ACTS 2

1 Péntecostâhíí bijįį Jesus daayokÄÄhíí daÅa’á daabiini’go daÅahágee daÅa’adzaa. 2 Dahį́ko yaaká’gé’ nawode Åch’iidhíí k’ehgo áhíÅts’ą́ą́go naháztÄÄ yuá¹e’ dahot’éhé bengonyáá. 3 KÇ«’ izaad ga’at’éhi iÅts’ą́’go adzaago daÅa’á daantį́į́go biká’zhį dahiltÅi’go biÅ ch’í’á¹ah ádelzaa. 4 Holy Spirit bee baa daagodest’ÄÄgo yati’ iÅtah at’éhi yee yádaaÅti’go nkegonyaa, Holy Spirit áí k’ehgo yádaabiyiÅti’. 5 Ãíná’ Jews daanlíni Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ daidnÅsíni, ni’gosdzáŠnánel’ÄÄgé’ Jerúsalemyú nádaagosdle’ lę́’e. 6 Díí baa ch’iá¹iiná’ ná¹ee Åą́ą́go daÅa’adzaago hago lÄÄ Ã¡godzaa daanzį, daÅa’á daantį́į́go bíí biyati’ yee yádaaÅti’go da’dezts’ÄÄ‘híí bighÄ. 7 Dázhǫ́ biÅ díyagodzaago gádaaÅiÅdi’á¹ii, SÄÄ‘a, aishÄ’ dawa Gálileegé’ ná¹eehíí ádaaá¹ii? 8 Ãíná’ hago’at’éégo dánohwíí daanohwiyati’íí yee yádaaÅti’go daadiits’ag? 9 Párthians, Medes, Ãlamites, Åa’íí ná¹ee Mesopotámia, Judéa, Cappadócia, Póntus, Asia, 10 Phrýgia, Pamphýlia, Egypt Åa’íí Líbya Cyréne biá¹aayú iÅ‘angé’ Åedaadiltíni, Åa’íí Romegé’ dét’įh hasta’ hikaihi, Jews Åa’íí ná¹ee Jews bi’okÄÄhíí k’eh da’okÄÄh daazlíni, 11 Cretes Åa’íí Arábians daanlíni, dánohwíí daanohwiyati’ yee yádaaÅti’go Bik’ehgo’ihi’á¹aŠízisgo ánát’įįÅíí yaa nadaagolá¹i’go daadiits’ag. 12 Ãík’ehgo dawa biÅ díyadaagodzaa Åa’íí hago lÄÄ Ã¡godzaa daanzįgo gádaaÅiÅdi’á¹ii, DííshÄ’ hago ánágot’įįÅihi? 13 Åa’íí daazhógo déyaadaadlohgo gádaaá¹ii, Díí ná¹eehíí wine áníidéhi daayodlÄÄgo ádaaá¹ii. 14 Ãíná’ Peter Åats’ádahíí yiÅ daahizį’go ná¹ee daÅa’adzaahíí yich’į’ hadzii, Ná¹ee Judéagé’ Åa’íí Jerúsalemgee daagonoÅíni, díí ádishá¹iihíí nÅt’éégo hódaayisóÅts’ÄÄgo nohwiŠídaagozį le’: 15 Díí ná¹eehíí biÅ nádaagodiyis ádaanoÅsį ndi doo ágát’éé da, ánaazhą́ ngost’áí bik’ehenkééz la’. 16 Ãíná’ Joel, Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ binkááyú na’iziidi n’íí díí ánágot’įįÅíí dabí’iÅtséná’ yaa nagosá¹i’ ni’ gáná¹iidgo; 17 Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ gáá¹Ã­Ã­, Ikék’eh nnágodzaayú be’ágodoá¹iiÅ, ná¹ee dawa shiSpirit baa daadish’a’ doleeÅ: nohwiye’ke Åa’íí nohwitsi’ke dawa ágodoá¹iiÅíí shá yaa nadaagolá¹i’ doleeÅ, ná¹ee áníi nakaiyehíí biÅ ch’í’á¹ah ádaagol’įį doleeÅ, hastįyúhíí nadaayeeÅ doleeÅ: 18 Ãí benagowaaná’ ná¹ee shánada’iziidíí Åa’íí isdzáné shánada’iziidíí shiSpirit baa daadish’a’ doleeÅ; áík’ehgo ágodoá¹iiÅíí shá yaa nadaagolá¹i’ doleeÅ: 19 Yáá biyi’ ízisgo ánágot’įįÅíí ch’í’á¹ah ádeshÅiiÅ, ni’ biká’ godiyįhgo be’ígóziníí, áí diÅ, kÇ«’, Åa’íí Åid aad k’ehgo at’éégo aÅdó’ ch’í’á¹ah ádeshÅiiÅ: 20 Dá doo nohweBik’ehÅ nadáhíí bijįį, dázhǫ́ gonÅt’ééhíí bijįį biká’ ngowaa daná’ ch’ígona’áíhíí diÅhiÅ doleeÅ, tőé’gona’áíhíí diÅ doleeÅ: 21 Ãíná’ hadÅ Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ bizhi’íí yee yiká áá¹iihÅ hasdádogaaÅ. 22 Israel hat’i’íí daanoÅíni, díí yati’íí ídaayesóÅts’ÄÄ; nohwíí bídaagonoÅsį go’į́į́, Jesus Názarethgé’ nlíni, Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ nohwiá¹Ã¡Ã¡Å Jesus binkááyú ízisgo áná’ol’įįÅíí Åa’íí godiyįhgo be’ígóziníí ánáyo’įįÅgo nohwich’į’ bee bígózįgo áyíílaa: 23 Ãí Jesusâhíí Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ dabíntsé yaa natsekeesgo yaa nagoshchįįgo nohwaa hííltį́į́go ná¹ee begoz’aaníí doo yikísk’eh ádaat’ee dahíí nohwíí ádaabiÅdoÅá¹iigo tsį’iÅna’áhi yídaayiheskaÅgo daayizesâhį́į́: 24 Ãíná’ Jesus nezgaigo da’itsaahíí Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ nláhyú áyíílaaná’ nábihil’á¹a’: da’itsaahíí doo dayúweh botÄ’ bik’eh dahíí bighÄ. 25 David Jesus yaa nagolá¹i’go gáá¹Ã­Ã­, SheBik’ehÅ dawahn shádnyú hish’įį; shinawod shá ágóÅsįhíí bighÄ shigan dihe’nazhiá¹Ã©Ã©go nlįį: 26 Ãí bighÄ shijíí biÅ gozhǫ́ǫ́ Åa’íí sizaa gozhǫ́ǫ́go yashti’; Åa’íí áŠzhą́ ba’oshÅíígo shits’í hanayoÅ doleeÅ: 27 Shiyi’siziiníí ch’iidntahyú doo nyinoné’ at’éé dahíí bighÄ, Dilzini Nlíni á¹Ã­yééhíí diÅdzidihíí bich’ą́’zhį’ ánÅsį doleeÅ. 28 Hago’at’éégo ch’ihiá¹aa doleeÅíí shiÅ ch’í’á¹ah áÅlaa; shiÅ Ålį́į́go dázhǫ́ shiÅ gozhǫ́ǫ́go áshíÅsį. 29 Ná¹ee daanoÅiiníí, shik’ííyú, bich’ą́’gé’ daagosiidlíni David holzéhi, doo siste’ dago da’aá¹iigo baa nohwiÅ nagoshá¹i’, daztsÄÄgo iÅch’į’nniltį́į́ ni’, iÅch’į’nniltį́į́ n’íí dííjįį t’ah dzÄÄgee begoz’ÄÄ. 30 David Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ binkááyú na’iziidíí nlįį ni’, Åa’íí Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ bitÅ‘a dahdidilá¹iigo gábiÅná¹iid, Nich’ą́’gé’ hadaaÅishchiiníí Åa’, Christ holzéhi, benik’eh n’íí yebik’ehgo ádishÅiiÅ, ná¹iigo yígóÅsį; 31 Ãík’ehgo áí dabí’iÅtsé yígóÅsįgo Christ nábi’dihil’á¹a’híí baa nagolá¹i’ gáná¹iidgo, Biyi’siziiníí ch’iidntahyú doo yó’oyoá¹e’ da, Åa’íí bits’íhíí doo diÅdzid da. 32 Díí Jesusâhíí Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ nábihil’á¹a’híí daanohwigha nohwiá¹Ã¡Ã¡Å ágodzaa. 33 Ãzisgo at’éégo ábi’delzaago Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ bigan dihe’nazhiá¹Ã©Ã©go sidaago, Åa’íí Holy Spirit higháh doleeÅíí biTaa bee bángon’ą́ą́go díí daaőįįhíí Åa’íí daadoÅts’agíí bíí áyíílaa. 34 David yaaká’yú doo biÅ ogoyáá da; ndi dabíí gáá¹Ã­Ã­, Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ sheBik’ehÅ gáyiÅná¹iid, Shigan dihe’nazhiá¹Ã©Ã©go síÅdaa, 35 Ni’ina’íí benik’eh silįįgo nikeÅtőááhyú niníá¹ilzhį’. 36 Ãí bighÄ Israel hat’i’íí dawa da’aá¹iigo díí yídaagoÅsį le’, Jesusâhíí tsį’iÅna’áhi bídaahesoÅkaÅ n’íí Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ nohweBik’ehÅ, Christ nlįįgo nohwá áyíílaa. 37 Ná¹ee díí daidezts’ÄÄná’ biÅ daagoshch’ii’ lę́’e, áígé’ Peter Åa’íí Åa’ nadaal’a’áhíí yich’į’ gádaaá¹ii, Ná¹ee daanoÅiiníí, nohwik’ííyú, hago ádaahii’á¹e’? 38 Peter gádaabiÅá¹ii, NohwinchÇ«’íí bich’ą́’yúgo ádaaÅá¹e’go daÅa’á daanoÅtįįgee Jesus Christ bizhi’ bee baptize ádaanohwi’dolá¹e’, nohwinchÇ«’íí nohwá da’izlį́į́ alá¹e’híí bighÄ, áík’ehgo Holy Spirit bee nohwaa godit’aah doleeÅ. 39 Nohwíí díí bee nohwángot’ÄÄ Åa’íí nohwíí nohwich’ą́’gé’ daaÅidiÅchiihíí, Åa’íí doo daanohwik’íí dahíí aÅdó’ bángot’ÄÄ, dahadÅ Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ nohweBik’ehŠích’į’ yojííhíí. 41 Hadíí biÅ daagozhǫ́ǫ́go biyati’ nádaidné’íí baptize ádaabi’deszaa: da’áí bijįį ná¹ee taadn doo náhóltag dayú shį Jesus daayodlaaníí yedikai. 42 Ãí ná¹ee nadaal’a’á bee biÅ ch’ídaago’aahíí, Åa’íí ÅiÅ daanlįįgo, báŠnihi’né’íí, Åa’íí okÄÄhíí dayúweh nÅdzilgo yaa nakai. 43 DaÅa’á daantį́į́go daidnÅsįgo Ådaaldzid: ízisgo ánágot’įįÅíí Åa’íí godiyįhgo be’ígóziníí nadaal’a’á binkááyú bee ánágot’įįÅ. 44 Jesus daayodlaaníí dawa daÅahágee naháztÄÄ, dawahá daÅaházhį’ daabíyéégo; 45 Daabíyééhíí baa nadaahazá¹iigo hadíí yídaadiníí yitaada’izá¹ii. 46 Dajįį biigha daÅa’á daabiini’go da’ch’okÄÄh goz’ÄÄ yuá¹e’ daÅa’ánát’įįh, biÅ daagozhǫ́ǫ́go, doo íÅch’į’ yaa daagochį’go da daabigowÄyú ÅiÅ náda’idįįh lę́’e. 47 Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ yich’į’ ahédaanzįgo ná¹ee dawa biÅ dádaabik’ehgo ádaat’ee lę́’e. Ãígé’ Åa’ Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ binkááyú hayíí hasdákaihíí dajįį biigha ínáhikah lę́’e.