LUKE 9

1 Jesus bitsiÅke’yu nakits’ádahíí daÅa’áyíílaago ch’iidn dawa bitisgo binawod daagolį́į́go yedaabik’ehgo, Åa’íí kah iÅtah at’ééhíí yaa nadaakaihíí nádaayilziihgo yaa daagodez’ÄÄ. 2 Ãígé’ Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ bilaÅtőáhgee begoz’aaníí yaa nadaagolá¹i’go, Åa’íí daanezgaihíí nádaayilziihgo odais’a’. 3 Ãígee gádaabiÅá¹ii, DesoÅkaiyú doo hat’íí daaÅné’go da, gish, izis bena’iltiníí, báÅ, dagohíí zhaali; doo íícho naki nadaaÅá¹ilgo da. 4 Dahayú gowÄgee ha’áÅkaigee, Åahyú nádesoÅkaizhį’ da’áígee nasóÅtÄÄ le’gá. 5 DahadÅ doo nádaanohwidiÅteeh dayúgo dahdoÅkáhgo nohwikee bÄÄ Åeezhíí baa daaÅhaaÅ, áí bee doo hádaanohwit’įį dahíí bígózįh doo. 6 Ãík’ehgo dahdikaigo daagotahyú yati’ baa gozhóni yaa nadaagolá¹i’, Åa’íí dahayú nakaiyú náda’ihilziih lę́’e. 7 Hérod nant’án Jesus ánát’įįÅíí dawa yaat’ínzįgo, hadÅshÄ’ ádaayiÅá¹ii, nzį lę́’e, Åa’, John daztsÄÄgé’ naadiidzaago áŠát’į́į́, daaá¹iihíí bighÄ; 8 Åa’ihíí, Elías n’íí nádzáá, daaá¹ii; Åa’ihíí, Doo áníiná’ Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ binkááyú na’iziidi n’íí naadiidzaahi at’į́į́, daaá¹ii. 9 Hérod gáná¹iid, Shí la’ John shik’ehgo bitsits’in nadaach’idnk’ii ni’; hadÅ lą́ą́hi áíná’, díŠdá baa idists’ag nt’éé? Ãík’ehgo Jesus yiÅtséh hát’į́į́ lę́’e. 10 Odais’a’ n’íí nákaigo hago ánádaat’įįŠn’íí Jesus yiÅ nadaagosá¹i’. Ãígé’ aá¹ahyú da’izlįįyú, kįh gozá¹il Bethsáida holzéhi ba’ashhahyú yiÅ okai lę́’e. 11 Ãíná’ ná¹ee yídaagoÅsįįdgo biké’ onaÅsą́ą́: áík’ehgo Jesus baa biÅ gozhǫ́ǫ́go Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ bilaÅtőáhgee begoz’aaníí yaa bich’į’ yaÅti’, Åa’íí hayíí nádaabi’dilziih hádaat’iiníí nádaayilzii lę́’e. 12 O’i’ą́ą́zhį’ godeyaayú nakits’ádahíí Jesus gádaayiÅá¹ii, Ai ná¹ee daÅa’at’ééhíí dahayú gotahyú nádaadnőáá, dahayú njeehíí nádaagodi’aahgo, Åa’íí dahat’íhíta daiyaaníí yiká daadéz’įįyú; kú da’izlįįyú nahétÄÄhíí bighÄ. 13 Ãíná’ Jesus gádaabiÅá¹ii, Nohwihíí bá da’doÅné’. Ãík’ehgo gádaaá¹ii, BáŠdijolé dá’ashdla’á zhą́ nadaahii’né’, Åóg dánakiyé biÅgo; díí ná¹eehíí dawa idáŠbá nadaahiilá¹iihyúgo zhą́ bá da’n’né’. 14 Ná¹ee daÅa’at’ééhíí ashdladn doo náhóltag dayú hilt’ee lę́’e. Jesus bitsiÅke’yu gáyiÅá¹ii, Ná¹ee daÅa’at’ééhíí ashdladingo iÅ‘anigo dinoÅbįh daabiÅdoÅá¹iih. 15 Ãgádaaná¹iidná’ ná¹ee dawa dinezbįh. 16 Ãígé’ Jesus báŠashdla’ihíí Åóg nakihíí biÅgo náidnné’go hadag déz’įįgo ya’ahénzįgo oskÄÄdná’ iÅk’ídaizdlaad, áígé’ bitsiÅke’yu yaa daizné’, ná¹ee yitada’iá¹iihgo. 17 Ãígee ná¹ee dawa da’iyÄÄgo náda’isdįįd lę́’e: áígé’ ch’ékaadíí táts’aa nakits’ádah bik’ehgo nádaach’ihezlaa. 18 Åah Jesus dasahn okÄÄh, bitsiÅke’yu zhą́ biÅ naháztÄÄgo; áígé’ Jesus bitsiÅke’yu nayídiÅkidgo gádaabiÅá¹ii, Ná¹ee hadŠát’į́į́ daashiÅá¹ii? 19 Ãík’ehgo gádaabiÅá¹ii, Åa’ John Baptize ágole’ n’íí daaniÅá¹ii: Åa’ihíí Elías at’į́į́; Åa’ihíí doo áníiná’ Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ binkááyú na’iziidi n’íí daztsÄÄgé’ naadiidzaahi at’į́į́ daaniÅá¹ii. 20 Jesus gánádo’á¹iid, Nohwihíí hadŠát’į́į́ daashiÅdoÅá¹ii? Peter gáá¹Ã­Ã­, Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ Ats’áltíni, Christ holzéhi, áÅt’įį. 21 BitsiÅke’yu nÅdzilgo yich’į’ hadziigo gáyiÅá¹ii, HadŠáí biÅ nadaagoÅá¹i’ hela’; 22 Shíí, ná¹ee k’ehgo Niyááhíí, doo aÅch’ídn shiniigodilá¹e’ da, Jews yánazíni, okÄÄh yedaabik’ehi bánadaant’aahi, Åa’íí begoz’aaníí ye’ik’eda’iÅchíhi doo hádaashit’įįdago shidizideená’ taagi jįį hileehgo naadishdáh. 23 Dawa yich’į’ hananádziigo gánádo’á¹iid, DahadÅ shiké’ dahdigháh hát’į́į́yúgo ídaayo’á¹ahná’ dajįį biigha bitsį’iÅna’áhi dahyidotįįhgo shiké’ dahdowáh. 24 DahadÅ bi’ihi’á¹a’ yaa biÅ goyééhÅ, áí bich’ą́’ da’izlį́į́ hileeh: áíná’ dahadŠídaayis’á¹ahgo shíí shighÄ bi’ihi’á¹a’ da’izlį́į́ silįį’Å, áŠihi’á¹aa doo ngonel’ÄÄ dahíí yee hiá¹aa doo. 25 Ni’gosdzáŠdágoz’ÄÄ nt’éégo ch’ist’įįná’ koyi’sizíni da’izlį́į́ silįįgo ch’a’och’ítÅizhyúgo, áí hat’íí bich’ą́’gé’ ch’it’įįh? 26 HadÅ shik’e ídaayándzįhíí Åa’íí shiyati’ yik’e ídaayándzįhíí, shíí, ná¹ee k’ehgo Niyááhíí, aÅdó’ nánshdáhgo bik’e ídaayánsdzį doo, shich’ą́’idindláádgo, shiTaa bich’ą́’idindláádíí Åa’íí binal’a’á yaaká’yú daagolííníí dilzini bich’ą́’idindláádíí bee shich’ą́’idindláádgo. 27 Shíí da’aá¹iigo nohwiÅ nadaagoshá¹i’, kúgee nadaaziiníí Åa’ dá doo da’itsaahíí dailįhé Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ nant’aago daayiÅtséh. 28 Díí áná¹iidíí dáshį tsebíískÄÄgo Peter, James, Åa’íí John biÅgo, Jesus yiÅ okai lę́’e, dziÅ n’ááyú okÄÄhyú. 29 Jesus okÄÄhná’ biniihíí Åahgo at’éégo silįį, bidiyágéhíí dázhǫ́ Åigaigo bik’ina’didlaad silįį. 30 Ãígee ná¹ee naki, Moses holzéhi Åa’íí Elías holzéhi Jesus yiÅ yádaaÅti’ silįį: 31 Ãí ná¹eehíí dázhǫ́ bich’ą́’idindláád silįį, áígé’ Jesus datsaah doleeÅíí yaa yádaaÅti’, Jerúsalemyú áá¹e’ihi. 32 Peter Åa’íí yiÅ nakaihíí dázhǫ́ biÅ daanzįį: ndi t’ah daadez’įįná’ Jesus bich’ą́’idindláádgo Åa’íí ná¹ee naki yiÅ nadaazį’íí daayiÅtsÄÄ. 33 Ãí ná¹ee nakihíí Jesus yich’ą́’zhį’go dahnasht’aazhná’ Peter Jesus yich’į’ hadziigo, SheBik’ehÅ, kú nkaihíí nohwá nÅt’éé: chagosh’oh taagi ádaagohiidle’; Åa’ ni ná, Åa’ihíí Moses bá, Åa’ihíí Elías bá, á¹ii lę́’e: dá doo natsekéesé da. 34 T’ah yaÅti’ná’ yaak’os biká’ dahiyaa lę́’e: biyaa nágoá¹ahgo tsídaadolyiz. 35 Ãí yaak’os biyi’gé’ yati’ yidests’ÄÄ, gáá¹Ã­Ã­go, Díínko shiYe’ shiÅ nzhóni: hódaayoÅts’ÄÄ. 36 Ãíhíí ÄÄÅ yaÅti’ná’ Jesus dasahn daayiÅtsÄÄ. BitsiÅke’yu díí ágodzaahíí nadainőįį’go doo hadÅ yiÅ nadaagosá¹i’ da. 37 Ãí iskÄÄ hik’e dziÅgé’ gódah nákaigo ná¹ee Åą́ą́go baa náÅÅsą́ą́ lę́’e. 38 Ãí ná¹eehíí Åa’ nádidilghaazhgo gáá¹Ã­Ã­, IÅch’ígó’aahi, nánoshkÄÄh, shiye’ shá níőįį; da’áí zhą́ shizhaazhéhi. 39 Åahgee spirit nchÇ«’i nabihiÅaa, áígee dilwosh; nádinigisgo bidayi’gé’ itáwosh haigháh nádleeh, áígé’ biniigonÅt’éégo doo bich’ą́’digháh da. 40 NitsiÅke’yu nádaahoshkÄÄh hadainihiyoodgo; ndi doo hago’at’éégo da. 41 Jesus gáá¹Ã­Ã­, Nohwi’odlÄ’ édaadįhgo dánohwíí zhą́ daanohwik’ehgo daaÅinoÅt’įįÅíí, dahónÅsahzhį’ nohwiÅ nahashtą́ą́, dahónÅsahzhį’ lÄÄ nohwidah ánsht’ee? Yushdé’, niye’ shich’į’ biÅ nÅ‘aash. 42 T’ah yich’į’ higaaÅná’ ch’iidn yaabiÅt’e’gé’ nádinigis lę́’e. Ãíná’ Jesus spirit nchÇ«’íí nÅdzilgo yich’į’ hadziigo haiÅyood, áík’ehgo ishkiiníí náyilziigo bitaa yaa náiÅÅtį́į́. 43 Daakowa Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ binawodíí baa kiÅ díyadaagot’ee lę́’e. Dawahá yaa ánát’įįÅíí baa kiÅ díyadaagot’eego Jesus bitsiÅke’yu gáyiÅá¹ii, 44 Díí yati’íí nÅt’éégo ídaasinóÅts’ÄÄgo nohwijíí yuá¹e be’ogohigháh le’: shíí, ná¹ee k’ehgo Niyááhíí, ná¹ee baa daashich’ide’aah. 45 Ãík’ehgo bitsiÅke’yu Jesus hat’íí á¹iigo aá¹Ã­Ã­híí doo biŠídaagozį da, doo yídaagoÅsį da doleeÅgo yaa ch’ananl’į’ lę́’e: áígé’ na’ódaadiÅkidzhį’ biÅ daagoyéé. 46 Jesus bitsiÅke’yu Åadaadit’áh nkegonyaa, Nohwitahyú hadÅ itisgo at’éhi? daaÅiÅdi’á¹iigo. 47 Jesus bitsiÅke’yu natsídaakeesíí yígoÅsįįdgo, chÄgháshé aÅch’ísę́Ähi náidnlÇ«Ç«zgo ba’ashhahgé’ yinesdaago, 48 BitsiÅke’yu gáyiÅá¹ii, DahadÅ shizhi’íí binkááyú díí chÄgháshéhíí náidnÅtįįyúgo shíí aÅdó’ náshidnÅtíni at’éé; dahadÅ náshidnÅtiiníí shides’a’Å aÅdó’ náidnÅtíni at’éé: dahadÅ nohwitahyú doo ilį́į́ dahíí ízisgo at’éé doleeÅ. 49 John gáá¹Ã­Ã­, SheBik’ehÅ, ná¹ee Åa’ nizhi’íí binkááyú ná¹ee biyi’gé’ ch’iidn hainiyoodgo daahiit’įįgo, Doo ágánt’įį da, daabiÅde’á¹iid; doo biÅ daagohiit’įį dahíí bighÄ. 50 Jesus John gáyiÅá¹ii, Doo ágádaabiÅdohá¹ii da: hadÅ doo nchÇ«’go nohwich’į’ na’iziid dahÅ biÅ daagohiit’íni at’éé. 51 Jesus yaaká’zhį’go nábidi’dilteehíí biká’ ngonyaago, Jerúsalemyú digháhgo biini’ Åayílaa, 52 Ãík’ehgo bádnyú bá iÅch’į’daagole’go binadaal’a’á odaiÅ‘a’: áí Samáritans bigotahyú híkai. 53 Ndi áígee daagolííníí Jesus doo hádaayit’įį da lę́’e, Jerúsalemyú deyáá daanzįhíí bighÄ. 54 Jesus bitsiÅke’yu John Åa’íí James biÅgo díí yídaagoÅsįįdgo gádaaá¹ii, NohweBik’ehÅ, ya’ yaaká’gé’ kÇ«’íí daahwíikeedgo díí ná¹eehíí daadndlid née, Elías adzaahíí k’ehgo? 55 Jesus bich’į’ adzaago nÅdzilgo bich’į’ hadziigo gádaabiÅá¹ii, Spirit nohwiyi’sizíni hago’at’ééhíí doo bídaagonoÅsį da. 56 Shíí, ná¹ee k’ehgo Niyááhíí, doo ná¹ee da’izlíí ishchiihíí bighÄ niyáá da, áíná’ hasdáhishá¹iiÅhíí bighÄ niyáá. Ãígé’ Åahyúgo gotahyú onanákai. 57 Itínyú ch’okaahyú ná¹ee Åa’ Jesus yich’į’ hadziigo gáá¹Ã­Ã­, Dahayú anadááÅyú niké’ anáshdaaÅ doo. 58 Jesus gábiÅá¹ii, Ba’ ndi bi’i’áŠdaagolį́į́, dlǫ́’ yúdahyú nada’iá¹iihíí bit’oh daagolį́į́; áíná’ shíí, ná¹ee k’ehgo Niyááhíí, doo hayú nshteehi at’éé da. 59 Jesus ná¹ee Åa’ihi gáyiÅá¹ii, Shiké’ dahná¹Ã¡h. Ãí ná¹eehíí gáá¹Ã­Ã­, ShiNant’a’, halÄÄ shitaa iÅtsé Åehishteehyú dóshÄ’. 60 Jesus áí ná¹eehíí gánáyiÅdo’á¹iid, Nanezna’íí dabíí ÅedaaÅii’á¹iiÅ le’: áíná’ nihíí Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ bilaÅtőáhgee begoz’aaníí baa nagólá¹i’go dahná¹Ã¡h. 61 Ná¹ee Åa’ihi gánádo’á¹iid, ShiNant’a’, niké’ dahdisháh doleeÅ; áíná’ iÅtsé shigowÄyú nádishdáhgo áígee naháztaaníí biÅ nanágoshá¹i’ hik’e. 62 Jesus gábiÅá¹ii, DahadÅ bengohildzísé aÅk’iná’ yiÅtsoodná’ t’ÄÄzhį’ nádést’įįŠBik’ehgo’ihi’á¹aÅ bilaÅtőáhgee daanliiníí itah hileehíí doo yik’eh sitįį da.