ROMANS 9

1 Christ binadzahgee da’aá¹ii ádishá¹ii, doo ÅéÅishchoo da, da’aá¹ii ádishá¹iigo Holy Spirit shijíí yuá¹e’ shiÅ nagolá¹i’, 2 Doo shiÅ gozhǫ́ǫ́ da, shijíí dázhǫ́ ná¹iih nt’éé. 3 BígonedzÄÄyúgo shik’ííyú, biÅ hat’í’íí, hasdakáh doleeÅhíí bighÄ Christ bits’ą́’dí’ shiÅ ch’ígódeeh ndi nzhÇ«Ç« doleeÅ ni’: 4 Ãí Israel hat’i’íí daanlįį; Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ bichÄgháshé daanlįįgo baa daagodest’ÄÄ, Åa’íí Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ bits’ą́’idindláádíí yiÅ daanlįį, Åa’íí Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ biÅ Åándaagost’ÄÄ, yegos’aaníí aÅdó’ baa daidez’ÄÄ, hagot’éégo da’okÄÄh doleeÅíí baa daadest’ÄÄ, Åa’íí Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ nÅt’éégo ágot’eehíí nohwíyéé doleeÅ daayiÅá¹iigo yaa daagodez’ÄÄ; 5 Israel hat’i’íí iÅk’idá’ ná¹ee n’íí, Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ hadaabidezá¹ilíí, bits’ą́’dí’ hadaaÅinolt’ÄÄ, áí bits’ą́’dí’ Christ gozlį́į́go ná¹ee silįį, áŠdawa yitis nlįį, Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ nlįį, dahazhį’ ba’ihégosį le. DoleeÅgo at’éé. 6 Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ Israel hat’i’íí yángon’ááníí doo edeÅniigo baa natsekees da. Israel holzéhi bits’ą́’dí’ hadaaÅinolt’aaníí Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ binadzahgee doo dawa da’aá¹ii Israel hat’i’ihíí daanlįį da: 7 Åa’íí Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ Abraham bits’ą́’dí’ hadaaÅinolt’aaníí doo dawa hadaihezá¹il da: áídá’ Abraham gáyiÅná¹iid, Niye’ Isaac bits’ą́’dí’ Åideshchiiníí zhą́ nichÄgháshé biÅdi’á¹ii doleeÅ. 8 Díínko áÅdishá¹ii, Abraham bits’ą́’dí’ hadaaÅinolt’aaníí doo áí zhą́ bighÄ Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ bichÄgháshé biÅ otag da: áídá’ Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ Abraham yángon’ááníí bik’ehgo hadaaÅinolt’aaníí, áí da’aá¹ii bichÄgháshé biÅ otag. 9 Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ gáá¹Ã­Ã­go Abraham yángon’ą́ą́, Kodí’ Åenágodzaago kú nánsdzaago ni’aa, Sarah, bizhaazhé ishkiin golį́į́ doleeÅ, á¹ii lę́k’e. 10 Doo áí zhą́ da; áídá’ Rebecca aÅdó’ ná¹ee, Isaac holzéhi, bits’ą́’dí’ daadihe’á¹a’i, yá hiltsÄÄ silįį, 11 (Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ dabíí bik’ehgo ná¹ee hadaayiá¹iiÅ, doo ánádaat’įįÅhíí bighÄ da, áík’ehgo Rebecca bichÄgháshé doo hwahá daagoleeh dadá’, Åa’íí doo hwahá nÅt’éégo dagohíí nchÇ«’go ánádaat’įįŠdadá’, Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ Isaac hayiÅtį́į́ bighanigolį́į́híí begolá¹e’ doleeÅgo,) 12 Rebecca biÅ nagosá¹i’, Dantsé nagháhihíí iké’yú naghaahíí binal’a’á nlįį doleeÅ. 13 Bek’e’eshchiiníí gáá¹Ã­Ã­go, Jacob shiÅ nzhÇ«Ç« ni’, áídá’ Esauhíí doo hasht’į́į́ da ni’. 14 Nt’é daan’á¹ii áídá’? Ya’ Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ doo dábik’ehyú át’éé da née? Dah, da’aá¹ii doo ágát’éé da. 15 Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ Moses gáyiÅá¹ii, Hadíí hádaasht’iiníí baa daach’oshba’ doleeÅ, Åa’íí hadíí hádaasht’iiníí baa tídaasht’ii doleeÅ, á¹ii. 16 Ãík’ehgo ná¹ee nt’é hát’ííníí dagohíí ná¹ee binawodíí doo bighÄ Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ habíÅtį́į́ da, ndi biÅgoch’oba’íí ch’í’á¹ah hileehíí bighÄ. 17 Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ biyati’íí biyi’ Pháraoh gáyiÅá¹ii, Shinawodíí ninkááyú hit’įį doleeÅhíí bighÄ, Åa’íí ni’gosdzáŠbiká’ dágoz’ÄÄ nt’éégo shizhi’ bígózį doleeÅhíí bighá nant’aago ániishÅaa, á¹ii. 18 Ãík’ehgo Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ dabíí hát’į́į́go Åa’ yaa ch’oba’, áídá’ Åa’ bijíí ntÅ‘izgo ádaile’. 19 GáshiÅná¹ii áídá’, Nt’é bighÄ Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ t’ah ná¹ee nchÇ«’go ánát’įįÅgo yik’izhį’ di’aah? Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ nt’é hát’ííníí doo hadíŠhago áyoléh át’éé da. 20 Dah, ná¹ee zhą́ Ålíni, hago’at’éégo Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ t’ÄÄzhį’ bich’į’ yánáÅltih? Ãbi’deszaahíí ábíílaahíí, Nt’é bighÄ gát’éégo áshiinlaa, yiÅá¹ii doleeÅ née? 21 Ná¹ee goshtÅ‘ish tús áile’íí goshtÅ‘ish daÅa’á sitÅégi yee tús ílínihíí áile’, Åa’íí da’áí bee tús doo ílį́į́ dahíí yee áile’, ya’ áí doo áile’go goz’ÄÄ da née? 22 Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ bihashke’íí Åa’íí binawodíí ch’í’á¹ah áile’ hat’į́į́go ná¹ee biÅ ch’ígódeeh doleeÅ n’íí yá daagoho’aaÅgo Åzaad godeyaa lę́k’eyúgohíí, nt’é daan’á¹ii áídá’? 23 Åa’íí dabíí bits’ą́’dí’ ízisgo ágot’eehíí ch’ída’izkaadíí ch’í’á¹ah áile’híí bighÄ hadíŠáí ízisgo ágot’eehíí dabíntsé yá iÅch’į’golaahíí yaa ch’oba’, 24 Néé da’áí daandlįį, nohwiká ádaaná¹iidíí, doo Jews daanliiníí yitahdí’ zhą́ da, ndi doo Jews daanlįį dahíí yitahdí’ aÅdó’. 25 Osee holzéhi binaltsoos biyi’ Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ gáá¹Ã­Ã­, Doo shichÄgháshé daanlįį da n’íí shichÄgháshé bildishá¹ii doleeÅ, Åa’íí, Doo shiÅ daanzhÇ«Ç« da n’íí shiÅ daanzhÇ«Ç« biÅdishá¹ii doleeÅ. 26 Åa’íí, ShichÄgháshé doo daanohÅįį da, yiÅá¹ii n’gee, da’áígee, Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ hiá¹aahíí bichÄgháshé daanlįį biÅdi’á¹ii doleeÅ, á¹ii. 27 Esaias aÅdó’ Israel hat’i’íí yaa yádaaÅti’go gáá¹Ã­Ã­ lę́k’e, Israel bits’ą́’dí’ hadaaÅinolt’aaníí túnteel bahyú sáíhíí k’ehgo Åą́ą́ ndi ayą́hágo zhą́ hasdádokah: 28 NohweBik’ehÅ dábik’ehyú ánát’įįÅgo binasdziidíí ÄÄŠáile’ doleeÅ, doo nt’ahgo da, áŠni’gosdzáŠbiká’ ná¹eehíí bándaagot’ááníí dáhahgo bándaagot’aahgo áile’, á¹ii ni’. 29 Esaias dabíntsédá’ gánádo’á¹iidgo, Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ ná¹ee doo náhóltagyú biNant’a’íí doo bichÄgháshé ayą́hágo nohwá ánáisįįd dayúgo, Sódomgee daagolííníí k’ehgo ádaant’ee doleeÅ ni’, Åa’íí Gomórrah alzaahíí k’ehgo ádaanohwi’deszaa doleeÅ ni’, ná¹iid. 30 Nt’é daan’á¹ii áídá’? Doo Jews daanlįį dahíí dábik’ehyú ádaat’ee doleeÅíí doo yiká ádáát’įįd da ndi Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ binadzahgee dábik’ehyú ádaat’ee daasilįį, bi’odlÄ’ daagolį́į́híí bighÄ. 31 Ãídá’ Israel hat’i’íí begoz’aaníí biláhyú dábik’ehyú ádaat’ee doleeÅíí yiká ádáát’įįd ndi áí begoz’aaníí yikísk’eh ádaat’eego ch’éh ádáát’įįd. 32 Nt’éshÄ’ bighÄ? Doo bi’odlđíí yee yiká ádáát’įįd dahíí bighÄ, áídá’ begoz’aaníí bikísk’eh ádaant’eeyúgo dábik’ehyú ádaant’ee doleeÅ daanzįgo ch’éh yiká ádáát’įįd. Ãí Christ doo daayodlÄÄ dahíí bighÄ tséé bighÄ nach’igeehíí daineztaÅhíí k’ehgo ye’ádaat’ee lę́k’e; 33 Bek’e’eshchiiníí biyi’ Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ gáá¹Ã­Ã­go, IsÄÄ, Sion gee tséé bighÄ nach’igeehíí, tséé ts’iztaÅgo nach’ikaadíí nnsh’aah: hadíŠbodlÄÄhíí doo hant’é yik’ee ídaayándzį doleeÅ, á¹ii.