1 CORINTHIANS 7

1 Baa shich’į’ k’eda’shoÅchįį n’íí bee nohwich’į’ k’e’ná’ishchii: Ná¹ee doo naná¹ee dayúgo bá nÅt’éé. 2 Ãídá’ dánko nant’į’ nakáhíí bighÄ ná¹ee daÅa’á daantį́į́gee dabíí bi’aa golį́į́ le’, Åa’íí isdzáné daÅa’á daantį́į́gee dabíí bikÄ’ golį́į́ le’. 3 Isdzán bikÄ’ yiÅ nteesh hat’į́į́yúgo ná¹eehíí doo dah á¹ii da le’: Åa’íí ná¹ee aÅdó’ da’áík’ehgo bi’aa áidoliiÅ. 4 Isdzán doo dabíí bik’ehgo ánát’įįŠda le’, ndi bikÄ’ bik’ehgo: ná¹ee aÅdó’ da’áík’ehgo doo dabíí bik’ehgo ánát’įįŠda le’, ndi bi’aa bik’ehgo. 5 Doo iÅch’į’ a’nohchį’ da, dahagee dáshiá¹Ã¡’ ohkÄÄhgeeyúgo zhą́ daazhógo ngonoh’aah; áí bikédí’go Åaa naht’aash, doo ágáhoht’įįŠdayúgo dánko nohwits’í yiká hát’ííníí doo bidag ánoht’ee da doleeÅhíí bighÄ Satan nanohwíntaah doleeÅ. 6 Díí nohwiÅ ch’íÅsh’aahíí bighÄ nohwich’į’ yashti’, doo bee nohwá ngonsh’aahgo da. 7 Shíí ánsht’eehíí k’ehgo ná¹ee dawa aÅdó’ ádaat’eego hasht’į́į́. Ãídá’ ná¹ee daÅa’á ntį́į́gee bi’at’e’ihíí Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ bits’ą́’dí’ begoz’ÄÄ, Åa’ nadaaá¹eedá’ Åa’ihíí doo nadaaá¹ee dago. 8 Ãík’ehgo doo nadaaá¹ee dahíí Åa’íí isdzáné itsaa daanliiníí gádaabiÅdishá¹ii, Shíí k’ehgo doo nadaahá¹ee da ndizhÇ«Ç«. 9 Ãídá’ na’i’á¹eehíí bich’į’ doo ích’idildįh dayúgo, ch’ík’eh nadaach’iá¹Ã©h ndizhÇ«Ç«: nach’iá¹eehíí shich’į’yúgo doo nÅt’éé da ndi na’i’á¹eehíí bidáhzhį’ ch’ilį́į́yúgo dánko nant’į’ ch’idigháhíí itisgo doo nzhÇ«Ç« da. 10 Ãídá’ nadaaá¹eehíí gádaaÅdishá¹ii, doo shíí da, nohweBik’ehÅ gáyiÅá¹ii, Isdzán bikÄ’ yiÅ iÅk’ínáot’aash hela’: 11 Ãídá’ yiÅ iÅk’ínát’aazh lę́k’eyúgo, daazhógo naghaa le’, dagohíí bikÄ’ yaa nánódáh: Åa’íí ná¹ee bi’aa yiÅ iÅk’ínáot’aash hela’. 12 Åa’ihíí shíí gádaaÅdishá¹ii, nohweBik’ehÅ doo gáá¹Ã­Ã­ da, Åa’ ná¹ee Christ biláhyú nohwik’isn, bi’aa doo da’odlÄÄ da ndi, bikÄ’ odláni yiÅ golį́į́go biÅ dábik’ehyúgo, yó’ayóÅt’e’ hela’. 13 Åa’íí isdzán odláni bikÄ’ doo odlÄÄ da ndi yiÅ golį́į́go biÅ dábik’ehyúgo yó’ayóÅt’e’ hela’. 14 Ná¹ee doo odlÄÄ dahíí bi’aa bi’odlÄ‘híí bighÄ Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ bits’ą́’dí’go hakodilá¹e’íí bee bich’į’ goz’ÄÄ, Åa’íí isdzán doo odlÄÄ dahíí bikÄ’ bi’odlÄ‘híí bighÄ Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ bits’ą́’dí’go hakodilá¹e’íí bee bich’į’ goz’ÄÄ aÅdó’: áík’ehgo nohwichÄgháshé da’ch’odlÄÄzhį’ biÅ da’otag doleeÅ, doo ágát’éé da lę́k’eyúgo doo da’ch’odlÄÄzhį’ biÅ da’otag da doleeÅ ni’. 15 Åa’ doo odlÄÄ dahíí nádilwod lę́k’eyúgo ch’ík’eh nádilgheed. Christ biláhyú nohwik’isn dagohíí nohwilah, bi’aa dagohíí bikÄ’ bits’ą́’ Åyááyúgo doo daabihestÅ‘Ç«Ç« da, áídá’ Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ, Nkegohen’ą́ą́go nahkai, daanohwiÅá¹ii. 16 Isdzán, ínashood Ålíni, díí baa natsíÅkees, ninkááyú nikÄ’ dánko hasdábi’didoÅteeÅ. Ná¹ee, ínashood Ålíni, díí baa natsíÅkees, ninkááyú ni’aa dánko hasdábi’didoÅteeÅ. 17 Ná¹ee daantį́į́gee Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ baa daagodez’ÄÄhíí k’ehgo hikaah le’, nohweBik’ehÅ bich’į’ áná¹iidíí k’ehgo yikísk’eh hikaah le’. Ãdishá¹iigo ínashood ha’ánáÅséh nagozá¹ilíí dawa baa goni’ą́ą́. 18 Ná¹ee Åa’ Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ bich’į’ áná¹iidá’ iÅk’idá’ círcumcise ábi’delzaa lá née? Ãí shidíí doo k’ena’óshdéh nzį da le’. Ná¹ee Åa’ Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ bich’į’ áná¹iidá’ doo círcumcise ábi’delzaa da lá née? ÃÅ circumcise ábi’dolá¹e’ hela’. 19 Circumcise áko’delzaahíí dagohíí doo circumcise áko’delzaa dahíí doo hago’at’éé da, Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ yengon’ááníí bikísk’eh ách’ít’ééyúgo zhą́ ílį́į́. 20 Ná¹ee daantį́į́gee Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ bich’į’ áná¹iidá’ nt’é binasdziid láŠshį n’íí dayúweh nayik’í’iziid le’. 21 Ya’ nich’į’ áná¹iidá’ isnáh Ålíni lą́ née? Ãí doo niÅ hago’at’éé da le’: ndi ná ch’í’otÄÄ lę́k’eyúgo ch’ínáÅdáh. 22 DahadíŠnohweBik’ehÅ bich’į’ áná¹iidá’ isnáh nlįį ndi, nohweBik’ehÅ binadzahgee doo isnáh nlíni at’éé da: áídá’ dahadíŠbich’į’ áná¹iidá’ doo isnáh nlįį da ndi, Christ bi’isna’ silįį. 23 ÅáŠizlįįgo nadaanohwi’dehezá¹iihi ádaanoht’ee; ná¹ee zhą́ bi’isna’ nádaahdleeh hela’. 24 Shik’ííyú, nohwich’į’ áná¹iidá’ daanohtįįgee hagot’éégo nohwich’į’ goz’ÄÄ lę́k’eyúgo, da’ágádaanoht’eego Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ biÅ daanohÅįį le’. 25 K’adíí ch’ikíí doo hwahá ná¹Ã©h dahíí baa yashti’, doo nohweBik’ehÅ yegos’aaníí bee da, ndi nohweBik’ehÅ biÅgoch’oba’íí shaa yiné’go shada’oÅíígo áshíílaahíí bighÄ bee yashti’. 26 NagontÅ‘ogíí bengonyááhíí bighÄ dahadíŠda’at’ééhíí k’ehgo naghaago bá nzhÇ«Ç« shį nsį. 27 Ya’ naná¹ee née? Hagot’éégoshÄ’ biÅ k’ínásht’aazh doo ÅÅzį da. Ya’ doo naná¹ee da née? Doo isdzán biká díőįį da le’. 28 Ãídá’ nÅá¹aayúgo, doo isíÅÅsii da; Åa’íí na’ilíhn ná¹Ã¡Ã¡yúgo doo isiih da. Ãídá’ hadíí ÅiÅ nnádaasaaníí ni’gosdzáŠbiká’ nagontÅ‘ogíí bee bich’į’ nagoz’ÄÄ doleeÅ: áí bits’ą́’zhį’ daanohwoshtÄ’ hasht’į́į́. 29 Shik’ííyú, goldohgo nohwá ngont’aaníí hileehgo ayą́hágo godziih, nohwiÅdishá¹iigo ádishá¹ii: áík’ehgo kodí’ godezt’i’go hadíí bi’aa daagolííníí, bi’aa doo daagolį́į́ dahíí k’ehgo ádaat’ee le’, bi’aa doo nohweBik’ehÅ bitisgo yaa natsídaakees dago; 30 Hadíí daachagíí doo daachag dahíí k’ehgo ádaat’ee le’, nt’é bighÄ daachagíí doo itisgo yaa natsídaakees dago; hadíí biÅ daagozhóóníí doo biÅ daagozhǫ́ǫ́ dahíí k’ehgo ádaat’ee le’; hadíí nada’iÅá¹iihíí doo nt’é daabíyééhíí k’ehgo ádaat’ee le’; 31 Åa’íí hadíí ni’gosdzáŠbiká’ ágot’eehíí nabik’í’iziidíí, doo áí zhą́ nabik’í’iziidhíí k’ehgo ádaat’ee da le’, díí ni’gosdzáŠbiká’ benagowaahíí bech’ígowáhi at’ééhíí bighÄ. 32 Doo nohwiini’ Åą́ą́ dago nohwá hásht’į́į́. HadíŠdoo naá¹ee dahíí nohweBik’ehÅ bich’į’ zhiá¹Ã©Ã©go ágot’eehíí zhą́ yaa natsekeesgo, nohweBik’ehÅ hagot’éégo yiÅ goyiÅshǫ́ǫ́go áile’íí yaa natsekees: 33 Ãídá’ ná¹ee naá¹eehíí ni’gosdzáŠbich’į’ zhiá¹Ã©Ã©go ágot’eehíí zhą́ yaa natsekees, hagot’éégo bi’aa yiÅ goyiÅshǫ́ǫ́go áile’go yaa natsekees. 34 Isdzán naá¹eehíí hik’e isdzán doo naá¹ee dahíí biÅgo doo ÅeÅt’ee da. Isdzán doo naá¹ee dahíí nohweBik’ehÅ bich’į’ zhiá¹Ã©Ã©go ágot’eehíí yaa natsekees, hagot’éégo bits’í hik’e biyi’siziiníí godilzįhgo at’éégo áyíÅsį doleeÅgo: áídá’ isdzán naá¹eehíí ni’gosdzáŠbich’į’ zhiá¹Ã©Ã©go ágot’eehíí yaa natsekees, hagot’éégo bikÄ’ yiÅ goyiÅshǫ́ǫ́go áile’íí yaa natsekees. 35 Díí daanohwíí nohwá nzhÇ«Ç«go yashti’; doo nohwishjizhgo da, ndi nohwá nÅt’ééhíí bighÄ, doo nakigo nohwiini’go da nohweBik’ehÅ bá nada’ohsiidhíí bighÄ. 36 Ná¹ee Åa’ bitsi’ doo nniiá¹Ã©h hát’į́į́ dahíí bighÄ, doo sitsi’ bich’į’ nÅt’éégo ánsht’ee da, nzį lę́k’eyúgo, Åa’íí na’ilíhn bayáÅzhį’ dahiyaayúgo, Åa’íí na’i’á¹eehíí bá nÅt’éé nziyúgo, áí doo hago’at’éé da, doo nchÇ«’go ánát’įįŠda, ch’ík’eh nniiá¹Ã©h ndi nzhÇ«Ç«. 37 Ãídá’ ná¹ee Åa’ nÅdzilgo tsídezkeezgo, Åa’íí doo nt’é daabíni’ÄÄyúgo, dabíí hát’ííníí yitis nlįįgo, bitsi’ doo nniiá¹Ã©h dago biini’ Åayiiláa lę́k’eyúgo nÅt’éégo adzaahi at’éé. 38 Ãík’ehgo ná¹ee bitsi’ Åa’ ná¹ee yaa yinÅtį́į́yúgo nÅt’éégo adzaa; áídá’ doo Åa’ ná¹ee yaa yinÅtį́į́ dayúgo itisgo nÅt’éégo adzaa. 39 Isdzán bikÄ’ danihi’á¹Ã¡Ã¡zhį’ begoz’aaníí bee Åíbi’deztÅ‘Ç«Ç«, ndi bikÄ’ daztsÄÄyúgo daazhógo naghaa, dabíí hát’ííníí yiÅ niiá¹Ã©h doleeÅ; nohweBik’ehÅ biÅ dábik’ehyúgo zhą́. 40 Ndi itsaa nliiníí doo nnaná’á¹Ã¡Ã¡ dayúgo zhą́ biÅ gozhǫ́ǫ́ shį nsį: Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ biSpirit áík’ehgo nashítsiyiÅkees shį nsį.