MARK 4

1 Jesus túsikaaníí bahgee iÅch’ígó’aah nkenágodidzaa: áígee ná¹ee Åą́ą́go baa náÅÅsą́ą́, áík’ehgo tsina’eeÅíí yihiyaago dahnezdaa; áídá’ ná¹eehíí tábÄÄyú íÅa’adzaa lę́k’e. 2 Ãígee na’goá¹i’íí yee Åą́ą́go yiÅ ch’ígó’aah gáá¹Ã­Ã­go, 3 ÃdaayesóÅts’ÄÄ; k’edileehíí yiÅ ke’go k’edileeyú óyáá, 4 K’edileegee k’edilzíí Åa’ intín bahyú nanehezdee, áík’ehgo dlǫ́’ íÅa’adzaago ÄÄÅ nádaihezlaa. 5 Åa’ k’edilzíí tsétahyú nanehezdee, ákú Åeezh doo dázhǫ́ Åą́ą́yú da; Åeezh da’ayą́háhíí bighÄ dagoshch’į’ hadaazhjeed: 6 Ãídá’ ya’áí hanadáhgee dilid; bikeghad doo yúyahyú nel’ÄÄ dahíí bighÄ nádaahesgÄ. 7 Åa’ihíí hosh bitahyú nanehezdee, áík’ehgo hoshihíí igháÅÅsÄÄgo nadaistseedgo binest’Ä’ da’ádįh. 8 Åa’ k’edilzíí Åeezh nÅt’ééyú nanehezdee, áí zhą́ hadaazhjeedí’ nchaa daasilįįgo nest’áŠáyíílaa, Åa’ tádin, Åa’íí gostÄdin, Åa’íí daÅa’á gonenadín bitisyú ánálzaa. 9 HadíŠbijeyi’ golííníí íyésts’ÄÄ le’, á¹ii, Jesus. 10 Jesus dasahndi ná¹ee Åa’ t’ah biá¹aayú nadaazį’íí bitsiÅke’yu biÅgo nabídaadiÅkidgo gádaabiÅá¹ii, IÅch’ígót’aahgo na’goá¹i’íí bee nohwiÅ nadaagosíÅÅá¹i’íí nt’é ná¹iigo áná¹ii? 11 Ãík’ehgo gáyiÅá¹ii, Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ bilaÅtőáhgee begoz’aaníí doo bígózį da n’íí nohwíí bídaagonoÅsįįhgo nohwaa daagodest’ÄÄ: áídá’ doo néé zhiá¹Ã©Ã© daanlįį dahíí iÅch’ígót’aahgo na’goá¹i’íí zhą́ bee biÅ na’goá¹i’: 12 Ãík’ehgo dédaineőįį ndi doo daayo’įį da doleeÅ; dédaidits’ag ndi doo biŠídaagozį da doleeÅ; doo ágát’éé dayúgo binchÇ«’íí yits’ą́ t’ÄÄzhį’ nakáhgo binchÇ«’híí bighÄ baa nágodit’aah doleeÅ ni’. 13 Ya’ iÅch’ígót’aahgo nohwiÅ nagosisá¹i’ n’íí doo nohwiŠídaagozį da née? Ãídá’ hagot’éégo iÅch’ígót’aahgo nada’goá¹i’íí dawa nohwiŠídaagozį doleeÅ? á¹ii, Jesus. 14 K’edileehíí Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ biyati’ k’eidilee. 15 K’edilzíí intín bahyú nanehezdee n’íí áí ná¹ee yati’ biyi’ k’edolzaahíí ádaat’ee, áídá’ yati’ dédaidits’agdá’ Satan baa nyaago daabijíí yuá¹e’ yati’ k’edolzaa n’íí bits’ą́’ hayiné’. 16 Da’ágánánát’éégo tsétahyú nanehezdee n’íí yati’ daidits’ago dagoshch’į’ biÅ daagozhǫ́ǫ́go nádaidnné’hi; 17 Ãídá’ daabiyi’yú bikeghad doo yúyahyú nel’ÄÄ dago dá’aá¹ahzhį’ begodigháh; áídá’ yati’híí bighÄ nagontÅ‘ogíí bee, dagohíí ná¹ee daabich’oÅaahíí bighÄ biniigonÅt’ééhíí begowáhgee dagoshch’į’ t’ÄÄzhį’ nanánihidéh. 18 Hosh bitahyú nanehezdee n’íí yati’ daidits’ag, 19 Ãídá’ ni’gosdzáŠbiká’zhį’ nabi’dintÅ‘ogíí, hágoÅdzilgohíí k’izé’idiÅteehíí, Åa’íí dawahá biká hágot’iiníí bijíí biyi’ bitis silįįgo, hosh igháÅÅsą́ą́go yati’ k’edolzaa n’íí naistseed, áík’ehgo doo binest’Ä’ goleeh da. 20 Åeezh nÅt’ééyú nanehezdee n’íí yati’ daidits’ago nádaagodin’ÄÄ, áík’ehgo nest’áŠánádail’įįh, Åa’ tádin, Åa’íí gostÄdin, Åa’íí daÅa’á gonenadín bitisyú ánádail’įįh. 21 Jesus gánádaayiÅ’á¹ii, Ik’ah kÇ«’íí ch’otį́į́Ågo táts’aa biÅ hayaa nch’í’áah née? Kástíné yitőááhyú nch’í’áah née? Ik’ah kÇ«’íí biká’ dahnásiÅt’áhé biká’ dahch’i’aahgohi at’éé. 22 Dawahá nanl’į’ n’íí ch’í’á¹ah ádolá¹iiÅ; dawahá doo hit’įį da n’íí bígózįhgo ádolá¹iiÅ. 23 HadíŠbijeyi’ golííníí íyésts’ÄÄ 24 Da’dohts’agíí nÅt’éégo ídaayesóÅts’ÄÄ. DáhoÅÄÄgo kaa daasohné’ láÅshį n’íí k’ehgo da’ágáhoÅÄÄgo nohwaa nádo’né’; Åa’íí nohwíí daadohts’agíí dayúweh bitisyú ínágodáhgo nohwaa nádo’né’, biÅá¹ii. 25 DahadíŠíyésts’ÄÄgo ígoÅ‘aahíí, bigoyđíí itisgo baa nádo’né’; áídá’ dahadíŠdoo íyésts’ÄÄ dahíí ayą́hágo íyésts’ÄÄ n’íí ndi bits’ą́’ da’ílíí nádodleeÅ. 26 Jesus gáá¹Ã­Ã­, Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ bilaÅtőáhgee begoz’aaníí díí k’ehgo at’éé: Åa’ ná¹ee k’edilzíí yiÅ ke’go k’edilee; 27 Ãnágoldohgo tőé’gee iÅhoshdá’ t’ahbįgo nádidáhdá’ k’ednláá n’íí hadaazhjeedí’ ÅdaandésÄÄ, hagot’éégo shįhíí doo yígóÅsį da ndi. 28 Ni’ dabíí inest’Ä’ yiÅdíÅsé, bit’ÄÄ ntsé hadaajah, áígeehíí bilatáhé daagoleeh, áídí’ binest’Ä’ nÅt’éégo nt’į́. 29 NÅt’éégo nest’ÄÄgee dagoshch’į’ tÅ‘oh bená’itÅíshé bee higeesh nkegonigháh, da’nest’ÄÄgee ngonyááhíí bighÄ. 30 Jesus gánádi’á¹ii, Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ bilaÅtőáhgee begoz’aaníí hant’é biÅ Åíshhah ndleego baa nadaagohiilá¹i’? Nt’éshÄ’ iÅch’ígót’aahgo na’goá¹i’íí baa nadaagohiilá¹i’? 31 Ch’il mustard holzéhi biyigéhíí k’ehgo at’éé; áík’edilzeegee k’edilzíí dawa bitahgee bízhą́ aÅts’ísę́hihi at’éé: 32 Ãídá’ k’edolzaadá’ hadag noÅsééÅ, áídí’ ch’il dawa bitisgo at’éhi hileeh, bits’ádaaz’aahíí nchaa hileeh, áík’ehgo dlǫ́’ yúdahyú nada’iá¹iihíí bit’oh ádaagole’, bichagosh’ohyú. 33 IÅch’ígót’aahgo nada’goá¹i’íí ágádaat’eehíí Åą́ą́go Jesus Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ biyati’ bee biÅ nagosá¹i’ lę́k’e, biŠídaagozįhíí bik’ehgo. 34 Dá’iÅch’ígót’aahgo nada’goá¹i’íí zhą́ bee bich’į’ yaÅti’ lę́k’e: áídá’ dasahndi bitsiÅke’yu yiÅ nadaaháztÄÄyúgo, dawahá biÅ ch’í’á¹ah áyíílaa. 35 Da’áí bijįį o’i’ą́ą́yú Jesus bitsiÅke’yu gádaayiÅá¹ii, Noo’, hanaazhį’ nohwiÅ nada’do’éeÅ. 36 Ná¹ee baa náÅÅsą́ą́ n’íí nádihoÅséh daayiÅná¹iidá’, Jesus t’ah tsina’eeÅíí yiyi’ dahsdaago bitsiÅke’yu biÅ oda’iz’éél. Tsina’eeŠádaaÅts’ísę́hi aÅdó’ ba’ashhah dahi’eeÅ lę́k’e. 37 Nt’éégo yat’éégo deyolgo tsina’eeÅíí tú nádidáhíí beh nádilk’ooÅgo bee ha’dezbįh. 38 Ãídá’ tsina’eeÅi biyi’ iké’dí’ tsi’aaÅ biká’ Jesus iÅhosh: bitsiÅke’yu ch’ínádaabisidgo gádaabiÅá¹ii, IÅch’ígó’aahíí, goyéégo nohwich’į’ godegháhíí doo niÅ hago’at’éé da née? 39 Ãík’ehgo ch’ínádzidgo nyolhíí yich’į’ hadzii, áídí’ túsikaaníí gáyiÅá¹ii, Dákohégo, nkegohin’ą́ą́ le’. Ãík’ehgo oyólgo nkenágoheltÇ«’ lę́k’e. 40 Ãídí’ Jesus gádaabiÅá¹ii, Hant’é lą́ bighÄ ÅdaaÅdzid? Hant’é bighÄ doo Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ bada’ohÅíí da? 41 Ãík’ehgo bitsiÅke’yu dázhǫ́ tsídaadesyizgo gádaaÅiÅdi’á¹ii, Ná¹ee lą́ą́ daat’éhi díí, nyolhíí Åa’íí tú ndi da’áyiÅá¹iiyú ádaat’įį.