San Lucas 1

1 MuêiitÉ¨Ì mú meri meêɨÌjna jɨÌn autéjhuii mej ráêusiɨɨmuaêan temuaêa naa tiêitɨÌj tɨ aêij huarɨÌj itejmi jemi, mej mi miyen titaatáêixaateêen aêij tɨ éeneêe jáêaraa. Aêii mú aêɨÌɨn púêeen É¨Ì mej rujɨÌêɨ jɨÌn raaseíj, aêii mú majta meêɨÌn púêeen É¨Ì mej tiuêutévaɨ mej huaêutáêixaateêen É¨Ì teɨte É¨Ì niuucari tɨ Dios jemi éêemeêecan. AêɨÌɨ mú majta meêuun aêutéêuucaêa tɨÌêɨj huataseíjre aêɨÌjna É¨Ì Jesús tɨÌj naêa yú tɨ eêiréêene. 3 AêɨÌɨ mú majta raateájtuaa itejmi jemi meêɨÌjna É¨Ì niuucari. MÉ¨Ì neajta inee, aêiné nuêuri áêatee nej niyen tíêinemuaêate temuaêa naa neêɨÌjna jɨmeêe, ayée pu tináêamitɨejteêecaêa ineetzi tɨ íêixɨêepɨêɨn nej timuaataêítiêi yuêuxari jetze naíjmiêi tɨÌj naêa tiêitɨÌj tɨ aêij huarɨÌj pej pi ráamuaêaree, múêee Teófilo, mɨ pej veêecán jɨÌn tiêitéjvee, pej pi piyen tiráamuaêaree tɨ ayén tiêayajna aêij mej meri timuaatáêixaa. 5 TɨÌêɨj aêɨÌɨn Heródes auj tiêitéveecaêa rey jɨmeêe tɨÌj naêa aêuun tɨ huatacáêa u Judea, áa pu jáêahuaêa eêechéjmeêe seɨÌj tɨ tíêivaɨreêe teyujtaêa. Ayee pu ántehuaacaêa tɨjɨÌn Zacarías. AêɨÌmej jetze pu ajtémeêecan Abiatar mej jetzen huanéj. Ajta aêɨÌɨn ɨÌraêaraêan, ayée pu ántehuaacaêa tɨjɨÌn Elizabét. Ajta, aêɨÌɨn, aêɨÌmej jetze pu ajtémeêecan Aaron mej jetzen huanéj. 6 RɨÌêɨ mú tíêiteteɨtestacaêa É¨Ì Dios jemi aêɨÌɨme É¨Ì mej huaêapua. Nain mú jɨÌn teêaraúraste É¨Ì tɨ tiuêutaêaíjtacaêa É¨Ì tavástaraêa, ajta É¨Ì tɨ jɨÌn tihuaêíjca. Capu tiêitɨÌj aêij huáêaturaateêecaêa. 7 MÉ¨Ì majta, camu seɨÌj tiyáujcaêa aêiné capu chéêe rɨêɨríistacaêa tɨ Elizabét tiyaúj áêaraêani, aêiné muêuri jeíhua váujsicɨraêicaa aêɨÌɨme É¨Ì mej huaêapua. 8 Ayee puêu jaêanáj tiráaruu aêɨÌjna tɨÌêɨj auj veêecán jɨÌn tíêivaɨreêecaêa É¨Ì Dios jemi aêɨÌjna É¨Ì Zacarías, tɨÌêɨj raacɨÌêɨ tɨ tiuêutévaɨreêen u teyujtaêa seica jamuan mej tiraatámuaɨêɨvejteêen É¨Ì Dios. 9 MatɨÌêɨj mi raêantíhuaêu meêɨÌjna É¨Ì Zacarías tɨ ij aêɨÌɨn uteárute u teyujtaêa tɨÌêij aêuun cuaaneêe huátaira É¨Ì tavástaraêa jemi aêij mej tíêijrɨêɨrejcaêa. 10 TɨÌêɨj ari tejaêuréêene aêatzaj mej puaêa ratáêiraca É¨Ì cuaaneêe, áa mú eêetiúêuucaêa É¨Ì teɨte á puaêacɨé, meténiuusimeêe É¨Ì Dios jemi. 11 Aj pu i seɨÌj huataseíjre É¨Ì Zacarías jemi tɨÌêɨj aêuun teyujtaêa unúêujveecaêa. Aêuu pu rɨêɨríintaêa pújmeêen aêutéveecaêa aêɨÌjna jetze mej japuan ratáêiraca É¨Ì cuaaneêe aêɨÌjna É¨Ì tevi tɨ huataseíjre É¨Ì Zacarías jemi. 12 TɨÌêɨj raaseíj, temuaêa pu tiuêutátziɨn aêɨÌjna É¨Ì Zacarías. Jéêecan pu rátziɨɨneêecaêa. 13 Ajta aêɨÌɨn tɨ huataseíjre, aêúu pu ta japua tíêivaɨreêecaêa É¨Ì tavástaraêa jemi. Aj puêi ayén tiraataêixaa tɨjɨÌn: âZacarías, capej tíêitziɨɨneêe. Dios pu ráanamuajriêi aêij pej tiuêutéjniuu É¨Ì jemin. Ayee pu hui téêeme íjii, mɨ sej naíjmiêi, aêɨÌjna É¨Ì Elizabét, aêɨÌɨ pu tiyaúj aêame múêeetzi jemi. Ayee pu nuêu ruxeêeveêe pej nuêu piyen tiraatámuaêati tɨjɨÌn Juan. 14 ‘Jéêecan rɨÌêɨ timuaatáêasin, pajta huatáêatemuaêaveêesin peêɨÌjna jɨmeêe É¨Ì paêarɨêɨ. Majta É¨Ì teɨte, jeíhua mú huataújtemuaêaveêesin meêɨÌjna jɨmeêe tɨÌêɨj huanúêihuan É¨Ì paêarɨêɨ, aêiné veêecán pu jɨÌn tiêitevée aêame É¨Ì tavástaraêa jemi. Chéêe nuêu caí nahuáj yeêe nusu tejuin. TɨÌêɨj hui huanúêihuan tɨ yú aucaêitÉ¨Ì aêame, aêɨÌɨn xɨéjniuêucareêaraêan É¨Ì Dios, aêɨÌɨ pu jetzen ruêutéêaa. 16 Ayee pu caêaníjraêa huaêutáêasin muêiicáca aêɨÌmej É¨Ì mej Israél jetze ajtémeêecan mej mi majtáhuaêa raataxɨÌêeveêen É¨Ì ruvástaraêa É¨Ì Dios É¨Ì mej mejmíêi mé rúurɨe. 17 ‘AêɨÌɨ pu hui amuacaí huaméêe aêame caí É¨Ì tavástaraêa. Ayee pu cheêatá naêa aêɨÌjna jetze pu araujcaêanée aêame É¨Ì xɨéjniuêucareêaraêan É¨Ì Dios tɨÌj aêɨÌɨn teêaraújcaêanejcaêa É¨Ì Elías aêɨÌjna tɨ ajmíêi tíêixaxaêataêa É¨Ì Dios jetze meêecan. Ajta ayée pu cheêatá naêa teêentiújmuaêaréere aêame tɨÌj teêentiújmuaêareerecaêa É¨Ì Elías. AêɨÌɨ pu rɨÌêɨ huáêaruuren aêɨÌmej É¨Ì mej huáêavaujsimuaêa púêeen É¨Ì tɨêɨríi mej mi majtáhuaêa huaêutaxɨÌêeveêen É¨Ì ruyaujmuaêa. Majta aêɨÌɨme É¨Ì mej caí huáêatzaahuateêe É¨Ì ruvaújsimuaêa, aêɨÌɨ pu rɨÌêɨ huáêaruuren mej mi miyen rɨÌêɨ mé titeumuámuaêaree muáêaraêani matɨÌj aêɨÌɨme É¨Ì mej rɨÌêɨ tíêiteteɨte. Ayee pu huárɨni tɨÌêij rɨÌêɨ huáêuruuren É¨Ì teɨte mej mi raêancuréêeviêitɨn É¨Ì tavástaraêa. âAyee puêu tiraataêixaa. 18 Aj pu i Zacarías ayén tiraataêíhuaêuriêi aêɨÌjna tɨ jemin huataseíjre tɨjɨÌn: âAêiné yeêí tíêirɨêɨri nej ráamuaêaree tɨ puaêa ayén tiêayajna nusu caí, aêiné nuêuri vástacɨraêi inee. Ajta, aêɨÌɨn tɨ nee jamuan, puêuri ajta ucarij. 19 Aj pu i aêɨÌɨn tɨ tíêivaɨreêe É¨Ì tavástaraêa jemi, ayée pu tiraataêixaa tɨjɨÌn: âAyee nu ántehuaa inee tɨjɨÌn Gabriel. Aêuu nu aêutéjvee Dios tɨ éêeseijreêe. AêɨÌɨ pu nejaêutaêítecaêa nej yetanén, nej ni timuáêixaateêen neêíjna jɨmeêe É¨Ì niuucari É¨Ì pej jɨÌn huatáêatemuaêaveêesin. 20 ‘TɨÌj íjii, É¨Ì pej caí téêantzaahua aêij nej timuaatáêixaa, capej chéêe ataniúuveêe puaêamé. Ni capu chéêe rɨêɨríista aêame pej tiuêutaxáj tɨ yú aucaêitÉ¨Ì aêame ajta naêa caí huanúêihuan É¨Ì paêarɨêɨ. Aj pu araúrastejsin aêij nej timuaatáêixaa. âAyee pu tiraataêixaa aêɨÌjna É¨Ì Gabriel. 21 Majta meêɨÌn É¨Ì teɨte, méjchuêeveêecaêa meêɨÌjna É¨Ì Zacarías aêatzaj tɨ huiráame u teyujtaêa. Ayee mú tíêiruêihuaêuracaêa aêiquí êeen jɨÌn ari áêatee tɨ mú anúêujvee. 22 Tɨêɨj jí xaa huirájraa. TɨÌêɨj huirájraa, capu chéêe rɨêɨríistacaêa tɨ tiuêutaxáj. Ayee puêu rumuájcaêa jɨÌn tihuáêaêixaateêecaêa aêiné capu chéêe rɨêɨríistacaêa tɨ huatániuni. AêɨÌj mú jɨÌn ráamuaêareeriêi tɨ tiêitɨÌj huataseíjre É¨Ì jemin u teyujtaêa. 23 TɨÌêɨj raêantipuáêajte tɨ raacɨÌêɨ tɨ tiuêutévaɨreêen u teyujtaêa, tɨêɨquí áêuraa É¨Ì ruche. 24 Tɨêɨj jí autájucatacaêa aêɨÌjna É¨Ì É¨Ìraêaraêan É¨Ì Elizabét. Aj pu i huateúravaatacaêa aêujna u ruche. Ayee pu áêatee tɨ caí huiráayeêicaa É¨Ì ruchiêitá aêachú cumu anxɨÌj máxcɨraêi jɨmeêe. 25 Ayee pu tíêimuaêajca tɨjɨÌn: âTavastaraêa pu hui ayén náaruu ineetzi. Puêuri ayén tiraêaránajchecaêa ayén náaruuren nej ni caí chéêe tíêiteviêiraêa É¨Ì teɨte jemi neêɨÌjna jɨmeêe nej caí tiyaúj náêaraêani. 26 TɨÌêɨjta tejauuméêeca arájsevi máxcɨraêi, Dios pu raataêítecaêa aêɨÌjna É¨Ì Gabriel tɨ u aêatanén aêujna Nazarét, chajtaêa tɨ jetzen ajtémeêecan aêúu tɨ huatacáêa Galilea. 27 Raataêítecaêa tɨ u aêatanén áa tɨ éêeche aêɨÌjna É¨Ì María É¨Ì tɨ ari tɨÌmuaêa huatévicheêesin aêɨÌjna jamuan É¨Ì José, aêɨÌj tɨ jetzen huanéj É¨Ì David teecan. Capu xɨ jaêatɨ jamuan huáhuii aêɨÌjna É¨Ì María. 28 Tɨêɨj jí aêuun aêuteájrupi aêu tɨ éêeche. Aj pu i aêɨÌɨn tɨ tíêivaɨreêe É¨Ì tavástaraêa jemi, ayée pu tiraatateújte tɨjɨÌn: âAjaêɨmɨÌ, María, mɨ pej Dios jemi teêancuréêasin. Tavástaraêa pu á jemi huatéjvee. 29 Jéêecan pu utéevatzɨ É¨Ì tzajtaêan tɨÌêɨj ayén tiraataêixaa. Jéihua pu tíêimuaêajca aêiquí huataújmuaêa É¨Ì niuucari tɨ raataxájtacaêa. 30 Tɨêɨj jí ayén tiraataêixaa aêɨÌjna É¨Ì jaêatɨ tɨjɨÌn: âCapej tíêitziɨɨneêe, María. Múêee pe rɨÌêɨ raatáêa É¨Ì Dios. 31 Múêee pe aêutájucata. Múêee pe tiyaúj puaêamé, teáatacan. Ayee pej raatámuaêati tɨjɨÌn Jesús. 32 Ajta, aêɨÌɨ pu veêecán jɨÌn tiêitevée aêame. Ayee mú hui majta raatamuáêamuateêe muáêajuêun tɨjɨÌn Yaujraêan É¨Ì Dios tɨ nain jɨÌn antiújmuaêaree. Ajta, Dios tɨ taêivástaraêa, aêɨÌɨ pu raatáêasin tɨ teêenteárute aêɨÌjna jɨmeêe tɨ David teecan jɨÌn tiêitéveecaêa. 33 Ajta aêɨÌɨn pu tíhuaêutaêaíjteêesin tɨÌj naêa rusén jɨmeêe aêɨÌmej jemi É¨Ì mej Jacobo jetze huanéj. Ajta capu jaêanáj íraêantipuáêari tɨ aêɨÌɨn tihuaíteêe aêame. âAyee puêu tiraataêixaa. 34 Tɨêɨj jí ayén tiraataêíhuaêuriêi aêɨÌjna É¨Ì María tɨjɨÌn: âAêiné tíêirɨêɨri tɨ ayén tejaêuréêenen aêiné canu jaêanáj teáataêa jamuan huáhuii. 35 Ajta aêɨÌɨn tɨ tíêivaɨreêe É¨Ì ta japua, ayée pu tiraataêixaa tɨjɨÌn: âAêɨÌn xɨéjniuêucareêaraêan É¨Ì Dios, aêɨÌɨ pu á jetze rávaɨjtzi. Ajta aêɨÌjna jɨmeêe tɨ muaacánajsin, aêɨÌj pu jɨÌn, aêɨÌjna É¨Ì paêarɨêɨ tɨ nuêihuan, tavástaraêa pu huateúraêateêesin. Ayee mú majta raatamuáêamuateêe muáêajuêun tɨjɨÌn Yaujraêan É¨Ì Dios. 36 ‘Ajta aêɨÌɨn aêihuáaraêa, aêɨÌjna É¨Ì Elizabét, aêɨÌɨ pu hui tiyaúj aêame tɨÌj ajta ari ucarij. Ayee pu tiuêutaxájtacaêa tɨjɨÌn yee tɨ caí chéêe rɨêɨrí tiyaúj áêaraêani. MÉ¨Ì ajta, puêuri áêatee arájsevi máxcɨraêi tɨ autájuca. 37 ‘Ayee puêu, aêiné nain pu tíêirɨêɨri É¨Ì Dios jemi. Capu méêe éêe tiêitɨÌj tɨ muárɨêeri É¨Ì jemin. 38 Tɨêɨj jí María ayée tiuêutaniú tɨjɨÌn: âNain nu jɨÌn tiraatévaɨreêesin É¨Ì nevástaraêa. Chéêe ayén tejaêuréêene aêij pej peri tinaatáêixaa. âAyee pu tiuêutaxájtacaêa aêɨÌjna É¨Ì María. Tɨêɨj jí áêuraa aêɨÌjna É¨Ì tɨ tíêivaɨreêe É¨Ì ta japua. 39 Aêájnáêɨmua, caêanacan pu áêume É¨Ì María jáêahuaêa chajtaêa jetze jɨrí tɨ eêevéêeca aêúu tɨ huatacáêa u Judea. 40 Tɨêɨj jí aêuun aêaráêa aêu tɨ éêeche aêɨÌjna É¨Ì Zacarías. TɨÌêɨj jí aêuteájrupi u chiêita, aj pu i raatateújte aêɨÌjna É¨Ì Elizabét. 41 Ajta aêɨÌɨn É¨Ì Elizabét, tɨÌêɨj ráanamuajriêi tɨ raatateújte É¨Ì María, tɨêɨquí huataújruureajxɨ É¨Ì paêarɨêɨ É¨Ì jucaatzeêen. Tɨêɨj jí aêɨÌɨn xɨéjniuêucareêaraêan É¨Ì Dios, jemin pu huateájturaa É¨Ì Elizabét jemi. 42 TɨÌêɨj ayén huarɨÌj, Elizabét pu aêujcaêanéecan jɨÌn raatáêixaa aêɨÌjna É¨Ì María. Ayen tɨjɨÌn: âDios pu rɨÌêɨ timuaatáêa múêeetzi mecaí É¨Ì seica É¨Ì êuuca. Ajta pu rɨÌêɨ tiraatáêa É¨Ì paêarɨêɨ tɨ arájca É¨Ì muáêajucaatzeêe. 43 ‘¿Aêiné tɨ i Dios ayén rɨÌêɨ tinaatáêa tɨ ayén mú aêuvéêemej neetzi jemi É¨Ì náànajraêan É¨Ì nevástaraêa? 44 JɨÌmeêen nuêu ráanamuajriêi pej naatateújte, aj pu i huataújruureajxɨ É¨Ì paêarɨêɨ tɨ arájca É¨Ì nejucáatzeêe. AêɨÌɨ pu huataújtemuaêave. 45 ‘RɨÌêɨ pu timuaatáêa aêiné múêee pe ráêatzaahuateêe tɨ ayén araúrasten aêij tɨ tavástaraêa timuaatáêixaa. âAyee pu tiraataêixaa aêɨÌjna É¨Ì Elizabét. 46 Ajta aêɨÌɨn É¨Ì María, ayée pu tiuêutaniú tɨjɨÌn: Jéêecan pu rɨÌêɨ tinaateájtuaa É¨Ì ne tzajtaêa É¨Ì nevástaraêa. 47 Ajta nexɨÌejniuêuca pu rutémuaêaveêe É¨Ì Dios jemi tɨ nuêirájtuaa aêiné aêɨÌɨ pu ramuaêareerecaêa É¨Ì nej caí aêij tíêijviicuaêi, inee i nej ravaɨreêe. Ijii tɨ yú aucaêitÉ¨Ì aêame, naíjmiêi É¨Ì mej teemua, ayée mú tiuêutaxájta neetzi jɨmeêe yee Dios pu rɨÌêɨ tinaatáêa. 49 Ayee mú tiêixáata muáêajuêu meêɨÌjna jɨmeêe tɨjɨÌn puêuri Dios jeíhua ayén tiêitɨÌj jɨÌn náaruu tɨ iêirɨÌêen aêɨÌjna jɨmeêe É¨Ì tɨ raayɨÌêɨtɨ É¨Ì rumuárɨêeriêireêaraêan jɨmeêe. Chéêe rɨÌêɨ méêe tejjuáêa áêaraêani É¨Ì tɨ jɨÌn ántehuaa. 50 AêɨÌɨ pu huáêacuêuve naíjmiêica É¨Ì teɨte aêachú mej caj puaêamé É¨Ì mej ráêaste. TɨÌj menaêa mej amuacaí huataseíjre, tɨ yú aucaêitÉ¨Ì aêame, aêɨÌɨ pu huáêancuêuvajxɨêɨsin. 51 Veêecán pu jɨÌn tiuêumuárɨej É¨Ì rumuárɨêeriêireêaraêan jɨmeêe. AêɨÌɨ pu huaêantimuáêitɨ aêɨÌmej É¨Ì mej áêujtzaahuateêe É¨Ì rutevij jɨmeêe. 52 Ajta aêɨÌɨme É¨Ì mej tíêaijta, aêɨÌɨ pu huáêariêiriêi É¨Ì mej jɨÌn títetatéêecaêa. MÉ¨Ì majta aêɨÌɨme É¨Ì mej caí aêij tíêijviicuaêi, aêɨÌɨ pu tihuaêanteárujte veêecán jɨmeêe. 53 Ajta aêɨÌɨme É¨Ì mej tɨejcucaêa, aêɨÌɨ pu rɨÌêɨ tihuaêutáêa tiêitɨÌj jɨmeêe tɨ rɨÌêen. Majta aêɨÌɨme É¨Ì mej chíjteaani púêeen, aêɨÌɨ pu huaêutaêítecaêa mej áêucɨɨne mecaí tiêitɨÌj anúêaêɨn. 54 AêɨÌɨ pu huaêutévaɨ aêɨÌmej É¨Ì mej Israél jetze éêemeêecan, aêɨÌɨme É¨Ì mej ravaɨreêe. AêɨÌɨ pu raêutámuaêareeriêi É¨Ì tɨ jɨÌn teêataújratziiriêi nuêu huáêancuêuvajxɨêɨn tɨÌj naêa rusén jɨmeêe aêɨÌmej É¨Ì mej Abraham jetze airáane. 55 Ayee pu tiujuêurɨÌj aêij tɨ ajmíêi tihuaêutáêixaa aêɨÌmej É¨Ì tavaújsimuaêa teecan. Ayee pu tiuêutaxájtacaêa aêɨÌjna É¨Ì María. 56 Ajta, aêɨÌɨn É¨Ì María, aêúu pu á aêuteájturaa aêachú cumu huaíca máxcɨraêi jamuan É¨Ì Elizabét. Tɨêɨj jí áêuraa É¨Ì ruche. 57 TɨÌêɨjta tejaêuréêene tɨ tiyaúj áêaraêani É¨Ì Elizabét, teáatacan pu tiyaúj jáêaraa. 58 Majta É¨Ì teɨte É¨Ì mej vejliêi antachéejmeêecaa, majta ihuáamuaêameêen É¨Ì paêarɨêɨ vaújsimuaêa, aêɨÌɨ mú curéêecɨjxɨ matɨÌêɨj ráamuaêareeriêi tɨ ráêancuêuvajxɨ É¨Ì tavástaraêa. Aj mú mi huataújtemuaêave É¨Ì jemin. 59 TɨÌêɨj tejauuméêeca aráhuaica xɨca jetze tɨ huanúêihuacaêa, aêɨÌɨ mú áêujuêun mej mi raêantisíjche É¨Ì naviiraêan É¨Ì paêarɨêɨ. Majta, ayée mú raatamuáêamuacujcaêa tɨÌj ántehuaacaêa É¨Ì táàtajraêan É¨Ì paêarɨêɨ. 60 Ajta aêɨÌɨn náànajraêan, ayée pu tihuaêutáêixaa tɨjɨÌn: âCapu ayén ántehuaa aêame tɨjɨÌn Zacarías, ayée puêu ántehuaa aêame tɨjɨÌn Juan. 61 MatɨÌêɨj mi miyen tiraataêixaa tɨjɨÌn: âAêiné tɨ i. Capu méêe jaêatɨ tɨ ayén ántehuaa tɨ ajtémeêecan múêejmi jemi. 62 MatɨÌêɨj mi rumuájcaêa jɨÌn raataêíhuaêuriêi É¨Ì táàtajraêan mej mi ráamuaêaree aêij tɨ yeêí tíêijxeêeveêe tɨ ayén ántehuaa áêaraêani. 63 Ajta aêɨÌɨn táàtajraêan, aêɨÌɨ pu tiêitɨÌj taabla huaêutáhuaviiriêi tɨ jetzen raêuyúêuxan aêij tɨ ántehuaa aêame. Aj pu i ayén tiraêutéyuêuxacaêa tɨjɨÌn: “Ayee pu ántehuaa tɨjɨÌn Juan.” Jéêecan mú naa rɨÌêɨ tiraêutaseíj É¨Ì teɨte. 64 JɨÌmeêen puêu ayén tiraêutéyuêuxacaêa, aj pu i huatárɨêɨristarecaêa tɨ tiuêutaxáj. TɨÌêɨj i aêutéjche tɨ huatéjniuuni É¨Ì Dios jemi; rɨÌêɨ pu tiraatáêaca. 65 TɨÌêɨj ayén tiujuêurɨÌj, jéêecan pu utéevatzɨ É¨Ì huáêa tzajtaêa aêɨÌmej É¨Ì mej á vejliêi antachéejmee. Ajta nainjapua aêuun tɨ jɨrí aêucaíjmee, Judea tɨ jetzen ajtémeêecan, jeíhua mú tíêiruêixaateêecaêa aêij tɨ tiêitÉ¨Ì huarɨÌj. 66 Jaêatɨ tɨ naêa tɨ ráamuaêareeriêi, ayée pu tíêihuaêucaêa tɨjɨÌn: â¿Tiêitaqui puêéeneêe aêame aêɨÌjna É¨Ì paêarɨêɨ? Ayee mú tíêihuaêucaêa, aêiné tavástaraêa pu ravaɨreêecaêa É¨Ì paêarɨêɨ. 67 Ajta aêɨÌɨn xɨéjniuêucareêaraêan É¨Ì Dios, Zacarías pu jemin huateájturaa, É¨Ì tɨ táàtajraêan púêeen É¨Ì paêarɨêɨ. Tɨêɨj jí ayén tiuêutaxájtacaêa É¨Ì Dios jetze meêecan. 68 Ayen tɨjɨÌn: Micheêe rɨÌêɨ tiraatáêan É¨Ì tavástaraêa, É¨Ì huáêa Dios aêɨÌɨme É¨Ì mej Israél jetze ajtémeêecan, aêɨÌjna jɨmeêe tɨ ari huataseíjre, ajta ari huaêirájtuaa É¨Ì ruteɨÌtestemuaêa. 69 AêɨÌɨ pu hui seɨÌj teêenteárute, seɨÌj tɨ huáêa jetze ajtémeêecan É¨Ì teɨtestemuaêameêen É¨Ì David teecan. AêɨÌɨ pu tuêirátuaasin itejmi É¨Ì rumuárɨêeriêireêaraêan jɨmeêe. 70 Ayee pu Dios ajmíêi teêataújratziiriêi. Ayee mú tiuêutaxájtacaêa aêɨÌɨme É¨Ì mej Dios jetze meêecan tíêixaxaêataêa, aêɨÌɨme É¨Ì tɨ Dios huateúraêate. 71 Ayee pu hui huarɨÌj tɨ ij tuêirájtuaani, mej mi caí taamuáêitɨn aêɨÌmej É¨Ì mej tájchaêɨɨreêe, naíjmiêi aêachú mej puaêamé É¨Ì mej caí taseíjracu. 72 Ayee pu ajta huarɨÌj tɨ ij huaêacuêuvée É¨Ì tavaújsimuaêa teecan, ajta tɨ ij raêutámuaêaree É¨Ì niuucari tɨ huaêutáêa tzáahuatiêiraêa jɨmeêe, tɨ méêe jauuêáêa É¨Ì tɨ jɨÌn tiêihuaúrijca. 73 Ayee pu teêataújratziiriêi tzáahuatiêiraêa jɨmeêe aêɨÌjna jemi É¨Ì tayáêupuacɨêɨ, aêɨÌjna É¨Ì Abraham teecan, tɨ ij tuêirájtuaani aêɨÌmej jemi É¨Ì mej tájchaêɨɨreêe, mej mi caí taêantipuáêajteêen, tej tij raatévaɨreêen tej caí tíêitziɨɨneêe, tej ti tiyen urarɨÌêeneêe táêaraêani É¨Ì tatzajtaêa, tetáêaj tiyen xɨÌêepɨêɨn rɨjcaa É¨Ì Dios jemi nain xɨcaj tzajtaêa, aêachú tej puaêa áêateeri. 76 Pajta múêee niyauj, ayée mú muaatámuaêatzi tɨjɨÌn TÉ¨Ì tíêixaxaêa aêɨÌjna jetze meêecan É¨Ì tɨ nain jɨÌn antiújmuaêaree. Aêiné múêee pe amuacaí huaméêe puaêamé caí É¨Ì tavástaraêa patáêaj rɨÌêɨ huáêuruuren É¨Ì teɨte. 77 Múêee pe tihuaêutáêixaateêesin aêɨÌmej É¨Ì teɨtestemuaêameêen É¨Ì tavástaraêa aêij tɨ aêɨÌɨn tihuaêirátuaasin, aêɨÌjna jɨmeêe tɨ tíhuaêutáêuuniêira É¨Ì mej jɨÌn auteájturaa É¨Ì Dios jemi. 78 Ayee pej rɨni aêiné jéêecan pu táêacuêuve É¨Ì taDioj. AmÉ¨Ì pu yé veêecánejsin íiyen chaanaca japua tɨÌêij táamuaare itejmi. Aêuu pu hui nain xɨcaj tzajtaêa tátzaveêe aêame tɨ ij huanéeriêicÉ¨Ì Ã¡êaraêani temuaêa naa aêɨÌmej jemi É¨Ì mej huachéjme tɨÌcaêamisteêe, aêɨÌmej jemi É¨Ì mej tíêitziɨɨneêe aêájna xɨcájraêa mej jetzen cuiêini, mej yee cumu tɨÌcaêamisteêe mú seijreêe. AêɨÌɨ pu ajta taatáêitɨira tej ti rɨÌêɨ tíêitechejca. Ayee pu tiuêutaxájtacaêa aêɨÌjna É¨Ì Zacarías. 80 Ajta aêɨÌɨn É¨Ì paêarɨêɨ, aêɨÌɨ pu huavéêese. Ajta ru tzajtaêa huateújcaêane. Aêuu pu éêechejcaêa aêu tɨ caí méêe éêe tiêitɨÌj ajta naêa caí huataseíjreêen jéjreêe aêɨÌmej jemi É¨Ì mej Israél jetze ajtémeêecan.