ACTS 27

1 Italyú nohwiÅ dahdez’eelgo nagot’ÄÄná’ Paul, Åa’ ha’áshijeedíí biÅgo silááda daÅán gonenadín binant’a’, Július holzéhi, biá¹Ã¡daadéz’įį doleeÅgo baa ni’á¹il, áŠsilááda Augústus yánant’aahíí itah nlįį. 2 Tsina’eeÅíí Adramýttiumgé’ Asia bitábÄÄ zhiá¹Ã©Ã©yú k’ad des’éli bih hiikaigo nohwiÅ dahda’n’eel; Aristárkus, Macedónia biyi’ Thessalonícagé’ gólíni, biÅ dekai. 3 IskÄÄ hik’e Sídon golzeegee nohwiÅ nda’iz’eel; áígee Július Paul yaa ch’oba’go, Nit’eké bich’į’ ná¹Ã¡hgo nÅt’éégo ádaaniÅsį le’, biÅná¹iid. 4 Ãígé’ nohwiÅ dahnáda’n’eelná’ Cýprus bit’ahyú isht’agonch’iidyú nohwiÅ ch’ída’iz’eel, nohwich’į’go Åch’iidhíí bighÄ. 5 Cilícia Åa’íí Pamphýlia bit’ahyú túnteel biyi’ nohwiÅ ch’ída’iz’eel, áígé’ Lýcia biyi’ kįh gozá¹ilíí Mýra golzeezhį’ nohwiÅ nda’iz’eel. 6 Ãígee silááda gonenadín binant’a’ tsina’eeÅi Alexándriagé’ihi Italyú dez’éli yaa nyáágo, Beh hoÅkáh, nohwiÅná¹iid. 7 DátÄÄdégo nohwiÅ da’o’oÅgo doo aÅch’ídn nohweda’iskÄÄ da, nohwich’į’ nagontÅ‘ogo, ni’ tayi’ dahgoz’áni Cnidus golzéhi bit’ahzhį’ nohwiÅ ch’ída’iz’eel, Åch’iidhíí bighÄ doo dayúweh nohwiÅ da’o’oÅ bik’eh dago Salmóne bitis Crete bit’ahyú isht’agonch’iidyú nohwiÅ ch’ída’iz’eel; 8 Nohwich’į’ nagontÅ‘ogo tábÄÄ zhiá¹Ã©Ã© nohwiÅ da’o’oÅgo Fair Havens golzeezhį’ nohwiÅ nda’iz’eel, kįh gozá¹il Laséa golzeehíí bit’ahyú. 9 Nohwich’į’ nagontÅ‘ogíí bighÄ, Åa’íí daagodnÅsįgo dáshiá¹Ã¡’ da’ch’okÄÄhíí aÅk’iná’ bitis ch’ígóyááhíí bighÄ iÅ‘o’oÅíí bégódzid ni’, áík’ehgo Paul gádaabiÅá¹ii, 10 Shik’isyú, díí bígonsį, nohwiÅ da’o’oÅyú tsina’eeÅíí Åa’íí daayogheeÅíí bich’į’, nohwíí dó’ nohwich’į’ nadaagontÅ‘og doleeÅ. 11 Ãíná’ silááda gonenadín binant’a’Å, o’oÅíí yebik’ehÅ Åa’íí tsina’eeÅíí bíyéé gólííŠzhą́ óyésts’ÄÄ, áíná’ PaulÅ doo óyésts’ÄÄ da. 12 Tsina’eeÅíí nná’i’oÅgee doo nohwehai bik’eh dahíí bighÄ ch’ilÄÄgo gádaaá¹ii, NohwiÅ da’o’oÅ le’, dáhago’at’éégo Pheníceyú niikáh, áígee nohwehai doleeÅ, daanzįgo; Pheníce áí Crete biyi’ goz’ÄÄ, áígee tsina’eeÅíí nna’oÅ northwestzhį’go Åa’íí southwestzhį’go ch’ígót’i’. 13 Hayaagé’ tÄÄdégo Åch’iidná’, nohwá ííts’ííd daanzįgo, bésh ndaazíí tsina’eeÅíí bee dahastőǫ́ n’íí ihnádaiz’ÄÄná’ Crete bibÄhyú biÅ ch’ída’iz’eel. 14 Dét’įhék’e tsina’eeÅíí híÅch’į’cho biÅ hayaa, Euroclýdon holzéhi. 15 Nawode desch’iidhíí bighÄ tsina’eeÅíí doo híÅch’į’dáhzhį’ dahdi’eeÅ da, dabiini’yú dez’eel lę́’e. 16 Ni’ táyi’ dahgoz’áni aÅch’ísę́hi, Cláudia golzéhi, bit’ahyú isht’agonch’iidyú nohwiÅ ch’ída’iz’eelgo tsina’eeÅíí aÅch’ísę́híí da’ónanta tsina’eeÅíí nchaahíí bit’ahyú ndaiz’ÄÄ: 17 Ãígé’ tsina’eeÅíí nchaahíí biká’yú dahdaiz’ÄÄná’ bésh hishbizhíí nchaahíí tsina’eeÅíí bik’ídesdiz; goshtÅ‘ishcho yédaaldzidgo gowÄgolgai biká’ dastsoozíí nadaayinÅtsoozná’ Åch’iidíí zhą́ bee dez’eel. 18 Nawode nohwiÅ iÅch’ą́’ nách’ihíí bighÄ iskÄÄ hik’e tsina’eeÅíí yoghélihíí Åa’ yó’odaiskaad; 19 NakiskÄÄ hik’e tsina’eeÅíí benadziidi dabíí yó’odaiskaad. 20 Ch’ígona’áí Åa’íí ts’iÅsÇ«Ç«sé doo hwaa bee got’įį dago doo aÅch’ídeskÄÄ da, Åa’íí díyat’éégo nohwiÅ iÅch’ą́’ nách’ih, áík’ehgo doo hago’at’éégo hasdáhiikáh da lÄÄ daandzį ni’. 21 Dá doo da’iyáné Åzaad begodeyaaná’ Paul iÅá¹Ã­’gé’ hizįįgo gáá¹Ã­Ã­, Shik’isyú, shich’į’ ídaayesóÅts’ÄÄyúgo, Cretegé’ doo nohwiÅ dahda’n’eel dayúgo, doo díí k’ehgo nohwich’į’ nadaagontÅ‘og da doleeÅ ni’, Åa’íí doo hat’íí ch’a’oné’ da doleeÅ ni’. 22 Ãíná’ gádaanohwiÅdishá¹ii, Bidag ádaanoÅt’ee le’: doo Åa’ daaholtsaah at’éé da, tsina’eeÅíí zhą́ da’ízlį́į́ hileeh. 23 Tőé’ná’ Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ, bíyéé nshÅįįŠÅa’íí hoshkÄÄhÅ, binal’a’á yaaká’gé’hi shit’ahgé sizįįgo, 24 GáshiÅná¹iid, Paul, doo niini’ hÄh da le’; Caesar bidáhgee síÅzįį doleeÅ: Åa’íí biÅ niÅ da’o’oÅíí dawa daahiá¹aahgo Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ naa godin’ą́ą́. 25 Ãík’ehgo shik’isyú, bidag ádaanoÅt’ee le’: Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ hoshdlÄÄhíí bighÄ da’áshiÅá¹iihíí k’ehgo ágoá¹e’go bígonsį. 26 Ãíná’ ni’ táyi’ dahgoz’aaníí biká’gee yónohwi’dilkaad doleeÅ. 27 Dį́į́’ts’ádah iÅkaahíí bitőé’ túnteel Ãdria holzéhi biyi’gé’ tsina’eeÅíí biÅ iÅch’ą́’ nnáiÅá¹iiná’ tőé’ís’ahyú shį nada’iÅ‘eeÅíí ni’ bich’į’yú nohwiÅ da’n’eel daanzį lę́’e; 28 Ãík’ehgo hayaa tú yída’nes’ÄÄdgo nadin iÅk’ích’idesá¹iih, k’a’áhosah lą́go yídaagoÅsįįd: yuá¹Ã¡Ã¡syú tú yínáda’nes’ÄÄdgo k’adíí ashdla’ádah iÅk’ích’idesá¹iih k’a’áhosah. 29 Dánko tséé biká’ hi’eeÅhíí bighÄ biÅ daagoyé’égo bésh ndaazíí tsina’eeÅíí bedahastőóníí dį́į́’i nkedezá¹il, tsina’eeÅíí biké’Åá¹Ã¡Ã¡ yúyaa, áíná’ jįį góleeh, daaá¹iigo da’okÄÄh. 30 NadaaÅ‘eeÅíí tsina’eeÅíí biyi’gé’ hahiikeeh daanzįgo, tsina’eeÅíí aÅch’ísę́híí téh daayihezá¹il, bésh ndaazíí tsina’eeÅíí bádngé’ nkedaayiá¹Ã­Ã­Å ádaagodil’įįgo, 31 Paul silááda Åa’íí silááda gonenadín binant’a’íí gáyiÅá¹ii, Díí ná¹eehíí dá tsina’eeÅíí biyi’ naháztÄÄyúgo zhą́ daahoÅá¹aa. 32 Ãík’ehgo silááda tsina’eeÅíí aÅch’ísę́híí bedahdaahestÅ‘ooníí daayiheshgizhgo biÅ odaagohez’eel. 33 K’ad haiÅkaahyú Paul nádaayokÄÄhgo gádaayiÅá¹ii, Da’oÅsÄÄgo nzhÇ«Ç«, nda’oÅíígo dáshiá¹Ã¡’ dį́į́’ts’ádahyú nohwíyoÅkaaÅ. 34 Ãík’ehgo nádaanohwoshkÄÄh, da’oÅsÄÄ, áí bee daanoÅdzilgo; nohwitsizíl daÅa’á ndi doo nohwich’ą́’ ch’a’odeeÅ da. 35 Díí yee áná¹iidná’ báŠnáidnné’go dawa biá¹Ã¡Ã¡Å Bik’ehgo’ihi’á¹aŠáshÇ«Ç«d yiÅá¹iigo oskÄÄdná’ iÅk’íyíÅdláádgo yiyÄÄ nágodiidzaa. 36 Ãík’ehgo ná¹ee Åa’ihíí yidag ádaat’eego dabíí aÅdó’ da’iyą́ą́. 37 Daanohwighago naki gonenadín iká’yú gosts’idin gostáŠhiilt’ee, tsina’eeÅíí biyi’. 38 Náda’isdįįdzhį’ da’iyą́ą́ná’ tÅ‘oh nagháí téh daayeskaadgo tsina’eeÅíí dá’aÅdzólé silįį. 39 Got’įį gozlįįná’ ni’híí doo yídaagoÅsį da: ndi tú ónáhíką́ą́go ténágohįį’ą́ą́ daayo’įį, áígee nohwiÅ ndaanó’eeÅ daanzį. 40 Ãík’ehgo bésh ndaazíí tsina’eeÅíí bee dahastőǫ́ n’íí daazhógo yó’odaiskaadgo be’anáhot’aaÅíí bitőól k’eda’iz’ahgo, Åa’íí tsina’eeÅíí bit’a’ bádn zhiá¹Ã©Ã©híí hadag ádaizlaago Åch’iid bich’į’go tábÄÄzhį’ biÅ nda’iz’eel. 41 Ndi tú Åednlįįgee tsina’eeÅíí Åehígo’go doo nahi’naa da silįį; biké’diná¹Ã¡Ã¡gé’íí tú nádidáhíí nbiheztį’. 42 Ha’áshijeedíí Åa’ nada’diÅkÇ«h daanzįgo, silááda nadaabiÅtseedgo ndaagoshchįį, 43 Ãíná’ silááda gonenadín binant’a’Å Paul doo zidee hat’į́į́ dago, Dah, biÅná¹iid; Hayíí nada’oÅkÇ«’íí tsina’eeÅíí bitisyú’an odaoÅjágo táts’áda’oÅkǫ́h, daayiÅá¹ii: 44 Åa’íí gáyiÅá¹ii, Tsį nteelíí Åa’íí tsina’eeÅíí baa nahastÇ«’íí bee hanaazhį’ nada’oÅkǫ́h. Ãík’ehgo dawa ni’zhį’ nádaaheskai.