LUKE 17

1 Jesus bitsiÅke’yú gáyiÅná¹iid, Nakídintaahíí dábegolá¹e’ go’į́į́, áíná’ hadÅ na’íntaahíí bá góyéé doleeÅ. 2 Tséé be’ik’áhi nchaahi bik’osyú bídestÅ‘Ç«Ç«go túnteel beh hilt’e’go bá nzhÇ«Ç« doleeÅ ni’, díí doo ízisgo ádaat’ee dahíí daÅa’á nchÇ«’go at’į́į́go doo áile’ da doleeÅhíí bighÄ. 3 ÃdádaadesóÅt’įį: nik’isn nich’į’ nchÇ«’go at’į́į́yúgo bee bich’į’ yáÅÅti’; áík’ehgo, Shaa nágodin’áah, niÅá¹iiyúgo baa nágodin’áah. 4 DaÅa’á jįį gosts’idn nich’į’ nchÇ«’go ánádzaayúgo, gosts’idn nich’į’ ánádzaago, Shaa nágodin’áah, niÅá¹iiyúgo, baa nágodin’áah. 5 Jesus binadaal’a’á gádaabiÅá¹ii, Nohwi’odlđíí dayúweh nohwá bínáhodaaÅgo áÅÅsį. 6 Ãík’ehgo Jesus gádaabiÅá¹ii, Nohwi’odlÄ’ mústard biyígé ga’at’ééyúgo ndi, díí tsį sýcamine holzéhi gádaabiÅdoÅá¹ii, Dáni nikeghadgé’ hádÅÅts’Ç«Ç«dgo túnteel biyi’gee ík’endléé; áík’ehgo da’áná¹iiyú aá¹e’ doleeÅ. 7 Nohwitahyú Åa’ bána’iziidíí bá nagodzįįzyúgo, dagohíí magashi bá nanyoodyúgo, ya’ kíyaagé’ nádzáágo gáyiÅá¹iih née, Yushdé’, dák’ad Ådaahgo ináá? 8 Dah, áíná’ gáyiÅá¹iih, Shá á’íle’, áígé’ ík’e’idleego shich’į’ n’ííkáah, ÄÄÅ iyą́ą́gé’ ÄÄÅ ishdlÄÄyúgo; bikédé’go ináá Åa’íí ídlą́ą́. 9 Ya’ bana’iziidíí da’áyiÅá¹iiyú adzaahíí bighÄ, Ahíyi’ee, yiÅá¹ii née? Dah, nsį. 10 Nohwíí aÅdó’ da’ánohwiÅdi’á¹iihíí dawa ádaasolaayúgo gádaadoÅá¹iih, Nohwíí doo niÅ daandlįį dago ná nada’iidziid: hat’íí, ÃdaaÅe’, nohwiÅdi’á¹iihíí zhą́ ádaasiidlaa. 11 Jerúsalemyú higaaÅyú Jesus Samária Åa’íí Gálilee bigizhyú higaaÅ lę́’e. 12 Gotah yuá¹e’ oyáágo ná¹ee gonenan Åóód doo ínádįh dahi, léprosy holzéhi, yaa nakaihi baa hikai, áí da’aá¹ahyú nazįįgo, 13 Daadilwoshgo gádaaá¹ii, Jesus, Nant’án, nohwaa ch’onbáah. 14 Jesus áí ná¹eehíí yiÅtsÄÄgo gádaayiÅá¹ii, DaadoÅkáhgo okÄÄh yedaabik’ehi bich’į’ ch’í’á¹ah ádaadoÅdle’. Hikahná’ nÅt’éé nádaasdlįį lę́’e. 15 Ãí ná¹ee daÅa’á nábi’dilziihíí yígoÅsįįdgo t’ÄÄzhį’ Jesus yaa nadzáá, nádziihíí Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ ya’ahénzįgo dilwoshgo, 16 Jesus biyahzhį’ hayaa adzaa, Ahíyi’ee, yiÅá¹iigo: áŠSamáriagé’ gólínihi. 17 Ãígé’ Jesus gábiÅá¹ii, Gonenan nádaadziihná’ ngost’áíhíí hayú? 18 DadíŠzhą́ Åahgé’ ná¹eehihi t’ÄÄzhį’ nadzáá, Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ ya’ahénzįgo. 19 Nádndáhgo híá¹Ã¡Ã¡Å, ni’odlđíí nÅt’éégo ánániidlaa, yiÅá¹ii. 20 Phárisees daanlíni Jesus nayídaadiÅkidgo gádaayiÅá¹ii, Da’os’ah Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ nant’aa doleeÅíí kú bengowáh? Jesus gáá¹Ã­Ã­, Doo hwit’įįgo kú bengowáh da: 21 KúÅko díőįį! dagohíí, Nláhyú nláh! doo daach’iá¹ii da: Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ aÅk’iná’ nohwiyi’ yuá¹e’ nant’aa. 22 Jesus bitsiÅke’yu gáyiÅá¹ii, Shíí, ná¹ee k’ehgo Niyááhíí bijįį daÅa’á nách’oÅtséh hádó’ daanoÅsįįh doleeÅ, ndi doo ndaahoÅtséh át’éé da goldohíí dahagee biká’ ngowáh. 23 Nláhyú daadeőį́į́, dagohíí, Kú daadeőį́į́, daanohwiÅch’iá¹ii doo: áíná’ akú doÅkáh hela’, biké’ doÅkáh hela’. 24 Hada’didla’íí bee yáá dáÅázhiá¹Ã©Ã©gé’ Åahzhiá¹Ã©Ã©go bee got’įį nágodleeh; áík’ehgo shíí, ná¹ee k’ehgo Niyááhíí, ánsht’ee doleeÅ ch’í’á¹ah áshi’delzaahíí bijįį. 25 Dabí’iÅtsé Åą́ą́go shiniigodilá¹e’go daaÅinolt’įįÅíí doo hádaashit’įį da doleeÅ. 26 Noe t’ah golį́į́ná’ ágot’ee n’íí k’ehgo shíí, ná¹ee k’ehgo Niyááhíí, nánshdáhíí bijįį aÅdó’ ágágot’ee doleeÅ. 27 Ãíná’ Noe tsina’eeÅíí yiyi’ oyaazhį’ da’ch’iyÄÄ ni’, da’ch’idlÄÄ ni’, nnádaach’iÅse’ ni’, Åa’íí Åaa daagoch’ihiá¹iiÅgo nnádaaze’ ni’, áígé’ tú idezjoolgo ÄÄÅ tú biÅ daach’idesdzii’. 28 Lot t’ah golį́į́ná’ aÅdó’ da’ágágot’ee ni’; da’ch’iyÄÄ ni’, da’ch’idlÄÄ ni’, nada’ch’ihiÅá¹iih ni’, kaa nadaahi’á¹iih ni’, k’eda’ch’idilee ni’, Åa’íí gowÄ Ã¡daagoch’ile’ ni’; 29 Ãíná’ Lot Sódomgé’ ch’ínyááhíí bijįį kÇ«’ Åa’íí tséé ÅikÇ«’i, brimstone holzéhi, yaaká’gé’ náÅtą́ą́go ÄÄÅ daakową́ą́’. 30 Shíí, ná¹ee k’ehgo Niyááhíí, ch’í’á¹ah ádideshdle’híí bijįį aÅdó’ ágágot’ee doleeÅ. 31 Ãí bijįį hadÅ bikįh biká’yú dahsdaahÅ bikįh yuá¹e’ bíyééhíí siné’i, gódah yiká o’ánáodáh hela’: da’áík’ehgo aÅdó’ ná¹ee k’edolzaahíí yiyi’ naghaahÅ t’ÄÄzhį’ ánáo’á¹e’ hela’. 32 Lot bi’aadÅ bínádaaÅá¹iih. 33 DahadÅ bi’ihi’á¹a’ yaa biÅ goyééhÅ, áí bich’ą́’ da’izlį́į́ hileeh; áíná’ dahadŠádaayis’á¹ahgo bi’ihi’á¹a’ da’izlį́į́ silįį’Å ihi’á¹aa doo ngonel’ÄÄ dahíí yee hiá¹aa doo. 34 Shíí gánohwiÅdishá¹ii, Ãí bitőé’ ná¹ee naki dashteezhgo, daÅa’á nádilteehná’ Åa’íí da’akú sitįį doo. 35 Isdzáné naki Åísht’a da’ik’aayúgo, daÅa’á nádilteehná’ Åa’íí da’akú sidaa doo. 36 Ná¹ee naki k’edolzaayú na’aashyúgo, daÅa’á nádilteehná’ Åa’íí da’akú sizįį doo. 37 Hayú, nohweBik’ehÅ? daabiÅá¹ii. Jesus gádaabiÅá¹ii, Dahayú its’í siné’yú ch’ishoogi daÅa’at’éé doleeÅ.