MATTHEW 6

1 Doo dá ná¹ee binadzahgee zhą́ ná¹ee bich’į’ nÅt’éégo ádaanoht’ee da, daazhógo dédaanohwiniőįįhíí bighÄ: ágádaaht’įįyúgo nohwiTaa yaaká’yú dahsdaahÅ bits’ą́’dí’ doo nt’é nohwich’į’ naho’á¹Ã­Ã­Å át’éé da. 2 Tédaat’iyéhíí dant’éhéta baa nné’ lę́k’eyúgo, doo nádįh higaaÅíí bésh dilwoshé yee aá¹iigo da, daanzhÇ«Ç« ádaadil’iiníí Jews ha’ánáÅséh nagozá¹il yuá¹e’ Åa’íí intínyú ná¹ee bada’oÅííhíí bighÄ Ã¡gádaat’įįhíí k’ehgo doo áÅt’įį da. Da’aá¹ii gánohwiÅdishá¹ii, IÅk’idá’ áí bich’į’ nahasá¹ili at’éé. 3 Ãídá’ tédaat’iyéhíí dant’éhéta baa nné’yúgo nigan dihe’nazhiá¹Ã©Ã© ánát’įįÅíí ne’eshganzhiá¹Ã©Ã©híí doo yígóÅsį da le’. 4 Dánant’į’ego baa nné’: áík’ehgo dánant’į’ego ánáda’ch’ol’įįŠndi yo’iiníí, niTaa, da’áŠná¹ee binadzahgee nich’į’ nado’oá¹iÅi at’éé. 5 OnkÄÄhgee doo daanzhÇ«Ç« ádaadil’įįhíí k’ehgo áÅt’éégo da: áí ha’ánázéh yuá¹e’ Åa’íí iÅk’ída’itingee nazįįgo da’okÄÄhgo biÅ daagozhǫ́ǫ́, ná¹ee daabineőį́į́go. Da’aá¹ii gádaanohwiÅdishá¹ii, IÅk’idá’ áí bich’į’ nahasá¹ili at’éé. 6 Ãídá’ ni, onkÄÄhyúgo, ntééh yuá¹e’ ha’áná¹Ã¡hgo, ídiÅ da’déntį́įhdá’ niTaa nagont’į’yú honkÄÄh; áŠdánant’į’ego ánáda’ch’ol’įįŠndi yo’iiníí, niTaa, da’áŠná¹ee binadzahgee nich’į’ nado’oá¹iÅi at’éé. 7 Da’ohkÄÄhgee be’ádaadohá¹iihíí doo dayúweh doo nt’é bighÄyú be’ádaadohá¹ii da, doo Jews daanlįį dahíí ádaat’eehíí k’ehgo: áí Åą́ą́go yádaasiilti’yúgo zhą́ Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ nohwidits’ag, daanzį. 8 Doo áík’ehgo ádaanoht’ee da: nohwiTaa hant’é bídaanohdįįhíí yígóÅsį, t’ah doo hwahá bíhóhkeed da. 9 Díí k’ehgo nkó da’ohkÄÄh: NohwiTaa yaaká’yú dahsíÅdaahíí, Nizhi’íí dilzįhgo bígózįh le’. 10 Nant’án Ålį́į́híí begodowáh. Hagot’éégo áná¹iiyú yaaká’yú benagowaahíí k’ehgo ni’gosdzáŠbiká’yú aÅdó’ begodolá¹Ã­Ã­Å. 11 Díí jįį daahiidÄÄ doleeÅíí nohwá ágonÅsį́. 12 Hadíí nchÇ«’go nohwich’į’ ádaaszaahíí bighÄ baa nágodent’ÄÄhíí k’ehgo néé aÅdó’ nchÇ«’go ádaasiidzaahíí bighÄ nohwaa nádaagodin’áah. 13 Nanohwída’dintaah yuá¹e’ onohwoá¹Ã­Ã­Å hela’, áídá’ nchÇ«’go at’ééhíí bits’ą́’zhį’ hanánohwihi’á¹Ã­Ã­Å: Dahazhį’ dawa bá nant’áá, Åa’íí ninawodíí itisyú át’éhi, Åa’íí ízisgo áÅt’éhi dahazhį’ bee síÅzįį doleeÅ. DoleeÅgo at’éé. 14 Ná¹ee binchÇ«’híí bighÄ baa nádaagodeso’ÄÄyúgo, nohwiTaa yaaká’yú dahsdaahÅ aÅdó’ nohwaa nágode’aahi at’éé: 15 Ãídá’ ná¹ee binchÇ«’híí bighÄ doo baa nádaagodeso’ÄÄ dayúgo, nohwiTaa aÅdó’ doo nohwaa nágode’aahi at’éé da. 16 Dáshiá¹Ã¡’ da’ohkÄÄh lę́k’eyúgo, daanzhÇ«Ç« ádaadil’íni doo k’ehgo adaanoht’ee da: áí dáshiá¹Ã¡’ da’okÄÄhgee ídaadaagoch’iyolba’go binii hago áÅdaayol’įįÅ, ná¹ee dáshiá¹Ã¡’ oshkÄÄhíí yídaagoÅsį le’, daanzigo. Da’aá¹ii gádaanohwiÅdishá¹ii, IÅk’idá’ áí bich’į’ nahasá¹ili at’éé. 17 Ãídá’ ni dáshiá¹Ã¡’ onkÄÄh lę́k’eyúgo, nitsizíl nnÅtÅag, ninii táÅgis; 18 Ãí bee ná¹ee dáshiá¹Ã¡’ onkÄÄhíí doo yídaagoÅsį da, niTaahíí zhą́ na’gont’į’ ndi yígóÅsį: áík’ehgo dánant’į’ego ánáda’ch’ol’įįŠndi yo’iiníí, niTaa, da’áŠná¹ee binadzahgee nich’į’ nado’oá¹iÅi at’éé. 19 Ni’gosdzáŠbiká’ dawahá nohwiÅ da’ilííníí doo nadaanohá¹Ã­Ã­ da, dánko góÅchoozhi nohwits’ą́’ da’iyÄÄ, beshihii nohwits’ą́’ dichíh, Åa’íí da’in’įįhíí nohwee dain’įįh: 20 Ãídá’ yaaká’yú zhą́ nada’nohá¹Ã­Ã­, akúyúgo zhą́ góÅchoozhi doo nohwits’ą́’ da’iyÄÄ da, béshihíí doo nohwits’ą́’ dichíh da, Åa’íí da’in’įįhíí doo nohwee daino’į́įh at’éé da: 21 Dahayú nohwiÅ ilíni siá¹ilyú, áí zhą́ baa natsídaahkees doo. 22 Koá¹Ã¡Ã¡’íí kots’í bikÇ«’i at’éé: áík’ehgo koá¹Ã¡Ã¡ nÅt’ééyúgo kots’í dahot’éhé bikÇ«’ golíni at’éé. 23 Ãídá’ koá¹Ã¡Ã¡ doo nÅt’éé dayúgohíí, kots’íhíí dahot’éhé diÅhiÅi at’éé. Koyi’ ná’dindíín n’íí kots’ą́’ diÅhiÅ silįįyúgo, áí dázhǫ́ diÅhiÅi at’éé. 24 Doo hadíŠbinant’a’ naki da, daÅa’á biÅ nchÇ«’dá’ Åa’ihíí biÅ nzhÇ«Ç« doleeÅi at’ééhíí bighÄ; dagohíí daÅa’á yotÄ‘dá’ Åa’ihíí yich’oÅaa doleeÅi at’éé. Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ hik’e hágóÅdzilíí dáÅa’ doo hagot’éégo bá na’ch’iziidi at’éé da. 25 Ãí bighÄ gádaanohwiÅdishá¹ii, Nohwi’ihi’á¹a’íí doo baa nohwiÅ daagoyéé da le’, hant’éshÄ’ hishÄÄ doleeÅ, daanohsįgo; dagohíí nohwits’í doo baa nohwiÅ daagoyéé da le’, hant’éshÄ’ ágoshdle’, daanohsįgo. Ya’ idáÅhíí ihi’á¹aahíí bitisgo ilįį gá, ya’ diyágé kots’íhíí bitisgo ilįį gá? 26 Dlǫ́’ yúdahyú nada’iá¹iihíí baa natsídaahkees: doo k’eda’dilee da, doo náda’igeesh da, doo hayú binon’iÅk’edaayihiá¹iiÅíí bá gowÄ goz’ÄÄ da; da’ágát’éé ndi nohwiTaa yaaká’yú dahsdaahÅ bá da’diiné’. Ya’ nohwíí áí bitisgo da’inohÅįį gá? 27 Nohwitahyú hadíŠdaahoÅá¹eezíí yaa natsékeesíí zhą́ bee ayą́hágo ndi ts’ídag ÅdiÅséhgo ádidle’ gá? 28 Hant’é bighÄ diyágé baa nohwiÅ daagoyéé? TÅ‘oh dénzhónéhíí baa natsídaahkees; doo nada’iziid da, doo da’itÅ‘ool da ndi nÅt’éégo daanoÅseeÅ: 29 Da’ágát’éé ndi Sólomon ízisgo at’éé lę́k’e ndi doo díí tÅ‘oh dénzhóné k’ehgo ík’e’isdlaa da, nohwiÅdishá¹ii. 30 TÅ‘oh díí jįį noÅseeÅíí, áídí’ iskÄÄ daadidlidíí ndi Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ nÅt’éégo bik’e’isÅaadá’ danilt’eego ya’ áí tÅ‘ohíí bitisgo Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ nohwik’e’isÅaa gá, nohwíí nohwi’odlÄ’ ádaayą́háhi? 31 Ãík’ehgo, Hant’é da’iidÄÄ shįhíí? dagohíí, Hant’é da’iidlÄÄ shįhíí? dagohíí, Hant’é ádaagohiidle’ shįhíí? doo daadohá¹iigo baa nohwiÅ daagoyéé da le’. 32 (Doo Jews daanlįį dahíí áí zhą́ itisgo hádaat’į́į́:) áídá’ áí dawa bídįh daanohÅįįhíí nohwiTaa yaaká’yú dahsdaahÅ yígóÅsį. 33 Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ bilaÅtőáhgee begoz’aaníí hik’e bits’ą́’dí’ nzhÇ«Ç«go ágot’eehíí ntsé biká hádaaht’įį; áík’ehgo díí dawahá aÅdó’ nohwíyéé doleeÅ. 34 Ãík’ehgo yiskÄÄgo hago ágot’eehíí doo baa nohwiÅ daagoyéé da le’: áí dabíí na’ídintÅ‘og ndi at’éé. DaÅa’á jįį nagontÅ‘ogíí da’áí zhą́ dábik’eh.