San Lucas 6

1 Ayee pu ajta tiujuêurɨÌj aêájna É¨Ì xɨcájraêa mej jetzen ruseêupi. Aa pu auméêecaa jáêitaêa u víêiraêataêa É¨Ì Jesús. Majta meêɨÌn É¨Ì mej jamuan áêujujhuaêaneêe, aêɨÌɨ mú autéjhuii mej rúêijtzaanaxɨêɨn tiêitɨÌj atzi tɨ triigu jetze huijneájxɨ. MatɨÌêɨj mi raatémuatɨêɨsixɨ É¨Ì rumuájcaêa jetze. Majta autéjhuii mej ráacuaêani. 2 Majta aêɨÌɨme É¨Ì fariseos, seica mú á vejliêi aêutéêuucaêa. MatɨÌêɨj mi miyen tiraataêíhuaêuriêi aêɨÌjna É¨Ì Jesús. Miyen tɨjɨÌn: â¿Aêiné hui êeen jɨÌn piyen tíêimuarɨêe tiêitɨÌj tɨ nuêu caí rɨêɨrí tɨ ayén tiêitɨÌj úêuruuren aêájna xɨcájraêa mej jetzen puaêa ruseêupi? 3 Jesús pu ayén tihuaêutáêixaa tɨjɨÌn: â¿Ni secaí múêeen jaêanáj raêujíjve É¨Ì yuêuxari jetze aêij tɨ huarɨÌj aêɨÌjna É¨Ì David teecan tɨÌêɨj huataêíêicuatacaêa, majta É¨Ì mej jamuan áêujujhuaêaneêe? 4 Aêuu pu hui aêuteájrupi u teyujtaêa, É¨Ì tɨ jee chiêiraêan púêeen É¨Ì Dios. Ajta áêiyen, aêɨÌɨ pu ruêirájɨêɨpɨ É¨Ì pan mej Dios huatámuaɨêɨvejte. Tɨêɨj jí ráacua. Ajta aêɨÌmej tiuêumí É¨Ì mej jamuan áêujujhuaêaneêe. AêɨÌjna É¨Ì pan, aêɨÌɨ muêu racuaêaca aêɨÌɨme É¨Ì mej tíêivaɨreêe aêujna teyujtaêa. Capu hui tiêitɨÌj aêij huarɨÌj aêɨÌjna jemi É¨Ì David teecan. 5 Ajta ayén tɨjɨÌn: âAyee nu tejáêamuaêixaateêe inee, i nej neajta huáêa jetze airáane É¨Ì teɨte, ayée nu hui êeen jɨÌn antínmuaêaree neajta neêɨÌjna xɨcájraêan mej jetzen ruseêupi. âAyee pu tihuaêutáêixaa É¨Ì Jesús. 6 Ajtahuaêa, seɨÌj jetze É¨Ì xɨcáaraêan mej jetzen ruseêupi, aêúu pu aêuteájrupi u teyujtaêa. Aêuu pu tihuáêamuaêatejcaêa. Ajta seɨÌj aêúu pu unúêujveecaêa tɨ cɨyáaxaraêa É¨Ì rumuájcaêa jetze, rurɨêɨríintaêan pújmeêen. 7 Majta meêɨÌn É¨Ì fariseos, majta meêɨÌn É¨Ì mej tíêimuaêata É¨Ì yuêuxari jetze tɨ raêuyúêuxacaêa aêɨÌjna É¨Ì Moisés teecan, aêɨÌɨ mú rajeevecaêa tiêitɨÌj mej jɨÌmeêen jetzen teêujpuáêajteêen. Ayee mú tíêimuaêajca yee aisí tɨ puaêa caí seɨÌj tiúêuhuaateêen, aêíjna xɨcájraêa tej jetzen taseêupi. 8 MÉ¨Ì ajta Jesús, aêɨÌɨ pu rúêumuaêareerecaêa aêij mej tíêimuaêajca. Aj pu i ayén tiraataêixaa aêɨÌjna tɨ rumuájcaêa jetze cɨyáaxaraêa tɨjɨÌn: âÃjchesi. Mé huatéchaxɨ mé jáêitaêa. Aj pu i ájchee. Aa pu aêutéechaxɨ. 9 Tɨêɨj jí Jesús ayén tihuaêutáêixaa tɨjɨÌn: âAyee nu tejámuaataêíhuaêura tiêitɨÌj tɨ íêirɨêɨri aêíjna xɨcájraêa tej jetzen taseêupi. ¿Ni qui íêirɨêɨri tɨ jaêatɨ ayén ráaruuren É¨Ì tɨ íêixɨêepɨêɨn naêari É¨Ì tɨ aêij puaêa êeen? ¿Ni qui ajta íêirɨêɨri tɨ seɨÌj huiirájtuaa tɨ ij aêɨÌɨn caí huámɨêɨni naêari hui tɨ raajéêica? 10 Tɨêɨj jí Jesús huaêuseíirajraa aêɨÌmej É¨Ì mej áa eêenvéjmeêecaa. Aj pu i ayén tiraataêixaa aêɨÌjna tɨ cɨyáaxaraêa É¨Ì rumuájcaêa jetze tɨjɨÌn: âHuatátzeaara hui muaêa muájcaêa. Aj pu i raatátzeaaracaêa. JɨÌmeêen puêu ayén huarɨÌj, aj pu i huarúj. 11 Majta meêɨÌn É¨Ì fariseos, jéêecan mú huataníniuêucacucaêa meêɨÌjna jɨmeêe mej caí aêij tirájteu aêij mej yeêí jɨÌmeêen jetzen teêujpuáêajteêen. MatɨÌêɨj mi autéjhuii mej tiêitiúrixaateêen yee aêij mej yeêí ráaruuren meêɨÌjna É¨Ì Jesús. 12 Aêájnáêɨmua, Jesús pu áêume jɨrí tzajtaêa tɨÌêij huatéjniuuni É¨Ì Dios jemi. Huatáxaêii tɨ huatéeniu. 13 TɨÌêɨj tapuáêarijmeêeca, aêɨÌɨ pu huaêutajé aêɨÌmej É¨Ì mej jamuan áêujujhuaêaneêe. Tɨêɨj jí huaêavéêejajpuaxɨ aêachú cumu tamuáamuataêa japuan huaêapua mej aráêase. Ayee pu huaêutamuáêa tɨjɨÌn apóstoles, tɨ ayén huataújmuaêa tɨjɨÌn seɨÌj tɨ tiuêutaêaíjtiêire. Ayee mú huataújmuaêa aêɨÌɨme É¨Ì mej tiuêutaêaíjtiêire. 14 Aêii mú aêɨÌɨn púêeen É¨Ì tɨ huaêavéêejajpuaxɨ. Amuacaícan, aêɨÌj pu huatajé aêɨÌjna É¨Ì Simón, É¨Ì mej majta miyen raatamuáêa tɨjɨÌn Pedro. Aj pu ijtáêi aêɨÌjna huatajé É¨Ì Andrés. Juutzeájraêan pu púêeen aêɨÌjna É¨Ì Simón. Seica pu ajta huatajé. AêɨÌɨme mú aêɨÌɨn púêeen aêɨÌjna É¨Ì Jacobo, ajta aêɨÌjna É¨Ì Juan, ajta aêɨÌjna É¨Ì Felipe. AêɨÌj pu ajta huatajé aêɨÌjna É¨Ì Bartolomé, ajta aêɨÌjna É¨Ì Mateo, ajta aêɨÌjna É¨Ì Tomás, ajta aêɨÌjna É¨Ì Jacobo. AêɨÌɨ pu yaujraêan púêeen É¨Ì Alfeo. Jesús pu ajta aêɨÌjna huatajé É¨Ì Simón. AêɨÌmej pu jetze ajtémeêecan aêɨÌɨme É¨Ì mej miyen huaêatamuáêamua tɨjɨÌn É¨Ì mej raayɨÌêɨtɨ mej huanéêuseêen. 16 AêɨÌmej pu ajta huatajé aêɨÌjna É¨Ì Judás tɨ yaujraêan púêeen É¨Ì Jacobo, ajta aêɨÌjna É¨Ì Judás tɨ ayén teêentímuêutaca tɨjɨÌn Iscariotes. Aêii pu aêɨÌɨn púêeen tɨ tiuêutátui É¨Ì Jesús. AêɨÌmej puêu avéêejajpuaxɨ. 17 Tɨêɨj jí Jesús acájraa É¨Ì jɨrí japua, majta É¨Ì mej jamuan áêujujhuaêaneêe. Aêuu pu aêaráêa aêu tɨ aêupáêatza. Aêuu mú jeíhua ajteáxɨɨrecaêa É¨Ì teɨte, É¨Ì mej jamuan áêujujhuaêaneêe, majta seica. Jéihua mú majta ajteáxɨɨrecaêa É¨Ì mej aêuchéjme aêúu tɨ huatacáêa u Judea, majta meêɨÌn É¨Ì mej aêuun aêuchéjme u Jerusalén. AêɨÌɨ mú majta ajteáxɨɨrecaêa É¨Ì mej aêuun aêuchéjme aêujna la coosta, aêájna jáêahuaêa u Tiro, ajta aêájna jáêahuaêa u Sidón. 18 Ayee mú êeen jɨÌn mú eêiréêene mej mi ráanamua, tɨ ij aêɨÌɨn tihuáêuhuaateêen É¨Ì mej jɨÌn tiêicúcuiêijme. Majta meêɨÌn É¨Ì mej rajpuaíjtzicaêa aêɨÌjna jɨmeêe É¨Ì tiyáaruêuse tɨ huáêa tzajtaêa seijreêe, Jesús pu ajta tihuáêuhuaa. 19 Naíjmiêi matɨÌj menaêa meêuun aêutéêuucaêa, ayée mú tíêiteseêecaêa mej raêajtamuárɨêen aêɨÌjna jɨmeêe tɨ aêɨÌɨn jetze eêiraayeêi É¨Ì muárɨêeriêireêaraêan tɨ jɨÌn tihuáêuhuaateêen naíjmiêica. 20 Tɨêɨj jí huaêantaseíirajraa aêɨÌmej É¨Ì mej jamuan áêujujhuaêaneêe. Tɨêɨj jí Jesús ayén tihuaêutáêixaa tɨjɨÌn: âSetáêaj hui huataújtemuaêaveêen, múêeen mɨ sej caí aêij tíêijviicuaêi, aêiné múêejmi pu ari tiuêucɨÌêɨ tɨ Dios tejáêamuaêaijteêe sej si jamuan tiuêutaêaíjta tɨÌj naêa rusén jɨmeêe. 21 ‘Setáêaj hui huataújtemuaêaveêen, múêeen mɨ sej tɨejcu. Dios pu tejámuaatáêasin É¨Ì sej jɨÌn huateújvaɨreêen. ‘Setáêaj huataújtemuaêaveêen mɨ sej ruyein seêɨÌjna jɨmeêe tɨ aêij puaêa tíêiseijreêe íiyen chaanaca japua. Múêeen xu naêanaa xáêajuêun seêɨÌjna jɨmeêe tɨ Dios ari amuáêancuêuvajxɨ. 22 ‘Setáêaj hui huataújtemuaêaveêen tɨ puaêa seica teɨte mejamuájchaêɨɨreêe, naêari tɨ puaêa mejamuaatamuáriteêen, naêari tɨ puaêa mej aêij puaêa áêamuaruuren nusu tɨ puaêa metejáêamuaxajtziêira meêɨÌjna jɨmeêe sej náêastijreêe ineetzi, i nej neajta huáêa jetze airáane É¨Ì teɨte. 23 TɨÌêɨj tejaêuréêenen aêájna mej miyen aêij puaêa áêamuaruuren É¨Ì teɨte, setáêaj hui huataújtemuaêaveêen aêiné jeíhua pu huápɨêɨ tejáêamuacɨêɨti aêɨÌjna jɨmeêe tɨ aêuun tejéêemeêecan aêu tɨ Dios éêeseijreêe. Setáêaj tiuêutéeneêen seêɨÌjna jɨmeêe sej rutémuaêaveêe, aêiné huáêavaujsimuaêacɨêɨ, ayée mú hui cheêatá menaêa aêij puaêa huáêuruu aêɨÌmej É¨Ì mej tíêixaxaêataêa É¨Ì Dios jetze meêecan. 24 ‘Seajta múêeen, mɨ sej chíjteaani, setáêaj hui huataújxɨeemɨsteêen aêiné xuêuri raêancuréêa íiyen chaanaca japua É¨Ì tɨ rɨÌêɨ tejámuaatáêasin. 25 ‘Setáêaj huataújxɨeemɨsteêen, múêeen mɨ sej nain tíêijchaêɨɨ, aêiné capu hui tiêitɨÌj huateáturaasin múêejmi jemi tɨÌj naêa rusén jɨmeêe. ‘Setáêaj huataújxɨeemɨsteêen, múêeen mɨ sej naêana, chaêa senaêa, aêiné múêeen xu ruyeinixɨêɨn, seajta huataújxɨeemɨsteêesin. 26 ‘Setáêaj hui huataújxɨeemɨsteêen tɨ puaêa naímiêi miyen tejáêamuaêixaateêe yee xɨÌêepɨêɨn xu huarɨÌj, aêiné huáêavaujsimuaêacɨêɨ, ayée mú cheêatá menaêa tihuaêutáêixaa aêɨÌmej É¨Ì mej caí tzáahuatiêiraêa jɨmeêe tíêixaxaêataêa É¨Ì Dios jetze meêecan. 27 ‘Mɨ neajta inee, ayée nu tejáêamuaêixaateêe mɨ sej níêinamua: Setáêaj hui huáêuxeêeveêen seêɨÌmej É¨Ì mej amuájchaêɨɨreêe, setáêaj seajta rɨÌêɨ huáêuruuren seêɨÌmej É¨Ì mej aêij puaêa áêamuaruure. 28 ‘Setáêaj rɨÌêɨ tihuaêutáêan aêɨÌmej É¨Ì mej aêij puaêa tejáêamuaxa. Setáêaj hui seajta É¨Ì Dios jemi huáêa jɨÌmeêen huatéjniuuni aêɨÌmej É¨Ì mej aêij puaêa áêamuaruure. 29 ‘TÉ¨Ì puaêa jaêatɨ muêitéjveeni aêɨpée jetze, patáêaj hui pajta u jetze pújmeêen raatániɨjteêen tɨÌêij ajtahuaêa muêitéjveeni aêuun jetze. TÉ¨Ì puaêa jaêatɨ muáêachuira mɨ aêachamaara, patáêaj pajta mɨ asiicuêu raatapíjteêen. 30 ‘Patáêaj pajta tihuaêutáêan naíjmiêica aêachú mej hui puaêamé tiêitɨÌj muahuavii. Ajta tɨ puaêa jaêatɨ tiêitɨÌj ántɨni É¨Ì tɨ múêeetzi aêaa, capej hui rahuaviira caêanéeri jɨmeêe tɨ muaatátuiireêen. 31 ‘Patáêaj pajta hui piyen huáêuruuren É¨Ì seica aêij pej tíêijxeêeveêe mej miyen muáaruuren múêeetzi. 32 ‘Nicheêe seɨÌj tejámuaataêíhuaêu. TÉ¨Ì puaêa siyen huáêixeêeveêe senaêa aêɨÌmej É¨Ì mej amuáêixeêeveêe múêejmi, ¿aêiné hui tejamuáêamitɨejteêe aêɨÌjna jɨmeêe É¨Ì niuucari? ¿Ni qui tiêitɨÌj semuáêitɨn É¨Ì Dios jemi? Caxu xaa neêu tiêitɨÌj huamuáêitɨn aêiné aêɨÌɨme É¨Ì mej aêij puaêa rɨcɨ, aêɨÌɨ mú majta hui huáêixeêeveêe aêɨÌmej É¨Ì seica É¨Ì mej majta huáêixeêeveêe. 33 ‘Ajta, tɨ puaêa siyen rɨÌêɨ tihuaêatáêacareêen senaêa aêɨÌmej É¨Ì mej rɨÌêɨ tejaamuaatáêaca, ¿ni tzaa ayén tejamuáêamitɨejteêe sej seêɨÌjna jɨÌn tiêitɨÌj huamuáêitɨn É¨Ì Dios jemi? Ayee nu tejáêamuaêixaateêe yee caxu hui aêatzu tiêitɨÌj huamuáêitɨn aêiné ayée mú cheêatá menaêa rɨcɨ aêɨÌɨme É¨Ì mej aêij puaêa rɨcɨ. 34 ‘Ajta, tɨ puaêa hui siyen tihuaêutániɨÌjteêen tiêitɨÌj tɨ naêa seêɨÌjna jɨmeêe mej mi áêiyen amuaatátuiireêen, ¿ni ayén tejamuáêamitɨejteêe sej seêɨÌjna jɨÌn tiêitɨÌj huamuáêitɨn É¨Ì Dios jemi? Capu ayén téêeme. Caxu hui aêatzu tiêitɨÌj huamuáêitɨn aêiné aêɨÌɨme É¨Ì mej aêij puaêa rɨcɨ, aêɨÌɨ mú huaêutániɨÌjte É¨Ì seica, majta miyen rachúêeveêen mej mi áêiyen tíhuaêutátuiireêen nain É¨Ì mej caj tihuaêutániɨjte. 35 ‘Ayee xuêu huárɨni. Setáêaj hui huáêaxeêeveêe aêɨÌmej É¨Ì mej amuáêajchaêɨɨreêe. Setáêaj rɨÌêɨ tihuáêajchaêɨɨ. Setáêaj seajta tiêitɨÌj tɨ naêa huaêutániɨÌjteêen. Caxu huáêahuaviira caêanéeri jɨmeêe mej mi amuaatátuiireêen. Ayee nu tejáêamuaêixaateêe tɨ puaêa siyen huárɨni, jeíhua pu hui tejáêamuacɨêɨti. Seajta xu yaújmuaêameêen púêeeneêe xáêajuêun aêɨÌjna É¨Ì Dios É¨Ì ta japua tɨ éêeseijreêe, aêiné aêɨÌɨ pu rɨÌêɨ tihuáêajchaêɨɨ aêɨÌmej É¨Ì mej caí rɨÌêɨ tihuaêatáêaca, ajta aêɨÌmej É¨Ì mej aêij puaêa rɨcɨ. 36 ‘Setáêaj siyen huáêancuêuvajxɨêɨn, aêiné aêɨÌɨn É¨Ì tɨ áêamuaêiyaêupua, aêɨÌɨ pu hui ajta huáêancuêuvajxɨêɨsin. 37 ‘Caxu aêij tihuáêajeeve É¨Ì seica; tɨ ij caí Dios aêij tejáêamuajeeve múêejmi. Caxu seajta huáêaxɨjteêe É¨Ì seica, tɨ ij caí Dios amaêuxɨÌjteêen múêejmi. Setáêaj hui tihuaêutáêuuniêi É¨Ì seica. TÉ¨Ì puaêa siyen huárɨni, Dios pu ajta tejámuaatáêuuniêira. 38 ‘Setáêaj tíhuaêutapuaíjveêen É¨Ì seica. TÉ¨Ì puaêa siyen huárɨni, jeíhua pu ajta múêejmi tejámuaatapuaíjveêesin. Ayee pu téêeme tɨÌj jaêatɨ raêavéêejɨsteêen É¨Ì medida jetze. AêɨÌjna É¨Ì jaêatɨ, miêi pu rɨÌêɨ raêureêeruurén, ajta raatéruureajxɨêɨn tɨÌêij rɨÌêɨ huaújraêatza. Temuaêa pu naa tiraêavéêejɨsteêesin tɨ ij caí avéêevitzen. Aj pu i, amuaêancáraêatziêira É¨Ì Ã¡êamuasiicuêu jetze. Ayee pu áêamuaruuren aêiné aêachú sej hui caj tiuêutapuaíjveêe, ayée pu cheêatá naêa Dios pu amuaatapuaíjveêesin múêejmi. âAyee pu tihuaêutáêixaa aêɨÌjna É¨Ì Jesús. 39 Ajtahuaêa seɨÌj niuucari pu jɨÌn tihuáêuêitɨiiriêi. Ayen tɨjɨÌn: âAêiné tejamuáêamitɨejteêe múêejmi aêɨÌjna jɨÌmeêen É¨Ì tɨ arácun. ¿Ni rɨêɨrí tɨ aêɨÌɨn tɨ arácun ráêanviêitɨn É¨Ì juye jetze seɨÌj tɨ ajta arácun? Ayee nu tejáêamuaêixaateêe. Capu aêatzu rɨêɨrí, tɨ aêɨÌɨn ráêanviêitɨn, aêiné tɨ puaêa aêɨÌɨn ráêanviêitɨn, naímiêi mú hui atévatzɨjsin aêu tɨ eêetécun. 40 ‘Ajta ayée pu hui êeen aêɨÌjna jɨmeêe É¨Ì mej nee jamuan áêujujhuaêan. AêɨÌn É¨Ì jaêatɨ tɨ ayén tiúêujmuaêate capu ayén cheêatá naêa ruxeêeveêe tɨÌj aêɨÌɨn tɨ tíêijmuaêate, sino tɨÌêɨj ari raêantipuáêariteêen É¨Ì tɨ tiúêujmuaêate, aj pu hui xaa ayén éeneêe aêame tɨÌj aêɨÌjna É¨Ì tɨ tiraamuáêate. 41 ‘Pajta múêee, aêiné hui êeen jɨÌn piyen raseíj É¨Ì aêihuáaraêa aêɨÌjna tɨ cɨÌj caj teêuteájturaa É¨Ì Dios jemi. MÉ¨Ì pajta múêee, capej aseɨÌj É¨Ì pej hui jɨÌn jeíhua áêatura É¨Ì Dios jemi. 42 TÉ¨Ì puaêa peri jeíhua jɨÌn auteájturaa É¨Ì Dios jemi, ¿aêiné hui tíêirɨêɨri pej piyen tiraataêixaateêen peêɨÌjna É¨Ì aêihuáaraêa tɨ cɨÌj caj teêuteájturaa aêij tɨ tiêitɨÌj jɨÌn teêuteájturaa É¨Ì Dios jemi? Capu aêatzu aêij tíêirɨêɨri, aêiné capej hui aseɨÌj múêee aseɨÌj aêij pej tiêitɨÌj jɨÌn teêuteájturaa É¨Ì Dios jemi. ‘Múêee mɨ pej aêij puaêa tíêijrɨêɨre mé jéjreêe, pauj miêi seɨcɨé tiúêumuaêati, pajta nain jɨÌn tihuaêutáêixaateêen É¨Ì teɨte É¨Ì pej hui jɨÌn auteájturaa É¨Ì Dios jemi. Aj pu hui xaa ayén tiraavíjteêe É¨Ì pej piyen tiraataêixaateêen É¨Ì seɨÌj aêij tɨ tiêitɨÌj jɨÌn teêuteájturaa É¨Ì Dios jemi. 43 ‘Ayee puêu ajta êeen, tɨÌj É¨Ì cɨyej, nain tɨ tiêirɨÌêeen, rɨêéeneêen pu tíêitaaca. Ajta nain É¨Ì cɨyej tɨ caí tiêirɨÌêeen, capu ajta rɨêéeneêen tíêitaaca. 44 Ajta naíjmiêi É¨Ì cɨyej tɨ tíêitaaca, ayée mú hui tíêimuaêamua meêɨÌjna É¨Ì tɨ tíêitaaca, aêiné aêɨÌjna É¨Ì huaréj tacaêi, capu aêɨÌɨn ratacaêi É¨Ì cɨyej tɨ tétzicareêe sino aêij pu jetze meêecan É¨Ì rucɨyeêe. Ajta aêɨÌjna É¨Ì uuva tacaêi, capu ajta aêɨÌɨn ratacaêi É¨Ì jɨÌêɨtzijcaêixaêa jetze sino aêij pu ajta jetze meêecan É¨Ì rucɨyeêe. Ayee xu cheêatá senaêa seajta tíêijmuaêareeren jaêatɨ tɨ téviraêa púêeen tij rɨÌêɨ tíêitevij nusu caí seêɨÌjna jɨmeêe aêij tɨ rɨcɨ. 45 ‘AêɨÌjna É¨Ì jaêatɨ tɨ rɨÌêɨ tíêitevij, aêɨÌɨ pu hui rɨÌêɨ tíêixaxaêa, ajta aêɨÌjna tɨ rɨÌêɨ tíêixaxaêa, aêúu pu meêecan tzajtaêan aêu tɨ jeíhua yáêavaa tɨ xɨÌêepɨêɨn êeen. Ajta aêɨÌɨn tɨ aêij puaêa tíêitevij, aêɨÌɨ pu aêij puaêa tíêixaxaêa, ajta aêɨÌjna tɨ aêij puaêa tíêixaxaêa, aêúu pu hui meêecan tzajtaêan aêu tɨ jeíhua yáêavaa tɨ aêij puaêa êeen. Ayee nu tejáêamuaêixaateêe. Jaêatɨ tɨ naêa, aêɨÌɨ pu hui tíêixaxaêa aêɨÌjna jɨmeêe É¨Ì tɨ ráêavaa É¨Ì ru tzajtaêa. 46 ‘Seajta múêeen, mɨ sej hui caí siyen tíêiruure aêij nej tejáêamuaêixaateêe, aêiné êeen jɨÌn siyen tíêinejee tɨjɨÌn: “Nevástaraêa, nevástaraêa." 47 ‘Ayee nu hui tejámuaatáêixaateêesin aêiné êeen aêɨÌjna É¨Ì jaêatɨ tɨ neetzi jemi mú aêuvéêemej tɨ ij neetzi huanamua, ajta ayén tiúêuruuren aêij nej tiêixa. 48 Ayee pu hui êeen tɨÌj aêɨÌjna É¨Ì jaêatɨ tɨ chiêi ájtaahuacaêa. AêɨÌjna É¨Ì jaêatɨ, jéêecan pu ruêucáêijche téteêɨmua. Tɨêɨj jí ráêajtaahuacaêa É¨Ì jaxuêu É¨Ì tete japua. MatɨÌêɨj mi huatéviiyecaêa. Ajta huatámɨêɨyecaêa É¨Ì játeêana. Aj pu i jetzen ajtéêa É¨Ì játeêana É¨Ì chiêij. Ajta aêɨÌɨn É¨Ì chiêij, capu hui áêave aêiné temuaêa pu naa rɨÌêɨ tiráêajtaahuacaêa É¨Ì jaêatɨ. 49 ‘Mɨ ajta, aêɨÌjna É¨Ì jaêatɨ tɨ ayén tíêinenamua, tɨ puaêa caí ayén tiúêuruuren aêij nej tiêixa, ayée pu hui êeen tɨÌj É¨Ì seɨÌj tɨ ajta chiêij ájtaahuacaêa. Capu ruêucáêijche téteêɨmua aêɨÌjna É¨Ì jaêatɨ. MatɨÌêɨjtá mi huatéviiyecaêa. Ajta huatámɨêɨyecaêa É¨Ì játeêana. TɨÌêɨj jetzen ajtéêa, aj pu i ráêarɨe. Nain pu hui tejáêurɨe aêɨÌjna É¨Ì jaêatɨ.