazaret ìyacà lená néeséerica. PÃalÃacué nacáiwa Jesús yèepunÃcaté imà nica yà acawa cayábéeri wenà iwicanái irÃ, ichùnìacaté nacái macáita wenà iwica Satanás yùuwichà idéeyéica. Cà ité Jesús idé imà nica Dios yà acawéeridacáináni. 39 Wadéca waicáca macáita yái Jesús imà nÃiricaté Judea yà asu cáli Ãinata, Jerusalén ìyacà lená irìcu nacái. Néese natà tà acani cruz ìwali, cà ité nanúacani. 40 Néeseté máisiba èeri irìcu idécanáamité nanúacani, yá Dios icáucà idacani. Néese Dios ibà nùacaté Jesús imà acaca yáawawa waicácani, wáalÃacaténáwa cáucani. 41 Jesús cà mitaté imà aca yáawawa macái wenà iwica iicácani. Néeseté imà acaca yáawawa waicácani, wÃa Dios Ãináidéeyéicatéwa ìwali bà aluité imà acáanápináté iicáca cáucani, yái Jesúsca. Yá nacái wayáacaté wayáacaléwa yáapicha idécanáamité imichà acawa yéetácáisi Ãicha. 42 Néeseté Jesús ichùulìacaté wacà lidáanápiná israelitanái irÃni, yái tà acáisi Ãiméerica Dios idéca imà acaca Jesús icà lidáanápiná báawéeyéi iináwaná ìwali, cáuyéica, yéetéeyéimiwa nacái, yùuwichà idacaténá nÃawa cà iripináta nabáyawaná ìwalÃisewa, èeri imáalà acaalÃpináwa. 43 IpÃchawáiseté Jesús yà anà aca aléi èeri irìculé, yáté macáita profetanái nacà lidacaté iináwaná ìwali. Nacà lidacaté nacái Dios imà acáanápináté iwà wawa wenà iwicanái ibáyawaná Ãicha, Jesús yéetácáinátéwa nabáyawaná ìwalÃise, cawinácaalà wenà iwica yeebáidéeyéica Jesús ità acái ââÃimaca yái Pedroca. 44 Néeseté idècunità acá Pedro icà lidaca nalÃni, yá EspÃritu Santo iricùacawa nà wali icùacaténá náiwitáise macáita nÃái yéemièyéica Pedro icà lidáaná nalÃni, neebáidacáiná yái tà acáisica. 45 NÃái judÃo yeebáidéeyéica Jesús ità acái yà acawéeridéeyéica Pedro, náináidacawa manuÃsÃwata naicáidaca cà mÃiyéi judÃo irà Dios yà acáináté EspÃritu Santo cà mÃiyéi judÃo irà nacái. 46 JudÃonái yéemìaca nacái cà mÃiyéi judÃo ità anÃca áiba tà acáisi iyú, cà mÃiri èeri mìnanái ità acái, nà aca nacái Dios irà cayábéeri. 47 Néese Pedro Ãimaca: ââDios idéca ibà nùaca EspÃritu Santo nà wali yà acawéeridacaténá nÃái cà mÃiyéica judÃo cà ide iyúwaté ibà nùaná EspÃritu Santo wà wali, wÃa judÃoca. Wà acué wabautizáca nacái nÃa. Canáca yéewaná wamáisanìaca náicha nabautizáanáwa ââÃimaca yái Pedroca. 48 Yá Pedro ichùulìaca yáapichéeyéiwa ibautizáca nÃái cà mÃiyéica judÃo Jesucristo Ãipidená ìwali náasáidacaténá neebáidaca Jesús ità acái. Néese nÃái cà mÃiyéica judÃo nasutáca Pedro Ãicha iyamáanápináwa náapicha máisibáwanái èeri.
