MATTHEW 24

1 Jesus da’ch’okÄÄh goz’ÄÄdí’ ch’ínyáádá’, bitsiÅke’yu baa hikai, gádaabiÅá¹iigo, Díí da’ch’okÄÄh goz’ÄÄgee kįh nagozá¹ilíí níÅőįį. 2 Jesus gádaabiÅá¹ii, Díí dawa daah’įį née? Da’aá¹iigo gánohwiÅdishá¹ii, díí tséé iÅká’ dahnagozá¹ilíí doo Åa’ iÅká’ dahnast’ą́ą́ da doleeÅ, dawa nanehiÅkaad doleeÅ. 3 Ãídí’ Jesus dziÅ Olives holzéhi biká’yú dahsdaago bitsiÅke’yu dasahndiyú baa hikaigo gádaabiÅá¹ii, NohwiÅ nagolá¹Ã­’ da’os’ah ágoá¹Ã©hi? NádÅdáhíí hik’e nnágodáhi biÅgo hant’é bee bígózį doleeÅ? 4 Jesus gánádaabiÅdi’á¹ii, Ãdaa daagonohdzÄÄ, ná¹ee Åa’ ch’a’onohoÅt’e’ hela’. 5 Ná¹ee Åą́ą́go shizhi’ yee daahikáh doleeÅ, Shíí Christ nshÅįį, daaá¹iigo; áí ná¹ee Åą́ą́go ch’a’odaayiÅkaad doleeÅ. 6 NagonÅkaadíí ba’ikodaanohsį, Åa’íí nagonÅkaadíí baa ch’iá¹ii daadohts’ag doleeÅ: áídá’ doo nohwijíí natsídaahiltÇ«’ da le’: díí dawa begolá¹e’hi at’éé, ndihíí t’ah doo hwahá nnágodáh da. 7 Ná¹ee iÅtah at’éégo hadaazt’i’íí iÅch’į’ nanágonÅkaad doleeÅ, Åa’íí ná¹ee daÅa’á binant’a’ daagolínihíí aÅdó’ iÅch’į’ nanágonÅkaad doleeÅ: da’adzaayú shiá¹Ã¡’ góyééhíí benagowaa doo, nadaagontÅ‘ogíí iÅtah at’ééhíí benadaagowaa doleeÅ, Åa’íí ni’ nagohi’naa doleeÅ. 8 Ãí koniidaagonÅt’ééhíí begodigháh doleeÅ. 9 Ãígee nohwiá¹Ã­’daach’idiÅá¹i’go odaanohwiniyood doleeÅ Åa’íí nadaanohwiÅtseed doleeÅ: Åa’íí shizhi’ daanohwich’ozhííhíí bighÄ ná¹ee iÅtah at’éégo hadaazt’i’íí dawa biÅ daanohchÇ«’ doleeÅ. 10 Ãígee ná¹ee Åą́ą́go t’ÄÄzhį’ ánáda’á¹e’ doo, Åaa nadaagolá¹i’ doo, Åa’íí iÅk’edaadi’á¹iih doo. 11 Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ binkááyú nada’iziidi ádaadil’íni hahikáh doleeÅ, áík’ehgo ná¹ee Åą́ą́go ch’a’odaayiÅkaad doleeÅ. 12 Doo bik’ehyú ágot’ee dahíí dázhǫ́ Åą́ą́go begoz’ÄÄhíí bighÄ ná¹ee Åą́ą́go biÅ‘ijóóníí édįįÅgo nádaanihik’as doleeÅ. 13 Ãídá’ dahadíŠdángont’i’zhį’ dahildǫ́híí hasdábi’dolteeÅ. 14 Yaaká’yú dahsdaahÅ bilaÅtőáhgee begoz’aaníí nÅt’éégo baa na’goá¹i’íí ni’ dágoz’ÄÄ nt’éégo be’ánágoldoh doleeÅ, ná¹ee iÅtah at’éégo hadaazt’i’íí dawa yidiits’į́h doleeÅhíí bighÄ; áí bikédí’go nnágodáh doleeÅ. 15 Ãík’ehgo goÅchÇ«Ç«hgo o’á¹Ã­’ihíí Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ binkááyú na’iziidi, Daniel holzéhi, yaa yaÅti’ n’íí, godiyįhgo goz’ÄÄgee sizįįgo daah’įįdá’, (dahadíŠáí yózhííhíí biŠígózį le’,) 16 Hadíí Judéa golzeeyú daagolííníí, dziÅ naz’aaníí yich’į’ okeeh doo: 17 DahadíŠkįh biká’yú dahsdaahíí nt’éhéta náidiiné’go gódah ch’ínádáh hela’: 18 Åa’íí dahadíŠk’edolzaahíí yiyi’ na’iziidíí t’ÄÄzhį’ bidyágé yaa nánódáh hela’. 19 Ãígee goldohíí daaltsaaníí Åa’íí isdzáné mé’ daabiÅbe’íí bá góyéé doleeÅ! 20 Haihíí biyi’ Åa’íí godilziníí bijįį ágóá¹Ã©h hela’, daadohá¹iigo da’ohkÄÄh. 21 Ãígee dantsé godeyaadí’ godezt’i’go díí jįįzhį’ goyéégo nagowaahíí áí ga’at’éhi doo hwahá be’ágoá¹e’ da, áí doo be’ágánágo’á¹Ã©h át’éé da. 22 Ãígee goldohíí doo dé’igodégo ánálzaa dayúgo, ná¹ee doo Åa’ hasdáwáh át’éé da: áídá’ ná¹ee bitahasdlaahíí bighÄ Ã¡Ã­gee goldohíí dé’igodégo ánádolá¹Ã­Ã­Å. 23 Ãígee ná¹ee Åa’, Daadeh’į́į́, Christ kú naghaa, dagohíí, nlahyú naghaa, nohwiÅá¹iiyúgo, doo daahohdlÄÄ da. 24 Christ ádaadil’iiníí, Åa’íí Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ binkááyú nada’iziidi ádaadil’iiníí hahikáh doleeÅ, áí godiyįhgo be’ígóziníí ch’í’á¹ah ádaile’ Åa’íí ízisgo áÅda’ol’įįh doleeÅ; yídaanel’ÄÄyúgo áí bee ná¹ee bitahasdlaahíí ndi ch’a’odaiÅkaad doleeÅ. 25 ÃdaayesóÅts’ÄÄ, iÅk’idá’ dabíntsé baa nohwiÅ nagosisá¹i’. 26 Christ da’igolį́į́yú naghaa, daanohwiÅch’iá¹iiyúgo; ákú dohkáh hela’: nagont’į’ goz’ÄÄ yuá¹e’ sidaa, daanohwiÅch’iá¹iiyúgo; áí doo daahohdlÄÄ da. 27 Ya’áí hanadáhdí’ ya’áí onadáhzhį’ hada’didla’íí k’ehgo shíí, ná¹ee k’ehgo Niyááhíí, nádishdaaÅ. 28 Dahayú its’í siné’yú ch’ishoogi íÅa’at’éé doleeÅ. 29 Goyéégo nagoyaahíí bikédí’go ya’áí diÅhiÅ doleeÅ, tőégona’áíhíí doo bee got’įį da doleeÅ, ts’iÅsÇ«Ç«sé yáádí’ nanihidéh doleeÅ, Åa’íí yáázhį’go inawodíí nagohi’naa doo: 30 Ãígee shíí, ná¹ee k’ehgo Niyááhíí, yaaká’yú beshígóziníí ch’í’á¹ah hileeh; áík’ehgo ni’gosdzáŠbiká’ ná¹ee iÅtah at’éégo hadaazt’i’íí doo biÅ daagozhǫ́ǫ́ dago daachag doleeÅ, shíí, ná¹ee k’ehgo Niyááhíí, yaak’os biyi’dí’ shinawodíí bee Åa’íí dázhǫ́ shits’ą́’idindláádgo náshdaaÅgo daashidoÅtseeÅ. 31 Ãídí’ shinadaal’a’á yaaká’dí’ ohish’aa doleeÅ, bésh dilwoshé ádaaá¹iigo bitahelááhíí dį́į́dí’, ni’gosdzáŠnel’ÄÄdí’ yáá nel’ÄÄzhį’ íÅa’ádaile’. 32 Ch’il fig holzéhi bits’ą́’dí’ nohwiÅ ch’ígót’aah; bits’ádaaz’aahíí dit’ódé daaleehdí’ bit’ÄÄ daagoleehyúgo, k’ad shį́į́ nágodleehgo bídaagonoÅsį. 33 Da’áík’ehgo áí be’ádaagoá¹e’íí goldohgo daah’įįdá’, k’ad náshdaaÅzhį’ aÅhánégo godziihgo bídaagonoÅsį doleeÅ. 34 Da’aá¹iigo gádaanohwiÅdishá¹ii, Díí daaÅinolt’įįÅíí doo nohwee ch’ígoá¹Ã¡h da, díí ádaanohwiÅdéá¹iidíí dawa begolzaago zhą́. 35 Yáá hik’e ni’gosdzáŠbiÅgo bech’ígoá¹Ã¡h doleeÅ, áídá’ shiyati’íí doo bech’ígowáh da doleeÅ. 36 Hadíí bijįį shįhíí, dagohíí da’kwíí bik’ehenkéézgo shįhíí ágoá¹e’íí ná¹ee doo Åa’ yígóÅsį da, Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ binal’a’á yaaká’yú daagolííníí ndi doo yídaagoÅsį da, shiTaa zhą́ yígóÅsį. 37 Noe t’ah golį́į́dá’ ágot’ee n’íí k’ehgo shíí, ná¹ee k’ehgo Niyááhíí, nánshdáhíí bijįį aÅdó’ ágágot’ee doleeÅ. 38 Tú’idezjoolíí dabíntségo ágot’ee lę́k’ehíí k’ehgo ágot’ee doleeÅ, da’ch’iyÄÄ ni’, da’ch’idlÄÄ ni’, nnádaach’iÅse’ ni’, Åa’íí Åaa daagoch’ihiá¹iiÅgo nnádaaze’ ni’, Noe tsina’eeÅíí yiyi’ oyaahíí bijįįzhį’, 39 Tú’idezjoolíí doo yídaagoÅsį’égo tú idezjoolgo dawa biÅ ogo’éél; shíí, ná¹ee k’ehgo Niyááhíí, nánshdáhgo aÅdó’ ágágot’ee doleeÅ. 40 Ãí bijįį ná¹ee naki k’edolzaayú na’aashyúgo, daÅa’á nádilteehdá’ Åa’íí da’akú sizįį doo. 41 Isdzáné naki da’ik’aayúgo, daÅa’á nádilteehdá’ Åa’íí da’akú sidaa doo. 42 Ãí bighÄ biká nádaadeht’į́įh; da’kwíí bik’ehenkéézgo shíí, nohweBik’ehÅhíí, nánshdáhíí doo bídaagonoÅsį da. 43 Díí bídaagonoÅsį, ná¹ee bigowÄ golííníí da’os’ah in’įįhíí hígháhgo yígóÅsįyúgo, yiká déz’įį doleeÅ ni’, áík’ehgo bigowÄ doo ch’ínódzį́į́s át’éé da. 44 Nohwíí aÅdó’ dahkodá’ iÅch’į’daanoht’ee: shíí, ná¹ee k’ehgo Niyááhíí, dahagee nánshdáh, doo ndaashoÅíí dagee. 45 Ãídá’ hadíŠna’iziidi begondlįįhíí góyáni, binant’a’ bigowÄhíí yebik’ehgo nbiÅtį́į́ n’íí, dahagee idáŠnana’á¹Ã­Ã­hgee idáŠnayiá¹iih. 46 Na’iziidíí binant’a’ ábiÅá¹iiyú át’į́į́go, binant’a’ nadzááyúgo, áŠbiyaa gozhǫ́ǫ́ doleeÅ. 47 Da’aá¹iigo gádaanohwiÅdishá¹ii, Nant’án nt’é bíyééhíí dawa yebik’ehgo na’iziidíí nbiÅtéeh doo. 48 Ãídá’ áí na’iziidi nchÇ«’ihíí, Shinant’a’ doo hwah nadáh da, ídiÅdi’á¹iiyúgo; 49 Isdzáné hik’e ná¹ee Åa’ nada’iziidíí nadainÅkaad nkegonyaago biÅ nágodizyisíí biÅgo da’iyÄÄ hik’e da’idlÄÄyúgo; 50 Ãí na’iziidi binant’a’ doo yiká déz’įį dagee, doo nyoÅíí dagee nadáhgo, 51 NbihiÅgeesh, áídí’ hadíí daanzhÇ«Ç« ádaagodil’ínihíí bich’į’zhiá¹Ã©Ã©go nilteeh: áígee daach’ichag Åa’íí kowoo Åídaach’idiÅk’ash doo.